Režie:
Denis VilleneuveKamera:
Roger DeakinsHrají:
Ryan Gosling, Harrison Ford, Sylvia Hoeks, Ana de Armas, Robin Wright, Jared Leto, Dave Bautista, Carla Juri, Mackenzie Davis, Lennie James, Barkhad Abdi (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Třicet let po událostech prvního filmu odhaluje nový Blade Runner a důstojník losangeleské policie K (Ryan Gosling) dlouho ukryté tajemství, které je natolik zásadní, že by mohlo zcela rozvrátit poslední zbytky lidské společnosti. Toto odhalení ho nutí zahájit pátrání po Rickovi Deckardovi (Harrison Ford), bývalém Blade Runnerovi losangeleské policie, který je už 30 let nezvěstný. (Falcon)
(více)Videa (26)
Recenze (1 320)
Jedná se o ultimátní pokračování po letech, které staví a rozšiřuje to, co první film představil. Cyberpunk žánr by měl ukazovat dystopii toho, kam náš svět směřuje a tak bylo třeba aktualizovat tuto dystopii, aniž by se narušila tvář světa a to je zde krásně docíleno jak budováním světa za hranice LA, tak novou podobou a historii světa ukazující, co se za těch 30 let změnilo. To vše uceluje úžasný design, efekty a jejich chytré zakomponování, kdy se kombinují lokace a placy s moderním CGI. Celý vzhled, styl a atmosféru už jen podtrhává úžasná kamera Rogera Deakinse a soundtrack. Nedokážu si představit lepší tým v čele s režisérem Denisem Villeneuve, který by mohl udělat moderní pokračování Blade Runneru. No a k tomu všemu tu máme příběh s famózním Goslingem v hlavní roli, který svým jemným výkonem skvěle zapadá do světa a ztvárňuje svou roli. Navíc je tu hutná detektivní zápletka, která se krásně postupně rozvíjí a navazuje jak na první díl s grácii, tak je skvělým katalyzátorem pro změnu a cestu hlavní postavy. Nejúžasnější na tom je, jak si to s vámi pohrává skrze nadhození typických klišé pokračování, jen aby vám je naprosto rozbil a nahradil silnějšími motivy. Hlavní hrdina není speciální, ale to neznamená, že nemůže být důležitý. Do toho je tu tolik úžasných vedlejších motivů s Joi a ostatními prvky. Oceňuji i vybudování Luv jako silné záporné postavy, kterou divák fakt nenávidí, která na konci je ideální reprezentací záporných motivů příběhu. Nechápu jak Villeneuve tak sebevědomě udělal minimalistickou finální potyčku, která ale působí tak osudově. Vlastní svobodná vůle proti otroctví. No jednoduše silný, zásadní zážitek, který mě svým zpracováním a obsahem naprosto naplňuje a uspokojuje a to i díky surrealistickým scenériím, momentům, technologiím a scénám. Mistrovské dílo! ()
Jednotku som videl RAZ v živote, nebola to žiadna srdcovka, ale po audiovizuálnej stránke to bola taká bomba, že som „musel“ dať 4*. Scenár ma každopádne ktovieako nestrhol a nezaujal a herci boli dobrí, ale nič geniálne. Dvojka prišla 35 rokov (!) po jednotke, stála 150 miliónov dolárov (!!) a neobsahuje skoro žiadne akčné scény (!!!). Je to temné, dospelé, vážne a seriózne sci-fi pre dospelých, trvá dve a pol hodiny a jeho najslávnejší herec sa prvý raz na scéne objaví až po hodine a trištvrte (a je s ním narábané podozrivým spôsobom: keď sa to tak vezme, má len dve väčšie scény a potom je len štatistom v zatopenom finále). Na strane druhej, nemôžem dať menej ako 4* A tentoraz nielen za tradične silnú hudbu a výpravu (hoci jedným dychom sa musím priznať, že niektoré stavby a interiéry pôsobia umelohmotne, proste ako filmové kulisy), no i hercov a scenár (ktorý má veľa chýb, ale tiež veľa plusov, viď. prekvapivé twisty). Edward James Olmos potešil. ()
Spoilery. I když... Na úvod je třeba podotknout, že filosofování o stvoření, o tom, kde končí člověk a tak dále, vyznívá o několik řádů lépe než ve dvojici Prometheus+Covenant. Na což musím ovšem hned navázat tím, že pro mne to stále není dost, aby mne to nějak oslovilo a zasáhlo (ostatně ta laťka nebyla zmíněnými filmy nastavená moc vysoko). Na film s podobným tématem je v BR2049 až příliš málo, hmm, života. Vystupuje zde dohromady 3,5 člověka (plus houf sirotků?), jinak samí uměláci. Bavíme se o rození dětí, o nebezpečí stržení systému, o hrozící válce mezi lidmi a replikanty, a přitom nic z toho nevidíme. Filosofovat tímto způsobem o něčem, co ve skutečnosti film nenabízí, mi zkrátka přijde prázdné a umělé, bez ohledu na vizuální a zvukovou dokonalost. Řešíme osud jednoho dítěte člověka a replikanta, přičemž jediné děti vidíme jen v jakési SF variaci dickensovského chudobince, kde se místo cupaniny a koudele recykluje