Jak jsme hráli čáru

POZOR SPOILERY! Tak já jsem se chtěl podívat na normální komedii a mě se to změnilo v smutné drama. Ze začátku zde máme velké množství postav, takže si můžete vybrat, kdo je pro vás sympatický. Vybral jsem si tři postavy z toho mi dvě dopadli špatně. Ze začátku jsem přál šťastný konec tomu "pomalejšímu" žáku. Byl mi sympatický pouze proto, že mi máme ves škole podobného žáka (má taky takovou lásku k přírodě a má skoro samý čtyřky a trojky). A dopadlo to s ním špatně. Odešel do zvláštní školy! A to jsem přesně nechtěl. No tak dobře, mám zde ještě dvě postavy. Jednou z ní byl ten černovlasý chlapec, který se strašně držel toho Labudy. Labuda neustále někam utíkal a nikdy se mu to nepovedlo. Nikdy neutekl za čáru. Černovlasý chlapec mezitím onemocní (?španělskou chřipkou?) a hned tu máme dojemnou závěť. Ten snad neumře, říkal jsem si. A Nezvratný osud stejně přišel! A on chudák skončil v krematoriu. Už jsem toho filmu měl popravdě dost a rozhodl jsem se, že to vytrpím do konce. Už mi zbyl jenom chudák dědeček a možná i ta Labudova holka. Že by umřel dědeček? Nebo nešťastnou náhodou ta holka? Nebo už umře Labuda? Pro koho si smrt přijde teď? Naštěstí to byl ten nesymaptickej agresor, který Labudu neustále šikanoval! Labuda ho totiž ze srandy zastřelil. Ha ha ha, to byla zábava. Ale on to přežil! Na filmu se mi líbilo pouze to, že začátku to byla docela zábava a že ta doba komunismu je tam dobře udělaná (třídy, pokoj). (05.06.2015)

Každý mám právo na ohlédnutí a zpracování svých dějin. Ano, filmů o dobách minulých bylo natočeno mnoho. Ale těch slovenských zase tolik není. Nesrovnávám ani s filmy, ani s předlohou, dokonce ani s předchosími filmy Juraje Nvoty. S komentářem jsem čekala, až uvidím i slovenskou verzi, kterou tímto všem doporučuji. První část příběhu se odvíjí v pomalém tempu, To podstatné přijde až v poslední třetině. Silné okamžiky, které dají smysl prvním dvěma třetinám. Pátou hvězdičku přidávám, protože tak nízké hodnocení si tento film nezaslouží. Ťažké su lúčenia, ťažké su návraty, keď nemáš kam. (03.01.2016)

Další snímek, vypořádávající se s rudou minulosti naší společné republiky. Opět před srpnové týdny a měsíce a opět osobní i rodinné osudy. V tomto případě má ovšem film velmi slušnou úroveň, až na pár trochu laciných míst a také možná přehnané chování některých dětí (banda černogardistov by se spíše hodila do filmu z konce druhé sv. války) se jedná o velmi autentickou podívanou do minulosti. Ukázkové vedení dětských herců je základem kvalit celého snímku a může být inspirací pro mnoho jiných tvůrců. Slovenština, čeština maďarština, skvělá režie i velmi slušné vyprávění Petrova příběhu, jehož dospívání se díky době velmi urychlí a jeho morální priority se stávají silnějšími než u většiny dospělých. (02.01.2016)

Tak po tomhle blockbusteru na dlouhou dobu končím s česko-slovenskou produkcí. Film je naprosto o ničem, snaží se o nějakou výpověd z doby za železnou oponou, nedaří se to. Nedaří se v něm totiž vůbec nic. Ať už jsou to debilní strojený předabovaný dialogy,nebo humor. Ten nehledejte, chybí. A drama? No to vůbec. Vypínal jsem to po padesáti mnutách, čekajíc, že se něco začne dít. Nezačne. Ztráta času. Herecký výkony hodný televizní inscenace z doby Nemocnice na kraji města a postavy tupý a plochý,že to ani víc nejde. Sorry pane Nvota, to si zabil. (08.07.2015)

Proč mi tohle retro nesedlo? Juran Nvota natočil dobrý film, v němž dokáže pracovat s dětskými herci jako málokdo (mám teď na jazyku Smyckovo Bylo nás pět, ale asi mi tohle srovnání tady kdekdo omlátí o hlavu), konec je parádní, kamera a zvuk vysoko. Problém je jenom v dabingu. Stačí pootočit hlavu, na chvíli mrknout jinam a máte silný pocit, že sledujete německý seriál na Nově nebo kanadskou zadarmodrahý srajdu z Barrandova. Dialogy prostě nejdou hercům do pusy, a výjimkou nejsou ani dospělí herci. Obrovská škoda, protože jinak i přes neustále protežovaný filmový rok 1968 je tohle grandiózní dílo. Moc se líbil taky "pomalejší" spolužák - moc povedený casting. Malému Richardovi tleskám. (28.05.2015)