Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Samuel L. Jackson, Kurt Russell, Jennifer Jason Leigh, Walton Goggins, Demián Bichir, Tim Roth, Michael Madsen, Bruce Dern, James Parks, Dana Gourrier (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Několik let po občanské válce se zasněženými kopci Wyomingu řítí dostavník. Veze se v něm John Ruth (Kurt Russell), lovec lidí, známý také jako „Kat", a Daisy Domergueová (Jennifer Jason Leigh). Jeho čeká odměna, vypsaná na její hlavu, ji soud a oprátka. Po cestě potkají dva muže – majora Marquise Warrena (Samuel L. Jackson), bývalého vojáka, ze kterého se také stal obávaný lovec lidí a Chrise Mannixe (Walton Goggins), jižanského odpadlíka, který o sobě tvrdí, že je novým šerifem ve městě, kam mají všichni namířeno. Když jim silná vichřice zabrání pokračovat v cestě, rozhodnou se hledat útočiště v dřevěnici u Minnie, která je oblíbenou zastávkou dostavníků. Ve dveřích je však nevítá majitelka, ale několik cizinců, kteří se rozhodně netváří přívětivě. Nad horským průsmykem zuří sněhová bouře a osm pocestných začíná tušit, že se do města asi nedostanou... (Forum Film CZ)
(více)Videa (28)
Recenze (2 105)
Pre mňa rozhodne najlepší Tarantino. Pútavejšie než podobný "Django Unchained", silnejšie než preceňovaný "Pulp Fiction" a o kúsok zábavnejšie než môj doposiaľ najobľúbenejší "Death Proof". Excelentne spracované, luxusne odohraté, napínavé, vygradované, uspokojivé. Quentin si „požičal“ nielen zo svojej predchádzajúcej tvorby, ale čo ma vcelku potešilo - aj z Carpenterovej dokonalosti "The Thing" a vytvoril z toho grandiózny celok. ()
Osmi hrozným dávám čtyři smířlivé. Čekal jsem neskutečný náklad, ale nakonec jsem byl rád, že jsme se prožvanili do konce. Během povídání došlo občas k extrémnímu zobrazení násilí, což bylo dosti kontrastní a právě tyto kontrasty mi přišly zábavný asi tak... no, chvíli. Ale jinak samozřejmě pěkná vyprávěnka. Tarantino má vskutku smysl pro detail a poctivý přístup ke klasické filmařině, to se musí nechat, ale pořád čekám, kdy nám teda jako rozkope mozky něčím lepším, než je PF, případně RG a eventuálně ještě KB 1 a 2. Šokovat ustřelenou palicí už dnes není úplné terno, zdá se. Ale stejně jako u IB čekám, že se mi HE víc zalíbí až u druhé sledovačky pěkně doma v klidu, než v kině, kde mi ty krávy zase kopaly do sedačky a chichotaly se pičovinám, nebo diskutovaly, odkud znají Tatuma a jak je ta ženská drsná a co je to vůbec za herečku... No, krávy, fakt. Být v našem provinčním kině málo diváků jako vždycky, demonstrativně odejdu na jiné sedadlo, ale... Nebudu to řešit. Příště vyrazím na něco svižnějšího, co je víc na tom hřadle zabaví. ()
Sebeukájivá masáž tvůrčího ega, která narostla do maniakálních rozměrů ve využívání epických kinematografických hraček (Ennio, 70 mm, Nicoreto), přičemž se tři hodiny zastřešuje banální historkou, která páchá obskurní sebevraždu v podobě kapitoly „Earlier that morning“, bořící poslední zbytky věrohodnosti. Co naplat, toliko haněná první hodina není zbytečná ani omylem a sněžní gauneři nemohli dostat lepšího castingu (všichni boží bezezbytku, ale Gogginsův Mannix projde nejzajímavějším vývojem divácké sympatie), takže i když se tomu zdravý rozum začne po všech veletočích slušně vzpírat, Tarantino zase dokáže, jak levnou děvkou dovede občas divák být a nechá se zaháčkovat banalitami, za něž bychom jiné dávno vypískali. Pokud ve finálním soudu přijmete fakt, že ta absence tradičního Quentinova absurdního humoru je vlastně dobře, máte s filmem vyhráno. 4 a ½. ()
