Běž, chlapče, běž

Podobnejch příběhů se za války asi odehrálo stovky, není se čemu divit. Rači bych snad taky zdrhnul hladovět do lesa, než hladovět v ghetu s vyhlídkou na koncentrák. Tohle je narozdíl od "Z Paříže do Paříže" příběh jednoho klučiny, se kterým se osud taky zrovna nepáral. Naštěstí na své cestě potkal jednu moc hodnou paní, která ho naučila jak se správně maskovat. Příběh je to krutej od začátku, ale když ten prcek přijde o ruku, tak to mi už přišlo jako fakt krutá rána osudu. Klobouk dolů před všemi uprchlíky, kteří se tímhle způsobem vzepřeli náckům a vzali osud pevně do svejch rukou, v tomhle případě do jedný ruky (sorry za černej humor) :o) (11.12.2020)

Naprosto emočně sterilní film o útrapách malého Žida za války schytal ránu pod pás příšerným slovenským dabingem. Ta paní, která otřesně mluví Srulika (to se skutečně na Slovensku nenajde ani jeden chlapec, který by mohl dabovat? ), je využita i při Srulikově utěku z nemocnice na namluvení starce. To už je opravdu příliš velká vychytávka i pro nás, kteří nemáme rádi stereotyp. (28.03.2020)

Polská a německá produkce nejvyšší kvality. Běž, chlapče, běž! je naturalistický snímek plný podrazů, neštěstí, smůly a naříkání. Když už se nějaké to štěstí rodí, záhy přijde někdo, kdo hlavní postavě bodne nůž do zad. A jednou z místa, kde jsem to nečekal. Celý snímek klade silný důraz na život malého kluka, který se potýká s problémy, které by ani dospělý nedokázal snášet. A tyto problémy se podepisují na jeho psychice i fyzičce. Hlavní hrdina mi velice přirostl k srdci. Je to dítě, které je nucené rychle dospět, ale pořád se chová jako dítě. Není chytřejší než dospělí. Nerozdává rozumy, prostě se snaží přežít v nepřátelském prostředí. A my mu v tom fandíme. Obrovský palec nahoru a doporučuji všemi deseti! 90% (09.01.2016)

Holocaust a útěk jednotlivce před jeho mašinérií jsou, při vší ústě k této tragédii, naprosto neoriginálními tématy. Pepe Danquartovi se přesto podařilo natočit velmi sympatický film. Přes tíživost obsahu velmi příjemně překvapuje jeho poetičnost. Je něžný, ale nevydírá citovkami a nemačká z diváků slzy za každou cenu. I tam, kde je smutku víc než dost, nikdy úplně nezhasne jiskřička naděje. (05.07.2014)

Príbeh malého chlapca podľa skutočnosti, ktorý si musel prejsť nejednou, nie vždy pozitívnou životnou skúsenosťou, aby počas druhej svetovej vojny prežil. V určitých pasážach "vďaka" nepochopiteľnému správaniu ľudí pomerne smutný snímok, ktorý vzbudzuje v divákovi rozčarovanie. Nuž národ židovský bol odsúdený na nemilosť u mnoha ľuďoch. V závere tento inak pekný film vo mne vyvolal kombináciu rôznych dojmov. Od smutných, cez zamyslenia hodné, až po pozitívne. (11.12.2014)