Potulný samuraj Kenšin: Konec legendy

Musím se přiznat, že je pro mě film lehké zklamání. Viděla jsem ho více jak jednou a stále si z něj odnáším ten stejný pocit. Na několika místech a není jich jen pár, filmu dochází dech a působí velmi zdlouhavě. Je tu vše, co mám na hraných filmech o Kenšinovi ráda, ale není tu bohužel nic navíc. Akce, toliko podobná již té, které jsme viděli v předcházejících filmech, hezká hudba, krásné prostředí. Bohužel pro mě byl zajímavější střet Kamiki Rjúnosukeho (Seta Seidžiró) a Sató Takerua (Kenšin) než to poslední, kdy se na Šišia sesypali všichni, kdo uměli trochu lépe bojovat. Ten poslední velkolepý souboj na mě působil spíše jako fraška než cokoliv jiného. Rozhodně to není špatný film, ale po tom, jak mě navnadil druhý film, jsem čekala přece jen něco lepšího. Ale kdo mě zná, určitě ví, že 3* není u mě označením něčeho hrozného. Silné 3*. (16.01.2015)

Jen několik drobných postřehů.. Všechny postavy mě bavily, záporáci byli temní a budili hrůzu, nejednoznačné entity bez diskuze nejzajímavější a zároveň působivé, no a klaďasů tu není přehnaně, jen pár.. Odbočky ve vyprávění příběhu mi vůbec nevadily, spíš to bylo naopak, chtěla jsem vědět víc a víc.. Hudba se povedla, natočené je to pěkně a pochvalu jistě zaslouží i skvostná výprava.. Krom toho já bych určitě udělila Kenšinovi milost, Takeru Sató mi svým slibem „už nikdy nezabiju“ natrhnul kaťata.. (07.08.2021)

Je zábavné nakolik poslední díl potulného samuraje nenaplňuje divácká očekávání nastolená v předcházejících částech. Z dějové hlediska je ještě rozvolněnější než prostřední spojovník a ve své podstatě se nepředstavuje jako vyvrcholení ságy, jelikož se nesnaží pokořit v akčnosti či epičnosti své předchůdce. Mnohé už naznačuje první, žánrově atypická, hodinka, ve které dochází jakémusi restartu a tvůrci se vracejí ke Kenšinovým kořenům a nechávají jej opět setkat se se svým mistrem. V tomto prologu máme ještě možnost sledovat i další dějové odbočky, které nejsou ničím jiným, než další přípravou pro směřování příběhu a zároveň dynamickým prvkem, který snižuje statičnost děje. Druhá část se vrací do zajetých kolejí, nicméně neustále se vyhýbá bombastickým soubojům. Vše je jednoduché, stylově čisté, i když bohužel příliš ostře nastříhané a občas nadmíru hudebně přebarvené. Jistým způsobem se pak vymyká závěrečný duel Kenšina s Šišiem, který dokládá celkovou uvědomělost předcházejících desítek minut. Opět tu hraje prim jednoduchost a přímočarost. Nicméně oproti předcházejícím akčním scénám přichází jistý vývoj. Postupně se spojují prvky z předcházejících bitek a Šišiovo poslední střetnutí dostává zábavný nadhled. Závěr snímku je tak opravdu vyvrcholením celé trilogie, ale v jiném duchu než divák očekává. (03.05.2015)

Pokud budete mít náladu na asijskou šermovačku a narazíte na filmy s Kenšinem, měli by jste vědět, že seriál i filmy jsou na motivy mangy - japonského komiksu z devadesátých let. Ano, odehrávají se na pozadí historických událostí, ale jinak je to beletrie, podobně jako třeba Tři mušketýři. Kenšin je postava zmítaná rozpory...zabiják ve službách dobra, by se dalo říct. No a stejně rozporuplně vnímám tento film já. Možná je to tím, že sám autor dnes vnímá samurajský kodex optikou moderního Japonce. Dozvíme se, že aby jsi byl svobodný, nesmíš se bát smrti, že musíš být schopen položit za svou věc a přátele život, jinak nebojuješ naplno a o chvíli později, že tvůj život je stejně důležitý jako život druhých a že svou smrtí své přátele zarmoutíš...že ti tvůj život nepatří a jsi povinen nenechat se jen tak zabít. Jistě by to šlo nějak skloubit, ale v ten okamžik mi to přišlo jako protiřečení si. Závěrečný souboj byl...podobně WTF. Čtyři na jednoho....to mi evokuje spíš Teplice, než Japonsko. Přesto nejde neocenit velmi slušně vypadající souboje...v jinak místy televizním pojetí. Pravda, v závěrečném, soubou 4 vs 1 to občas vypadalo spíš jako jakýsi japonský Pešek, než boj o život...ale nezapomínejme.... j-komiks. I přes jistou kvalitu, mě Potulný samuraj Kenšin: Konec legendy, na další díly, nebo seriál nenalákal. (05.03.2023)

Původní manga či anime mi nic neříká, skouknul jsem to na doporučení a zhodnotím všechny tři části naráz. První byla fajn, zajímavý vývoj příběhu i postav včetně hlavního záporňáka, akce samozřejmě nijak nevadila - zejména řežba na zahradě s ústřední hudbou byla opravdu libová :-) Dvojka už mi ale přišla taková moc natahovaná, nudnější a příběhově nezajímavá, rovněž ta "oživlá ohořenina" moc realistická nebyla a ani mi ta postava moc nesedla včetně dalších vedlejších záporňáků, nějak na mne působili včetně soubojů s nimi jako taková vycpávka slabšího příběhu a vypadali někdy až moc praštěně. A v plné nahotě tu vyplulo na povrch, že Emi Takei bojovnice zkrátka není, tragédie ty její akční scény :-) Závěrečná část se nese řekl bych v duchu dvojky a samostatnou kapitolou je zde pak Sishio a závěrečný souboj s ním - jako chápu že to byl hlavní zloduch a závěr filmu, ale ta jeho neporazitelnost už byla fakt příliš - nakládal tam čtyřem bojovníkům naráz - nu což, bylo potřeba ten souboj a akci patřičně natáhnout že. Takže 83%, 72% a 70%. (24.09.2016)