Birdman

„RIGGAN THOMPSON, ZNÁMĚJŠÍ JAKO BIRDMAN, SE POKOUŠÍ SNÁŠET VEJCE NA BROADWAY…“ /// Birdman není film. BIRDMAN JE DIVADLO! S tunama dialogů a monologů a důrazem na herectví. Kamera se dívá do ksichtu nebo na zátylek, herci do toho dávaj všechno a náročnej divák to (koukám) voceňuje. Ale co mám dělat já? Co si mám myslet, co mám cejtit? Přestože mám divadlo rád, jsem ztracenej jak Goro v Tokiu. Tohle je na mě kurva dost náročný, protože, když už si myslím, že všemu rozumím, přichází šílenství a já… já jsem na tom podobně. Alejandro González Iñárritu nastavuje zrcadlo. Novou formou umění, která mě neoslovila, ale chápu, že na tom někdo (ty vole, jak někdo? Všichni! Počkej, vlastně všichni né, je tady jeden…) něco viděj. To já to vidět ještě jednou, tak mi regulérně hrábne. Ale za Keatona, Emmu a Edwarda dávám 3*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože tohle viděli všichni. A všem se to líbilo! (kromě Ludi, Mirka…) 2.) Taky mě to napadlo – MÍT TAK KŘÍDLA! 3.) Thx za titule ,,gimli61“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.01.2015)

Iñárritu je génius, vím to už od 21 gramů a teď mi to jen potvrdil. Pro mě téměř dokonalý film s obrovským přesahem, který však objeví pouze divák, který se nechá filmem unášet a přistoupí na Iñárritovu hru, jakmile se chytnete, má Vás v hrsti až do konce filmu. Ta absolutně odzbrojující forma má za následek silný, intenzivní zážitek a ani na chvíli Vás film nenechá vydechnout. Úžasná kamera, zajímavá práce s hudbou a samozřejmě výteční herci. Nejvíce mě překvapila Emma Stone, které ale hodně pomohl scénář, protože ty nejlepší slova padaly právě z úst této herečky. Že film nemá emoce? Já jsem jich teda ve filmu našla hodně a to hlavně proto, že Iñárritu nestvořil jen nějaký imaginární divadelní svět, ale na malém prostoru dokázal zobrazit reálný svět, ve kterém se denně ocitá každý z nás, a hned několikrát jsem se ve filmu dokázala najít, což by mě podle obsahu nikdy ani nenapadlo. (28.01.2015)

Ano, ano, oskarová nominace opět na místě! Zdejší hlubocí artoví ufoni zase pózují a cákají si na fiží a já už dlouho neměl tak brutální pocit nevolnosti a dilema, jestli se náhodou víc nezabavím tím, když se místo tohoto ultimativního zvratku budu zkoušet cévkovat ostnatým drátem nebo rašplí prozkoumávat skrytá zákoutí svého rekta. Měl jsem z toho naprosto stejný pocit, jako kdyby se mi na rozpálené plechové střeše tramvaje do stanice touha zasekla do koulí všemi packami nějaká prašivá kočka. Připouštím, že to může být záživné třeba pro nějakého herce s psychopatologickou diagnózou, který se v tom bezesporu najde, protože překročil onu hranici, kdy ty jeblé afektované psychotické čuráky přestal jen předstírat a jedním z nich se opravdu stal. Ano, ano, je to nesmírně filosofické, jde to razantně až do hloubky tlustého střeva a přijít tomu na chcíplou kobylu mohou opravdu jen ti nejbystřejší z nás. Samozřejmě i já u díla nesmírně přemýšlel, zevrubně jej analyzoval a po sáhodlouhých úvahách došel k následujícímu objektivnímu a erudovanému stanovisku: Bývalý Batman je jeblý afektovaný psychotický čurák a moc rád si střihne s ostatními jeblými afektovanými psychotickými čuráky dvě hodiny otravných nesmyslných psychicky narušených etud, v nichž velkohubě, kromě jeblých afektovaných psychotických pičovin, trousí kýčovitá pseudohluboká životní moudra, aby ukázali světu, jaká jsou dohromady banda jeblých afektovaných psychotických čuráků. Nemohu však tomu upřít, že s výjimkou té odporné šišlavé ropuchy Emy Kamenné jsou všichni zúčastnění, obzvlášť božský Éda, naprosto famózní, patrně proto, že nehrají a jen tak prezentují své reálné osobnosti. Takže, nejste-li diagnostikovaným hercem nebo jedním z těch vyteplených artových pozérů, pak vězte, že už jsem se obětoval za vaše hříchy, tohle zvěrstvo by neměl dobrovolně zažít nikdo, kdo nespáchal minimálně vraždu, a vřele doporučuji strávit raději dvě hodiny tím, že si budete tupým nožem vyřezávat do genitálií monogramy všech protagonistů a tvůrců. Já už stihl krvavé „A.G.Iñar“ na žalud a věřte, že proti tomuhle to byla opravdu příjemná, sofistikovaná a kultivovaná zábava! (22.01.2015)

Herectví je těžká řehole, o čemž nás přesvědčí třeba tento film. Pokud však umělec pobral tolik talentu co Michael Keaton - je se na co dívat. Nechci posuzovat, zda měl dostat Oscara či ne, ale to co tady představitel hlavní role předvádí je naprosto mimořádný, vynikající výkon. Už dlouho jsem tolik neprožíval s titulním hrdinou nějakého filmu jeho radosti i trápení a nebyl tolik vtažen do děje. Vynikající, originálně natočený snímek, zde na databázi silně podhodnocený. A já budu asi artový ufon, protože mně se Birdman moc líbil. (28.02.2015)

Tak si to shrňme. V roce 2014 MCU jelo už 6. rokem, DCEU se přidalo 2. rokem, čtení komiksů bylo v plném proudu mezi mainstreamem i mezi akademiky. Logicky tedy přišel artový projekt, který z této situace vytěžil maximum. Alejandro González Iñárritu sáhl po hře Raymonda Carvera What We Talk About When We Talk About Love (1981), na jejímž půdorysu vystavěl broadwayské backstage drama. A to nikoli drama ledajaké, ale okořeněné krizí středního věku a superhrdinským subžánrem. A protože hlavní roli dostal Michael Keaton alias Batman 89, nelze než zatleskat. Někdo by mohl namítnout, že jde zde forma až sebestředná - a ona je. Jednotlivé dlouhé záběry snímané ruční kamerou jsou nazkoušené jako samostatné malé divadelní inscenace, hudbu obstarává prakticky výhradně improvizující bubeník. Ale tak už to v umění chodí, že se předhání forma i obsah. A tady si to naštěstí všechno sedlo v jeden pohlcující celek nevšedního tempa. (03.02.2024)