Osvoboditel

Ale co, já tomu dám trochu víc, než bych dal podobnému filmu, který by byl natočen v americké produkci. Venezuela a Španělsko ukázaly, že je pořád možné natáčet historické velkofilmy. Netvrdím, že je nějak pravdivý, nebo jak moc je pravdivý, ale jako podívaná to bylo celkem fajn, vytvoření hrdiny, kterého je možné následovat. (23.02.2016)

Libertador (písané 27.10.2016) tu nemá ani veľa hodnotení, aby to bolo adekvátne, ale myslím si, že tento film je trochu podhodnotený (64 percent), ale pozrieme sa ďalej v komentári prečo je tento film kvalitným a dobrým filmom. Film má možno menšiu chybu v postavách, lebo nie sú dosť vyprofilované, ale v tom ostatnom je dostatočne kvalitný a herecky dobre zvládnutý. Ide o historický film, v ktorom je ústredná postava Simon Bolivar a teda všetko sa vo filme krúti okolo neho a všetko máme pocítiť z jeho pohľadu či už je to vojna, láska, alebo beznádej a nakoniec aj nádej lebo vôla bojovať je taká, aké sú tie najhrubšie okovy čo nás zväzujú k zemi. Film Libertador sa nekončí pompézne, ale len tak bežne a to mu môže u niekoho zobrať body a u mňa našťastie nie. Čo je dôležité vo filme je niekoľko vrcholov a vo filme sa dá nájsť pravá podstata ľudí najprv dobíjaj a potom rozdeľuj to čo nikdy nebolo tvoje ...nemyslím tým nič zlé na pána Bolivara. Vrchol filmu nie je teda jeho samotný koniec, ale pár scén, ktoré sú minimalistické, ale krásne. Bohužiaľ pán Bolivar neskôr pochopil, že sloboda neexistuje a ak áno ľudia ju nikdy nechcú lebo v ňu neveria. Páči sa mi v tomto filme hlavne zobrazenie niekoho kto ťahá za nitky v nejakej vojne a to v iných filmoch veľmi časté nie je a vždy takýto ľudia existovali v každej vojne a čo je smutné tento film sa nebojí o tomto povedať pravdu vo vojne ide často iba o profit či je to vojna za nezávislosť, alebo o čokoľvek iné. (27.10.2016)

Historický film se vším co k tomu patří, takže tu najdeme lásku, zradu, masové válečné scény, krásné exteriéry a nezbytný vlastenecký kýč, který ovšem v tomto případě nehrál na nervy a Bolívarova povinná idealizace byla tak akorát. Potěší i mezinárodní obsazení na čele s osvědčeným Ramírezem a samozřejmě nelze zapomenout na odhalenou Maríu Valverde. Na Libertadora se určitě nebude nějak extra vzpomínat, ale i tak patří k tomu lepšímu, co bylo v rámci žánru v posledních deseti patnácti letech natočeno. 70% (20.08.2015)

Kdo se trochu zajímá o historii, tak by bylo namístě na tenhle historický film mrknout. Já si nejdřív našla informace na wiki a pak už jsem jen vstřebávala historii převedenou do filmové podoby. Víte na jakém základě vznikl stát, který se nazývá Bollívie ? Víte, že v Praze je socha Bolívara? Víte, co to bylo za člověka a jaký měl význam v dějinách? Já určitě neházím tenhle film do koše, protože pro mě osobně mnohé z historie přiblížil a já jsem byla spokojená. Ono držet se skutečností a přenést to do scénáře alespoň trochu srozumitelným způsobem je obdivuhodné. Jistě, že mnozí se budou kochat svůdnou kráskou Maríi Valverde, ve filmu v roli María Teresa, která má žel minimálně prostoru, ale i to málo stojí za to. Nádherné scenérie, ale i drsné boje za svobodu byly natočeny dle mého pohledu na výbornou a já rozhodně nelituji, že jsem mohla spatřit část dějin a míst, která jsou sice vzdálená, ale pro mě mají svojí nepopiratelnou hodnotu. Koho by z laiků normálně napadlo zabývat se dějinami takových míst? (20.12.2016)

KOMENTÁŔ MŮŽE OBSAHOVAT LEHKÉ SPOILERY. Pompézní nuda, která by uspala i mrtvého. Film jsem si vyhledal kvůli herecké přítomnosti mého miláčka, mé velké lásky, zbožňované a nejdražší M. Valverde, to jsem si ovšem trochu naběhl - její prostor je zde omezen na nějakých 20 minut a pak šlus, finito, její postava umře (jak je u postav, které tato herečka ztvárnila ve svých dřívějších rolích, velmi časté), ale aspoň za tu dobu stihne ukázat prsa, což potěší (opět - u této herečky velmi časté), a ukáže se pak už jen v jedné retrospektivní scéně v záběru. Film u mě dojel na neatraktivním námětu a celkovém zpracování - životopisné filmy mě obecně nudí snad ještě víc než historické (ne, vážně nevím, proč v 21. století točit filmy o dávno mrtvých lidech, jejichž jména dneska nikomu - minimálně v našich zeměpisných končinách - nic neřeknou a jejichž život je důkladně popsán v hromadě zdrojů, takže je vlastně děj takových filmů "prozrazen" dopředu a nemá čím překvapit; film je navíc uvozen krátkými titulky, v nichž se sděluje, že Bolívarova armáda nebyla nikdy poražena - kde je potom jaké překvapení? Kde je důvod koukat na film, který svým unylým tempem pomalu spěje až do nevyhnutelné smrti hlavní postavy? Pokud jde o zmíněné zpracování, film jde tou nejkonvenčnější možnou cestou - jakákoli fimařská invence je zde eliminována na minimum a každý záběr, každá scéna musí každému jen trochu zběhlému divákovi nutně evokovat přehršel filmů jiných - pocit, že sledovaný film člověk viděl už stokrát předtím v trochu jiné podobě je pro mě tím hlavním důvodem, proč se domnívat, že je tenhle film veskrze ztrátou času. Film dává tušit, že rozpočet určitě nebyl malý - natočení takového kostýmnímu spektáklu se všemi těmi davovými scénami a nespočtem exotických lokací muselo stát balík - ale vzhledem k velikosti cílového trhu španělsky mluvících zemí si na sebe jistě bez problémů vydělal. Koupit takový film do české distribuce by ovšem musel jen blázen - nedovedu si představit, kdo normální by u nás šel do kina na dvouhodinový film o chlápkovi, který v 19. století osvobozoval Jižní Ameriku od španělského jha. A tak znalost tohoto filmu u nás asi zůstane omezena jen na hrstku fandů M. Valverde, kteří si film stáhnou tak jako já kvůli ní - marná sláva, pro pohled na ty její kozinky to za to stejně stálo. (29.08.2015)