Psí dny

Něco na tom horku bude...během šíleně horkého srpna 2015 se jen v bezprostředním okolí našeho domu rozešli 2 páry...další osoba si dle akční americké jízdy dala závod s policisty...a já naběhal takových kilometrů ještě před východem Slunce jako nikdy předtím...Ačkoliv znám pár podivínů, tohle je jiná káva. S eskalujícími teplotami roste i bizarnost dění. Ačkoliv celkové hodnocení filmu Modelky, který jsem viděl od stejného režiséra nedávno, hodnotím téže plným počtem, předchozí film mi byl sympatičtější zdánlivou povrchností, kdežto zde je hloubka jen zdánlivá, ale za to je zápletka pestřejší. ___ Byl jsem fascinován hereckými výkony - obzvláště tou otravnou stopařkou - zlaté mouchy a vosy. (15.08.2015)

TYHLE HORKÉ PSÍ DNY NECHTĚJÍ SKONČIT. JESTLI JSTE CILTLIVĚJŠÍ, PŘIPRAVTE SE NA BOLESTI HLAVY...... /// Vedro, že si i bobra musej chladit větrákem! Mrdá z něj spoustě lidí (né z bobra, z vedra!). Tak třeba ta píča, co leze lidem do aut a mele neskutečný sračky – TO MUSÍTE VIDĚT! (seš si jako jistej…jo?) Ale jsou tady další osoby a vlastně každá je nějak úchylná. Móc krásnej příběh! Vlastně soráč – žádnej není. Ulrich Seidl je magor (a ať už si o mým (jeho) příspěvku myslíte cokoliv, někdy se na jeho druhej kousek mrknu!). Kam se sere Trier, jehož filmy maj patu a někdy i hlavu. Chcete, aby vám z nějakýho filmu praskl čurák? Tak jste tady správně! Tohle by totiž mohlo trvat klidně 6 (i pět) hodin a vyřešilo by se úplný hovno. Ale nepopiratelně se vryje do paměti! P.S: NEHODNOTÍM, PÁČ NEVÍM JAK! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám největší píču evropskýho filmu. 2.) Místo grupáče preferuju skupinový sezení zvracejících. 3.) Miluju ,,mature“ bobry. 4.) Thx za titule ,,entitka“. /// PŘÍBĚH * nebo **** HUMOR * nebo *** AKCE ne nebo ne NAPĚTÍ * nebo ** (28.01.2013)

Dokumentární formou natočený film, který málokomu zpříjemní odpoledne kvůli své syrovosti. Ale jinak je to zdařilá reflexe vyprázdněnosti lidského života dnešní doby. Aktéři se ve změti provokujících scén zoufale snaží zaplnit svoje životy nějakým smyslem. Toto téma je zdařile uchopené, ale bohužel pro mě odpudivé. To je důvodem mého nízšího hodnocení, jinak bych dal více hvězdiček. (21.01.2012)

Rakouská sonda sledující 12 podivnejch postaviček a jejich osudy odehrávající se během jednoho extrémně parnýho víkendu. Rozhodně bych ale neřekl, že film je laděn dokumentaristicky. Spíš má svůj osobitej a originální styl vyprávění. Jak už bylo psáno v obsahu : Existoval sice scénář, ale bez psaných dialogů. A i díky tomu nemůže divák absolutně tušit jakým směrem se bude tenhle kousek dál odvíjet. A v těhle parných dnech naším postávám teče nejen pot po tělech, ale mnohým postavám začnout téct i nervy. Takže se dočkáme násilí, sexu, ponižování, bezmoci a beznaděje. Ale myslím si, že vše je v celkem přijatelný míře. Čím jsem byl sice trošku zklamanej, ale je to taky tím, že preferuju především horor a podobný psycho zvrhlosti. Takže tohle mě nedokázalo až tak zaskočit. Ale i tak to na mým hodnocení absolutně nic nemění. Navíc chápu, že to Seidl chtěl natočit umírněnějším stylem, protože jen tak má film větší šanci oslovit co nejširší škálu diváků. Za sebe musím říct, že je to velice originální a povedený drámo. Film určitě doporučuju..... La Cucaracha, La Cucaracha (23.01.2016)

Kaloricky vydatná strava pro misantropy, další perla rakouské dekadence. Hnusí-li se vám tvor zvaný 'člověk obecný', fascinuje-li vás lidská přirozenost a zkoumáte-li rádi (a štítivě) mělké hlubiny duší současných lidských degenerátů, přijdete si na své. Seidl bez servítků a škodolibě ukazuje nízkost a nechutnost živočišné tělesnosti, lidskou přízemnost, hloupost, primitivitu, jím zobrazovaný člověk vzbuzuje odpor, opovržení a posměch, soucit téměř vůbec. Jeho film na mě zapůsobil podobně, jako kdysi knížky jeho krajanů Thomase Bernharda nebo Elfriedy Jelinkové. Z herců mě především zaujaly dvě ženy, a to nezapomenutelná šílená stopařka a submisivní stárnoucí zpěvačka. (06.05.2020)