Režie:
Jean-Marc ValléeScénář:
Nick HornbyKamera:
Yves BélangerHrají:
Reese Witherspoon, Laura Dern, Thomas Sadoski, Michiel Huisman, Gaby Hoffmann, Kevin Rankin, W. Earl Brown, Mo McRae, Ted Rooney, Cheryl Strayed (více)Obsahy(2)
Každý z nás má chvíle, kdy se cítí mizerně, má všeho plné zuby a všechno se kolem něj hroutí. Cheryl (Reese Witherspoon), hlavní hrdinka filmu Divočina, se takto cítí už delší dobu. Po smrti matky a krachu manželství, si myslí, že už přišla o všechno. Do života jí navíc vstoupí i drogy a náhodné známosti na jednu noc. A když už má pocit, že nemá co ztratit, udělá nejimpulzivnější rozhodnutí svého života. S nulovou zkušeností s divokou přírodou a s obludně těžkým batohem, poháněná zbylou vůlí, rozhodne se úplně sama zdolat 1770 km dlouhou vysokohorskou trasu pojmenovanou PCT - Pacifik Crest Trail. Což je nejdelší, nejtěžší a nejdivočejší stezka v celé Americe, cesta vedoucí od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Cheryl cítí, že když v této zkoušce dokáže obstát a překoná všechny překážky, bude na konci této cesty stát znovu a pevně na vlastních nohách. To ale zdaleka zatím netuší, co na ní na této pouti čeká. Vyrazí na trasu hodně nepřipravená a mnohokrát se dostane na dno svých sil. Od začátku přemáhá chuť ten bláznivý podnik vzdát. Batoh jí do krve sedře záda, část cesty projde jen s jednou botou, nevyhne se setkání s chřestýši a medvědy, překonává zničující vedra i sněhové závěje. Prožije odhodlání, hněv, beznaděj, vyčerpání, osamělost a na konci své pouti znovuobjeví vlastní sílu, radost, odvahu a krásu. (Cinemart)
(více)Videa (19)
Recenze (749)
Konvenční cestovatelské drama o hledání sebe sama, které Jean-Marc Valée dovede po většinu času nakopávat zajímavými flashbacky. Ty rozvíjejí několik tematických linií, které se soustřeďují u magnetické Reese Withespoon. Její proměna z ustrašené novicky, která neuzvedne vlastní krosnu, v královnu PCT, je prožitá tak působivě, že člověk opomene i balancování na hraně kýče, trochu diletantský symbolismus a natahovanou poslední třetinu. Ne že by tomu "knižnost" Hornbyho scénáře pomáhala k vyslovené trvanlivosti a hloubce, ale jako příjemný spirituální trip nádhernou krajinou na jeden večer naprosto ok. ()
Život je cesta a cesta je život. Úžasný příběh, který ve mně velmi intenzivně dozníval ještě několik dnů. Film, který, ač je na první pohled rozvláčný a svým způsobem monotónní, mě dokázal během několika minut zcela pohltit a umožnil mi tak velmi intenzivně prožívat většinu emocí, kterými přetéká v každém okamžiku, ač to třeba při letmém pohledu není patrné a na plátně se vlastně nic moc neděje. Naposledy jsem myslím podobně intenzivně prožil před lety Madisonské mosty, kdy jsem po skončení filmu zůstal sedět v kině ztuhlý, hluboce pohnutý intenzivním prožitkem a neschopný jen tak vstát a vyjít ven z kinosálu. Nádherný příběh o cestě na dno a zase zpátky, o hledání pevné půdy pod nohama, o ztrátách, které nelze nahradit, o cestě za vlastní záchranou. Téměř v každé scéně mě dokázal oslovit a zabrnkat na struny mých vlastních tužeb i jizev, které jsem cestou životem nasbíral. K tomu všedmu nádherná příroda, která láká obout pohory a vyrazit, a výtečné herecké výkony Laury Dern a Reese Witherspoon, která mi umožnila dokonale duševní souznění s její postavou. Zkrátka, i když to tak možná mnozí cítit nebudou a bude to pro ně jen další z řady průměrných filmů, pro mě je Divočina okamžitá srdcovka a v tuto chvíli nejspíš osobní film roku. ()