Jeden z mojich restů, do kterýho se mi chtělo asi jako panně do prvního análu. Ono jít čumět na film co má tři hodiny s tím, že první hodinu a půl se jen žvaní, to nezní zrovna 2x působivě a i když já sama umím yntelechtuanálně tlachat třeba den v kuse (na koksu až tři dny), tak sem všem hroznejm vytrvale odolávala. Každopádně co má rákoska dělat, když zas kvadrilion filmů odložili na dobu po kunda viru. Tak sem se teda uvelebila v posteli, připravená, že u toho maximálně vytuhnu a pustila si Karantýnovku. Mno a Kventýn mě překvapil a i když ve filmu jsou některý dialogy tak natahovaný, že na místě danejch postav bych už místo odpovědí střílela, jen aby dotyčnej zavřel hubu, tak musím uznat, že většina dialogů byla povedená a celkem mě i bavilo rozplétat kdo je kdo tím, za koho se vydává a kdo kecá až se mu práší od huby. Samo sebou za zdrojem všech problémů zas hledejte čubku a negra. Joooo jo, prostě opět tu máme to krásné slovo KDYBY. Páč kdyby se Russell z Kurtu na Samíka vysral a nevzal ho do dostavníku, tak by sice i tak dost lidí mělo posranej den ALE zaručeně by neměli všichni posranej den. Každopádně chválím herecký výrony, hlavně Samíka, Kurtíka, Goggíka a tu čubku Jennifer, která tu zvrácenou svini zahrála na pána. Že tam v druhý půlce filmu čvachtaj litry krve, to je jasný asi všem, každopádně film baví jako celek a divák tak první hodinu a půl netrpí (jak sem se bála), ale je spokojen celou dobu. Na závěr moudro dne - Ani vykouření černýho kokota vás od zimy nezachrání, tak chcípejte s hrdostí a ne s ptákem v hubě, zvlášť pokud jste muž. ()
Při sledování jsem si uvědomil, že Tarantino buď točí westerny celou dobu, anebo byla tohle prachobyčejná gangsterka. S povděkem kvituji, že Osm hrozných už není film, ze kterého čiší mainstream. Tohle je jeho ryzí styl. Stejně jako v Gaunerech či Pulp Fiction se střídají výborně napsané dialogy a akce v poměru 10:1, díky čemuž je akce o to překvapivější a údernější. Zároveň to není taková samohana, jakou předvedl v Death Proof. Tady ty dialogy mají smysl. Úvod pro mě nebyl jen čekáním na akci, ale skvělou předehrou a vynikajícím seznámením s těmi hlavními charaktery, podobně jako v Sedmi statečných se nejdříve seznámíme s Chrisem a Vinem. Může vyvstat otázka, jakou měli záporáci motivaci vyřešit svůj problém zrovna tímto způsobem, ale že bych v tom neviděl logiku, to si nemyslím. Skvělé herecké výkony, snad kromě Madsena. Opravdu bych nevyčítal Samuelovi, že si tenhle film vzal na svá bedra, protože to mu vždycky moc sluší. Velký tahák pro mě byla hudba Ennia Morriconeho a jsem moc rád, že zas po dlouhé době vznikl velmi výrazný a odvážný soundtrack, který se nebojí kašlat na zaběhnuté principy. Možná je škoda, že všechna Enniova hudba není původní, na druhou stranu je dobře, že některé výrazné pecky se konečně dostaly do filmu a neskončily v zapomnění kvůli ignoranství John Carpentera. Přítomný gore je naštěstí hlavně prostředek, nikoliv cíl. Bohužel spousta diváků ho jako cíl vnímá a z toho je mi smutno. Velmi mě pobavil zcizující prvek ve formě vypravěče. Určitě to není Tarantinův nejlepší film, ale moc mě potěšil a spolu s Gaunery na mě působí nejsevřenějším dojmem. ()
Galerie (80)
Zajímavosti (71)
- Po Nespoutaném Djangovi se jedná o druhý Tarantinův film, ke kterému byla zčásti složena původní hudba. V obou případech ji měl na svědomí Ennio Morricone. V tomto případě byly součástí soundtracku i Morriconeho nepoužité skladby složené pro film Věc (1982). (Chrustyn)
- Vo väčšine svojich filmov si Quentin Tarantino zahral menšiu alebo väčšiu úlohu. Vo svojej ôsmej snímke ho však počuť len ako rozprávača. (Lucasion)
- Role majora Warrena (Samuel L. Jackson), Oswalda (Tim Roth), Johna Rutha (Kurt Russell) a Joea Gage (Michael Madsen) byly z velké části psány přímo na tělo jejich hereckým představitelům. Do role Daisy Domergue bylo zvažováno více hereček, protože role nebyla tak specifická a byla pro ní potřeba herečka, která by jí dodala něco ze sebe. Jennifer Jason Leigh na castingu Tarantina okamžitě zaujala. Když si pustil několik jejích filmů z 90. let, tak zjistil, že středobodem těch filmů byl často její herecký výkon a všechno ostatní bylo postaveno kolem ní, a to bylo pro postavu Daisy potřeba. (Baltazzar)
Reklama