Cizí oběd

[[ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ]] ve zkratce: zajímavá sonda do indické kultury a společnosti, vlídný a poklidný film zaměřený spíš pro evropské publikum, protože úplně chybí písničky a tanečky, takže by indy unudil k smrti ;-) (02.01.2016)

Je tolik málo snímků, které pohladí, že jsem vždycky moc ráda, když se k něčemu takovému dostanu, a to vlastně vždycky úplně náhodou. Po celou dobu trvání stopáže jsem se snažila rozklíčovat systém rozvážky a to by v tom byl čert, aby neexistovaly návody. Ale světe div se, jsou prostě věci, které se nedají vysvětlit. Snímek je v podstatě o náhodě, která ovšem hraje hlavní roli. To dává postavám jisté kouzlo, na které se dobře kouká. Dalším plusem je vlastně fakt, že není postava, která by vás obtěžovala nebo vám lezla na nervy, nikdo nehází nikomu klacky pod nohy, každý jen přemýšlí nad tím, jak by mohl být jeho život lepší a že někdy stačí málo. A tahle myšlenka má tak pozitivní dopad na vaše smýšlení, že odejdete z kina s dobrým pocitem. Třikrát sláva a nešetřete nás do dalších let. (12.02.2014)

Velmi pěkný, hloubavý a citlivý film, o milostném vztahu dvou cizích lidí. V příběhu hrají v podstatě jen tři lidé, ale všichni jsou skvělí... Posílat si psaníčka v jídlonosičích (mimochodem, nebyly nějak menší, než jsou ty naše?), v dnešní době technologií, je dokonalá romantika....holt, srdíčko si tu svoji cestičku vždycky najde :-) ....u mě 4 a půl* (25.05.2014)

Nechápal som, ako sa tie obedáre bez adresy bez mena pri ceste snáď cez pol sveta vždy dostanú k správnemu človeku. Nedostanú. Jeden omyl prináša potešenie na oboch stranách, a keďže láska ide cez žalúdok, tak jedna láska to má zrátané a druhá, druhá uvidíme. Je dobré, že nie v každom indickom filme sa musí hromadne tancovať, a ani nemusí hýriť pestrými farbami, skôŕ šeďou obyčajného života. Obyčajnej práce, ktorá pre zjednodušenie príbehu pozostáva len z ťukania do kalkulačky a hlavne z čakania na obedár s lístočkom. Veľmi príjemný film, neobyčajná romatika cez jedlo, a téma starnutia človeka podaná decentným spôsobom. –––– Ten karfiol mi už neposielaj. Nafukuje ma z neho. –––– Myslím, že na veci zabúdame, ak o nich nemáme komu rozprávať. (17.09.2015)

Príjemný príbeh, na ktorý som sa dlho čakal, kým sa k nemu už konečne dostanem. Spočiatku sa to vyvíjalo síce dosť monotónne, ale keď sa to pekne rozbehlo, tak už to stálo naozaj za to. V podstate je to taká tajuplná romanca, ktorá je zasadená do úžasného prostredia Mumbaju, kde už vyše sto rokov zostávajú verný tradícii dabbawalov, teda roznášačov obedov. Namiesto písania mailov si tak svoje dojmy a pocity dvojica vymieňala práve prostredníctvom zablúdených obdeov od dabbwalov. Veľmi sa mi páčilo ako tu boli načrtnuté rôzne kontrasty, najmä medzi mladosťou a starobou - aj keď všetko je napokon predsa len relatívne. Naozaj pôsobivé dielo, ktoré krásne sledovalo dvojicu smutných samotárov. Niekedy Záver bol síce načrtnutý, no bohvie ako to napokon celé dopadlo. Príjemná romantika, ktorá nepôsobila ani trochu nútene. (20.05.2014)