Osm hrozných

Zatímco brilantní Nespoutaný Django v sobě snoubil typickou "tarantinovku" i divácky líbivý film pro mainstream, Osm hrozných své nároky zvyšuje a přibližuje se spíše Gaunerům. Stopáž se prodlužuje, rozmanitost prostředí i dynamika události se snižuje, tzn. čeká nás hodně kecání převážně v jedné místnosti. Fanoušci Tarantina a/nebo kvalitního divadelního dramatu budou tedy nadšeni. Na poli 167 minut je bravurně rozplétán promyšlený podfuk, který měl jen jedinou chybu - nepočítal s negrem navíc... Nečekejte nový kult, Tarantino už natočil zajímavější filmy, ovšem pokud si chcete poslechnout úctyhodnou dávku jeho nezapomenutelných dialogů, nebudete zklamáni. 9/10 (28.12.2015)

I když Quentina Tarantina nemusím, pokaždé jsem na jeho další film dost zvědavý. Nicméně za ty roky už vím, že mě ničím nepřekvapí kromě skutečnosti, že do svých filmů neustále tahá jedno herecké eso vedle druhého. Možná i to je důvod, proč si každý jeho film nenechám jen tak ujít. A Osm hrozných opět nezklamalo. Když bych to nehodil na herce, kterých si nesmírně vážím, tak bych to hodil na film samotný, který neuvěřitelně přehrává. U 182 minut je vidět obrovské sebevědomí Quentina, který si myslí, že mu takhle dlouhý film budu žrát i s navijákem. Problém je ale ten, že dobrý nápad natáhl o jednou tak větší délku, než by si takový film vůbec zasloužil. Například první část v dostavníku je neuvěřitelně ubíjející nuda, ve které se vlastně vůbec nic zásadního neděje. Opravdu zajímavý nádech tento film začíná mít až na samotném konci, kdy se konečně začne něco dít. V tu chvíli ale tušíte už prakticky cokoliv, protože každý, kdo v tomhle filmu hraje, má tak absurdní postavu, že divákovi vysloveně musí být jasný, že se stane prakticky cokoliv. Herci zároveň skrz svojí vytříbenou angličtinu spadající pod americký venkov vytváří dojem, že hláškují snad úplně každou větou, která se ve filmu objeví. A těch zrovna úplně málo není. Tarantino tak opět nezklamal. Jen mě ale nepřestává fascinovat, že mu to jeho fanoušci stále nepřestávají žrát. Zaměňte prostředí za druhou světovou a máte Hanebné Pancharty. Zaměňte ho za gangstery prosycenou Ameriku a máte Pulp Fiction. Opravdu je tenhle film tak originální, jak se tváří? (10.01.2016)

Obvykle když jde člověk do kina na film, tak kvůli hercům či námětu, na Tarantinové filmy se však chodí kvůli režiséra a tím je Tarantino právě výjimečný. Byť jsem měl z počátku obavy, společně s Inglorious Bastards je pro mne Hateful Eight jeho druhým nejlepším počinem. Je to sice pomalejší, ale přesto znepokojivé a díky kvalitním hereckým výkonům se je neustále na co koukat. Jackson zde nepochybně kraluje a jeho historka o kouření černého péra se stává už kultovní. Zdatně sekunduje výborná Jennifer Jason Leigh, která je vyloženě ďábelská a správně intrikářská ( Většinou jsou herečky chváleny pouze za vzhled a sex appeal, málokterá však dokáže podat skvělý výkon jako právě Jennifer Leigh). Potěšil i Kurt Russel, Walton Goggins a Tim Roth, ale přece jen si říkám, že mi tu chyběl Waltz, který zrovna v konverzační linii dominuje a převyšuje všechny herce, nevadil by mi ani Hopkins s Hannibal módem, který by také mohl dodat grády. Za chválu samozřejmě stojí i vynikající detailní gore efekty, které jsou správně šťavnaté. Chválím i zasněženou krajinu, vypjatou atmosféru a především logicky dávkované zvraty, které v závěru zapadnou jako Puzzle. Překvapivě jsem se vůbec nenudil, dávám plný a chci to vidět znova! 95% (14.01.2016)

Osm hrozných je vůči Djangovi, co byla dvojka Kill Billa vůči jedničce - a coby kontrast to funguje docela obstojně. Osobně mě to ale v první polovině úspěšně uspávalo a nebaví mě už každé Tarantinovo rozhodnutí (absolutně zbytečná flashbacková kapitola nesdělující jedinou novou informaci) obhajovat podvratným tvůrčím záměrem. Plně ale chápu, že někoho tahle hra uspokojuje. A v podstatě výhradně o tom už Tarantinovy filmy jsou - o hledání objektivních důvodů, jak z těch režijních podivností (nevykreslené postavy, nekonečné tempo) udělat geniální myšlenky, z nichž některé smysl skutečně dávají a některé už jsou šílená nadinterpretace. Druhý den po zhlídnutí jsem vůči tomu smířlivější, protože nuda je první dojem, který má tendenci odpadat, a v hlavě zůstávají silnější scény a těch pár hlášek. Ale vydržet to ty tři hodiny znova? To radši ani ne. 70 % (06.01.2016)

Všetko je subjektívne a mnohým sa 8 hrozných bude páčiť, ale podľa mňa je dve a pol hodiny dialógov v jednej miestnosti predsa len už troška moc. Nech sa herci akokoľvek snažia. A títo tu sa zasa až tak veľmi nesnažia. Quentin to občas preloží nečakanými twistami, ale k tomu dôjde až po hodine a pol a to je neskoro. Nakoniec sa to síce zvrtne v tradičný tarantinovský krvák a treba povedať, že QT vie ako málokto v Hollywoode nakrútiť nechutnú čvachtačinu. Ale nestačí to, koniec nudne šumí do prázdna a divákovi zostanú k dispozícii len záverečné titulky a s nimi pocit, že nevie, čo si má myslieť. Ale inak fajn, len na to treba mať žalúdok a v tomto prípade hlavne značnú trpezlivosť. Ak si dobre pamätám, v prvopočiatkoch to bol projekt o v snežnej búrke uprostred hôr uviaznutých niekoľkých dostavníkoch, pričom biele peklo trvá tak dlho, až sa k lovu prihlási kanibalizmus. Takú verziu by som si pozrel radšej. Na to, aký je Quentin pisálek, je nečakané, že jeho pozornosti ušlo toľko logických kravín. Hoci Warren tvrdí, že „k Minnie mali zákaz vstupu psy a špinaví Mexikánci a neskôr psov vyškrtla“, seňora Boba nevyhodila. Zvláštne je i počínanie černošského pomocníka, ktorý na útek nevyužije dostavník s koňmi, ani brokovnicu na ňom položenú. Prečo Jody vystrelil spod podlahy len raz? A prečo preboha vymýšľali tak strašne komplikovaný plán, keď stačilo vymyslieť sto jednoduchších, praktickejších a kratších? (30.11.2016)