Tajemný mnich

Tajomný mních mi pripadal výpravnejší a rýchlejšie ubiehajúci, ako nedávno videné Mŕtve oči Londýna, pretože sa do Londýna aj pozrieme a užijeme si viac exteriérových scén. Stále je to ale pre mňa také malé guilty pleasure, ktoré nedokážem brať vážne a užívam si ho ako nostalgickú záležitosť. Mne na Wallaceovkách nemeckí herci a nemčina skôr prekážajú, ťažko sa mi vžíva do anglickej atmosféry, ktoré musia mať ich predlohy. Ono to občas vyvolávalo vo mne pocit, že sledujem nejaký klasický nemecký erotický retro film. Je potešujúce, že záverečné odhalenie vraha je pomerne nečakané, tipnúť si, kto to z mnohých podozrivých je a prečo vraždí, nie je tak jednoduché, ako by som od podobného typu filmu čakal. (13.09.2013)

Je neuvěřitelné, jak staré německé wallaceovky fungují i dnes. Černobílý obraz evokuje staré gotické horrory, hudba je tajemná i rozjuchaná v duchu 60.let, staré sídlo uprostřed lesů, mlha, tajemný zabiják a kopa krásných dívek v čele s nádhernou Karin Dorovou. Nechybí ani drobné vtípky či průpovídky(sekera stará!) typické pro britskou literaturu a film. Snímek má spád, napětí, tajemnou atmosféru a překvapení na závěr. A vražd? Těch je tu požehnaně! (30.12.2012)

Film, u kterého jsem se kdysi jako malý před půlnocí, když jej dávali v televizi, i trochu bál. Nové zhlédnutí po letech mne však zklamalo. Přišlo mi poněkud zbytečné ladit vše do parodie někdy až přehnané a včetně přehnané hudební stopy, když se daly využít hororové prvky a atmosféra staré Anglie pro lepší vedení příběhu. Vezměte si třeba Fantoma Morrisvillu, tam ty dekorace hrají svou roli, je to parodie, ale funguje to i jako tajuplný příběh samotný. Zde jsem měl zmatek, kdo je Lola, kdo Gvendolína, kdo se komu dvoří, který chlap ke komu patří, jak kdo mohl vědět, že zrovna teď tudy pojede někdo v autě atd., atd. Je to příjemný návrat do let minulých, ale myslím, že zrovna zde si Wallace zasloužil poněkud důstojnější a ne tak zbytečně přehnanou a třeskutou adaptaci. (07.12.2013)

Moje druhá Wallaceovka (po Indickém šátku) měla znovu stylového záporáka, u kterého nebylo vůbec jednoduché uhodnout jeho identitu, a pak také vcelku těžce uchopitelný humor, který byl ještě absurdnější než ve výše zmíněném snímku, a přišlo mi, že místy už poněkud vyzníval do ztracena. Atmosféra byla velmi zvláštní (stejně jako hudba), za což podle mě krom patetického chování postav (jedna potrhlejší než druhá) může to špionážní podbarvení. Klasická vyvražďovačka je díky němu značně rozmělněná, čímž se ztrácí koncentrované napětí. Celkově mi však tato v základu velmi zdařilá detektivka vychází přece jenom ještě na slabší 4*. „Ten, kdo objeví mrtvolu, je podezřelý!“ - „Ale…první jste byl vy!“ – „Já?“ – „Ano, pane. Přišel jsem a našel vás tu s mrtvolou. Zíral jste na ni!“ – „Já jsem nezíral, já jsem…přemýšlel.“ (24.06.2015)

Jako parodie (samozřejmě nechtěná) dobrý. Mystérium okolo maskovaného vraha je (přinejlepším) nulové, hudební doprovod naprosto strašný a hlavně neuvěřitelně nevhodný a motiv pronásledování poštovního holuba vrtulníkem má podle mě kultovní potenciál... Ovšem remaku v rukách schopných tvůrců bych se asi vůbec nebránil. 40 % (15.06.2017)