elektronický odpad. A na větu "more human than human" a její variace už začínám být vážně alergický, ba bych otevřeně řekl, že mě sere. Tohle flagelantsví je teď tak strašně v módě a je tak strašně předvídatelné, že minimálně mě nemohlo v tomto podání překvapit cokoli, co z děje vyplynulo. Zkrátka variace na téma android potká androida, z něhož se stane slizka. Kdyby to aspoň zůstalo u nabízející se dějové linie, protože androidů, co si myslí, že jsou lidi, už tu bylo dost, opačná varianta mohla být příjemnou změnou. Jenže nic, uměláci jsou ti hodnější a lidstvo je tím, kdo vyznívá špatně. Dobře, skupina RSS (Replikanti za Sociální Spravedlnost) po hlavním hrdinovi žádá něco, co není úplně lidské, ale samozřejmě z humánních důvodů (když se báli, co by mohl Deckard prozradit, proč ho tedy neodstranili dříve, to je jen jeden z mnoha příkladů, kde logika drhne). A celá ta příprava revoluce, plány na utajení a odvádění pozornosti a tak dále, to všechno je tak neuvěřitelně naivní a ten svět tak nefunkční, že to ze mně prostě víc než prvoplánové emoce vzbuzené vizuálem a hudbou nevydoluje. Stačí porovnat s jinou Dickovou adaptací, Minority Report. Tam ten svět žil, fungoval, působil přirozeně, tady nic takového není. Stejně tak samotné "vyšetřování", na začátku se jako deus ex machina objeví zásadní informace a pak veškeré "stopy" tak nějak přicházejí samy od sebe, resp. protože si to někdo přeje. A jaký smysl mělo, že si to přál - tedy přáli, takhle na sebe jen upozornili, to nebylo odvrácení pozornosti, ale její přitáhnutí. Pokud jde o herce, Goslingův výraz jsem popsal už u Drive, netřeba opakovat. Herectví jsem tak mohl ocenit leda u Forda a Robin Wright, leč ti hrají co musejí. Zbylá část osazenstva jsou prostě virtuální a umělé děvčice, tam se o hraní dá mluvit asi tolik jako v případě Goslinga. Udělené body jsou proto především za technickou stránku (i když i tu ta neživotnost sráží dolů). ()
Villeneuva fakt muzu (Arrival loni nejvic znicujici bomba), Blade Runner nebyl laska na prvni pohled, ale respektuju a rozhodne zustal v hlave. O to vic mrzi, ze to tady proste neni. Hezka, ale uz fakt onanisticky okrasna Deakinsova kamera, nekonzistentni atmosfera, Gosling ala Drive po tristapadesatyosmy v pribehu, ktery ceri temata, ktera jsme videli i v blatotlackach jako Terminator Salvation nebo Ja, legenda, a strasne moc se neuspesne snazi dolovat emoce. Nejblbejsi je, ze to roubujou na jednicku hrozive na silu a ackoli je Ford skvelej, vlastne je tam uplne k nicemu. Linie s revoluci naivni jak neco od Blomkampa, stejne jako studiova snaha Sony delat worldbuilding potencialni francizy. Plus logickej fail s unosem na konci predposledniho aktu v casinu nechapu doted. Chjo, chjo. (btw. skore usnuti v prvnich 30 minutach hned 3x, v tomhle ta serie drzi konzistenci skvele) ()
Tvůrci se chlubí tím, že toho kampaň Blade Runnera 2049 moc neprozradila, já měl ale přesně opačný pocit. Jistě, spousta věcí bezesporu zůstala utajena. I takhle se ale vykecalo příliš, takže jsem místo napětí často jen čekal, až se objeví Ford a co předvede Leto. Jenže víte co? S Letem to bohužel není moc žhavé a Ford je tak dobrý, že z filmu prakticky trčí ven. A přestože Villeneuve tráví veškerý čas tím, aby vám prodal Goslinga, nemůžu říct, že to na mě fungovalo stoprocentně. Původní Blade Runner je výjimečný právě kontrastem žánrového chladu a živelného jiskření, které do něj skoro až nepatří. To druhé však novému filmu chybí, takže tu máme "jen" originálně vymyšlenou a nádherně zrealizovanou sci-fi, která exceluje hlavně ve filozofováním nad samotným lidstvem. Řadě diváků to určitě bude stačit. Já jsem ale pořád čekal, kdy přijde něco absolutně nevídaného a strhujícího, a místo toho dorazil konec. (8/10) ()
Galerie (156)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (40)
- Sylvia Hoeks (Luv), podobne ako aj Rutger Hauer, ktorý hral takisto záporného replikanta Battyho v prvom Blade Runnerovi (1982), pochádza z Holandska. (Trip)
- Režisér prvního dílu Ridley Scott se na tomto pokračovaní podílel jako výkonný producent. (Dr Lizal)
- Hudbu k filmu skladal na začiatku Islanďan Jóhann Jóhannsson. Ten bol však z projektu prepustený a na jeho miesto nastúpili Hans Zimmer a Benjamin Wallfisch. Za dôvod sa považuje Villeneuveova požiadavka, ktorý trval na tom, že hudba musí byť viac podobná tej od Vangelisa, ktorý komponoval pre prvý diel. (Trip)
Reklama