Nebylo to tak strašné, jak jsem se před zhlédnutím obával. Nejsem ovšem ani nikterak nadšen. Dobrou úvodní hodinku mi trvalo, než jsem se do příběhu trošku zakoukal a začala mě tahle 2000km pouť za hledáním nového impulzu k žití bavit. Reese Whiterspoon je na 38 let zachovalá ojetina, ale na sdílení lože to vyloženě nebylo, a to nejen kvůli absolutní ignoraci veškeré hygieny. Zaplať Pán Bůh za to, že zde ještě stále neexistují televizky, které by kromě našich očiček obohacovaly i naše nosánky. Věřím, že by to nebyl příjemný počich. Nejvíce ze všeho mě zřejmě zaujal slečnin batůžek, který byl vybaven větším počtem kondomů, než bývám vybaven obvykle já, zamířím-li si to do hospůdky. Nevím zda čekala, že ji na cestě pustinou obtěžká medvídek několika medvíďátky. Jináč na svojí cestě potkávala poměrně dost lidí. Neubráním se srovnání s Chrisem, který měl svoji trasu podstatně zajímavější. Pár pěknějších momentek se najít dalo a pro podobné výpravičky v sobě nalézám posledních pár let jistou slabost, takže v nedohledné době očekávejte úžasný film o mně. Tento do kategorie úžasných bohužel nespadá ani vzdáleně. Nepřestřelujme! Slaboučké 2 *. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybral uživatel fimler. ()
Nádherná příroda, charismatická holčina, Simon a Garfunkel, smysluplný příběh a emoce. Kdybych měl zavzpomínat na typově a žánrově podobný snímek, tak naposledy jsem si takhle užil před jedenácti lety Pennův ´Útěk do divočiny´. Tam měl sice hlavní hrdina jiné motivace, ale něco měli oba společné – hledali sami sebe v nádherné, očišťující krajině. Ze zečátku jsem se moc nechytal, náhlé střihy působily trochu zmateně, ale s přibývajícím časem mě to neskutečně zaháčkovalo. Hlavní postavě jsem rozuměl, záviděl její odhodlání se sebou něco dělat a jsem strašně rád, že Vallée nesklouzl k laciným berličkám, že některé scény, které mohly sklouznout do fatálního konce, se vyřešily jiným způsobem a klišé obloukem obešly. A to, jak Vallée pracuje s flashbacky, to je přímo mistrovská práce. A hlavně Reese – do role dala všechno, sama si to i zprodukovala, holka já tě obdivuju! Reese je prostě talent od boha, stejně jako Vallée, ještě jsem od něho neviděl špatný, ba i jenom průměrný film. ()
Tak v tomto případě opět vítězí rozpaky. V několika okamžicích jsem film chtěla vypnout a navalit odpad!, později jsem měla chuť popadnout krosnu a jít do divočiny. Přestože nesnáším stanování, nejím šlichtu, neumím založit oheň, ani postavit stan a s mým štěstím bych umřela hlady, žízní anebo spadla někde ze skály. Nádherná americká krajina zde působila jako rozptýlení od nudného děje, ale stejně mě nedokázala opít natolik, abych dala slušné hodnocení. Ono se tam totiž moc neděje, stárnoucí Witherspoon nebaví a její neustálá moudra a citáty nutí spíše protáčet panenky, než se zamyslet. Třešničkou na dortu je prolínání vzpomínek s přítomností a hrdinčino mumlání a volání do prázdna. Působilo to podivně. Je pěkné, že si divák mohl po celou dobu skládat jednotlivé střípky do sebe a odhalit motivaci hlavní hrdinky, ale já absolutně nepostřehla, že by tam bylo vysvětleno, co se stalo s dítětem. Navíc, otec tyran, rakovina u matky, nešťastné manželství, nevěra, drogy a následné těhotenství - vážně? Zatěžko se věří tomu, že je to podle skutečnosti. Tady zkrátka smrdí klišé. A přestože jsem občas bojovala s touhou ukončit mé trápení a film vypnout, jsou tu silné momenty, jako jsou její setkání na cestě s různými typy lidí. Právě proto dávám 3*. Ale jsou to spíše 2,5. ()
Galerie (68)
Zajímavosti (22)
- Cheryl Strayed (vo filme Reese Witherspoon) počas svojej púte na Pacific Crest Trail prešla necelú polovicu, teda 1100 míľ (1800 km) z celkovej dĺžky, ktorá je 2600 míľ (4200 km). (tomo41)
- Písnička, která se line celým filmem a kterou si broukají matka hlavní postavy (Laura Dern) i sama Cheryl Strayed (Reese Witherspoon) a která pak zazní v plném znění při závěrečných titulcích, je "El Condor Pasa" od legendární dvojice Simon a Garfunkel z roku 1970. (hendrich6)
- Náklady na výrobu byly zhruba 15 milionů amerických dolarů. (NIRO)
Reklama