Jak jsme hráli čáru

Nepochopím, proč se slovenské filmy u nás dabují. Pokaždé to filmu ubere na uvěřitelnosti. Na druhou stranu – Jak jsme hráli čáru je skvělý už z podstaty. Dlouho jsem se nesetkal s tuzemským (popřípadě slovenským filmem), který by vážná témata (zde období komunismu) byla vyprávěna neotřelou formou v očích dítěte. Juraj Nvota našel díru na trhu a udělal to zatraceně dobře. Atmosféra byla skvělá, všechno to bylo krásně upřímné, lidské, byla radost na podobný film koukat a musím říct, že jsem si ho díky tomu moc užil. Skrytá perla v československé kinematografii, která si zaslouží lepší hodnocení než to, jaké tady aktuálně má. (25.08.2020)

Po dlhšej dobe vydarený a pozerateľný slovenský film, ale bez chýb nie je. Súhlasím s užívateľom nascendim v v tom, že detské dialógy doslova režú uši. Neviem, čo za idiot ich písal, ale takto sa deti medzi sebou nikdy nebavili. Načo vkladať deťom do úst dospelácke reči? Slovo "mlč" sme ako deti nikdy nepoužili. (Nepoužívam ho ani dnes) Namiesto toho drž hubu, zavri zobák, buď ticho...Ešte lepšie dopadli slová ako "V žiadnom prípade" namiesto hovorového - no určite, zabudni, snívaj ďalej... alebo spojenie "to je pre teba" namiesto jednoduchého - tu máš, na...Takých trápnych slov a spojení je tu pomerne dosť a aj keď sú sami o sebe znesiteľné, z úst detí vyznievajú fakt divne. Inak film sa mi páčil, dobré postavy, malý Labuda by mohol niečo dokázať, zdá sa, že je šikovný. L. Šafránková sa popasovala so slovenčinou a dokonca i maďarčinou a dobrá bola i S. Tobias ako učiteľka. Pekný a dojemný záver s nasadením dedovho klobúka. Pán Lasica už dlho nemal tak dobrú rolu. Všetko, čo mi na filme vadilo nebolo o peniazoch. Čo takto skúšobná projekcia a skúsiť vychytať muchy? 70%. (10.01.2016)

Film so skvelou vypravou kedy je evidentne, ze si tvorcovi dali zalezat na vsetkych detailoch, ale ustredna zapletka mi prisla dost nudna a nevylolala vo mne ziadne emocie. Asi za to môzu detski herci, ktori mi prisli velmi slabi a bez stipky roztomilosti. Na druhej strane, herecke legendy ako Lasica a Safrankova su skveli. Rovnako bolo prijemne vidiet kopu dalsich slovenskych hercov hrat v niecom lepsom ako su tie nase tradicne Panelaky a dalsie nekonecne srackoidne serialy. Len kvôli nim sa oplati tento SK pokus o mix Obecnej školy a Pelíškov aspon raz vidiet. 5/10. (01.09.2015)

Je trochu nefér, že většině diváků automaticky naskakuje srovnání s Obecnou školou, nebo Pelíšky. Ale tvůrci si za to můžou tak trochu sami. Uvádět tento film jako komedii, je zavádějící. Vzbuzuje pak očekávání, která právě díky absenci humoru, není schopen naplnit. Není tam odlehčenost, žádné památné věty, ani absurdity, kterým by se člověk zasmál. Ve skutečnosti je to rodinné drama na pozadí historických událostí...z doby, která mě už ve filmech nebaví. Nechápu, proč se takové filmy pořád dělají. Možná je to téma filmařsky vděčné, možná je to tím, že jsou sklady přecpané rekvizitami té doby, takže je snadné a levné takový film natáčet. Jistě ale existuje nespočet zajímavějších témat, které osloví všechny generace bez toho, že by diváka nutily k melancholickému povzdechnutí. Ano, byli to hajzlové...a zdaleka se to netýká jen Rusů, nebo estébáků. Kromě tématu, mi moc nesedlo to předabování, jakkoliv to chápu. Taky bych čekal nějaké vypointování osudů některých protagonistů a samozřejmě mi připadalo jednání majora v samotném závěru, velmi diskutabilní. Ale co...podruhé už tento film neuvidím, takže je mi to vlastně jedno. (02.04.2022)

Abych sledovala s rozkoší další film, který vrcholí rokem 1968 se nestává příliš často. Ale měla jsem to štěstí vidět původní nepředabovanou verzi, takže jazykový spletenec česko-slovensko-maďarský v naprosto autentické podobě. Milan Lasica a Libuše Šafránková jsou okouzlující jak jen dokáží ve svém věku být, o Ondřeji Vetchém také už nepochybuji. Vysloveně jsem se kochala. #finaleplzen (11.05.2015)