Divoch

Divoch je síce objektívne ľahko nadpriemerná oddychovka, avšak pokiaľ ste v tom správnom rozpoložení a hlavná postava vám padne do nôty, tak sa môžete výborne zabaviť. Signifikantnou scénou je návšteva benzínky, pri ktorej hneď zistíte, či ste sa dostali na Martinovu vlnu, alebo radšej sa poobzeráte po nejakej severskej sociálnej dráme. V podobnom ironickom duchu prebieha aj návšteva vikingskej dediny a pri vytiahnutí terminálu správne naladenému divákovi padne sánka. Tvorcovia sa zrejme inšpirovali Fargom, avšak nie sú ani zďaleka tak ambiciózni. Každopádne majú všetko premyslené, čo dokazuje aj záverečná scéna, kde musíte spozorniť, aby ste zistili, o čo v nej ide. (19.12.2023)

Jsou momenty, kdy chci znát odpovědi na všechny otázky, které film vyloží na stůl, ale tohle není ten případ. Někdy se člověk prostě jen rád uvolní a nechá se unášet úchvatnou norskou přírodou. Divoch je úžasnou feel-good jednohubkou, která vás donutí přemýšlet nad životem a záhadou, kdy už tomu policejnímu psovi konečně skončí volno. Momentálně asi to nejlepší, na co můžete v kině zajít. (14.05.2022)

Homo Erectus zatouží po normálním životu Homo Sapiens, ale strasti lásky ho přivedou otočit svůj život, po kromaňonsku. Ne, nejde o romantickou cipovinu od Diznyho, tohle by si měl vyzkoušet každý .. zatoužit si už nadobro odejít z konzumního a hektického pracovního života někam do divočiny, rukama postavit obytnou chalupu, zahřát si prdel krbem, kde by třísky blahem praskaly, ulovit si nějakou tu horskou kozu na zacpání žaludku, a spokojeně si hovět od civilizace. Každý po tom touží.. nebo aspoň do té doby, než si místo toho pustíte Hon na pačlověky. (04.09.2022)

Upřímně jsem čekal tak trochu něco jiného, nicméně nakonec jsem v sobě našel příjemný pocit souznění s filmem a snad i myšlenkou. Ke všemu určitě dopomohl klasický skandinávský nádech, trochu té přírody...té krásné, skvěle ukočírovaná směsice žánrů a práce se všemi postavami. Také se mě film ptá, zda je dnes ještě vůbec možné, vymanit z toho našeho materiálně založeného světa, ve kterém se prostě všechno žere ve velkém, přičemž většina lidí dokonce i nahlas mlaská, a všemožně se dovádí...kdo je tak odvážný, aby zahodil veškerý svůj luxus, zpřetrhal rodinné vztahy a šel žít zcela svobodně...každopádně šance na skromný, přesto více plnohodnotný život, ve kterém člověk nemusí v kožešinovém obleku přepadat benzínky, tu stále je, tedy ta naděje...ještě pořád tady je! I když Martin není vůbec dobrým příkladem...lze do toho jít i jinak. [SCANDI 2022 - Filmový klub Citadela] (03.02.2022)

Krize středního věku se dá řešit různě. Někdo ji řeší útěkem do divočiny. Hlavní hrdina filmu, Martin, se vzdá civilizace, obleče se do kožešin, vydá se tábořit a občas se pokusí ulovit nějaké zvíře. Což pro člověka z civilizace skončí často nezdarem a tak nezbývá, než se snížit k tomu, si zajít na benzinku pro bagetu. :-) Námět jako dělaný pro dánskou komedii. Tohle Dánové většinou umí, a proto jsem se nechal nalákat i na snímek Divoch. Tady se to povedlo tak napůl. Námět byl fajn, obsazení také a několik scén bylo výborných. Bohužel to bylo v několika částech nedotažené a občas se objevilo pár nesrovnalostí a nelogičností. Především laxní policejní pátrání po lidech běhajících se zbraní… asi by to probíhalo hodně jinak. Také mi chybělo větší prokreslení postav a třeba motivace hlavního hrdiny. Žena, děti, rodiny, práce… vše bylo fajn, ale přesto se seberu a zmizím? Jasně, je to komedie, není třeba mít všechno jako promyšlené existencionální drama. To by se ale muselo lépe pracovat s gradací příběhu a s vypointováním některých scén. V dánských filmech se mi často líbí právě to dovedné balancování na hraně dramatu a (mnohdy černé) komedie. Divoch není ovšem špatný film, jako zábava na jeden večer je fajn. Jen má k vrcholu dánské kinematografie v tomhle žánru ještě daleko. Doporučil bych spíše partu kolem režiséra Anderse Thomase Jensena a jeho filmy. (29.03.2024)