Režie:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHudba:
Carl DavisHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Robert Harron, Sam De Grasse, Vera Lewis, Mary Alden, Elmo Lincoln, Olga Grey, Erich von Stroheim, Eugene Pallette, Wallace Reid (více)Obsahy(1)
"Otec filmové režie" (prosadil dramatizující a psychologizující detail, zaktivoval úlohu kamery, osvětlení, interpunkce, herce, zavedl retro-vsuvky, dokonale pracoval s paralelní a křížovou montáží, gradoval napětí zrychlováním frekvence záběrů z různých časoprostorových rovin, vytvořil katalog dodnes platných syžetových a žánrových prototypů...), vyznavač Bible, Dickense a Emersonovy filosofie soběstačnosti a mravního zdokonalování, vnímá životní konflikty jako pravý idealista, v kategoriích abstraktního dobra a zla, se sklonem k melodramatismu. Ve velkolepě vypravené babylónské evokaci chtěl přetrumfnout všechno dosud natočené v tomto žánru (v čele s italskou Cabírií), naopak v decentním příběhu Krista se inspiroval dokumentaristickými Pašijemi, ozdobenými rozptýleným světlem a velebností rytmu. Evokace Bartolomějské noci s modře vitrážovanými scénami zaujme využitím lesku dlažebních kostek a stropů v dekoraci a má nadnesený herecký projev v divadelním stylu společnosti Film d'art, která začátkem 10. let propagovala velké hvězdy jeviště. Střih spojuje v stále kratších pasážích různé epochy v příbězích, prostoupených historickou naivitou (a sjednocovaných obrazem Naděje - ženy s kolébkou), ale čtvrtý příběh s motivem stávky dělníků a dramatem justičního omylu je inspirován mentalitou Ameriky s charakterizací sociálních vrstev, tlumočením individuálních prožitků a psychologických stavů. Kromě nepochybných přínosů objevíme ve filmu i Griffithovu slabost: sklon k megalománii a nevkusu. Tehdejší průměrný divák ještě nedokázal z plátna číst všechny složité významy, střídání časových rovin jej mátlo a tak tvůrce, investující 1,9 mil. dolarů (předtím dosáhl velkého zisku filmem ZROZENÍ NÁRODA), zbankrotoval a neúspěch ho rozdrtil jako podnikatele i tvůrčí osobnost, takže se stal obětí vlastní superprodukce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (100)
Intolerancia je predovšetkým fenomén, Griffithov scenár a réžia sú geniálne aj po dlhých rokoch. Film rozdelený do štyroch častí, ktoré reflektujú na isté časové roviny je predovšetkým o ľudskej neschopnosti akceptácie a intolerancii. Rozvláčne nemé dielo však vyžaduje divákovu spoluprácu a trpezlivosť. ()
Kdyz jsem dnes z 35mm pasu videl dvousetminutovou rekonstruovanou verzi se vsunutymi okynky tam, kde se nedochovaly cele zabery, konecne do sebe vsechny dilky skladacky zapadly, vsechny motivy byly doreseny a vztah mezi liniemi se ukazal byt extremne dobre promysleny. Tohle dilo neni obdivuhodne jen pro svou monumentalnost a ambice, ale predevsim pro obrovskou miru vypravecske citlivosti. Po triceti francouzskych, italskych, ruskych, americkych a danskych filmech z roku 1916, ktere jsem tento tyden na platne zhlednul, je Griffithovo umelecke vizionarstvi neoddiskutovatelne. (A navic to byl bozi triapulhodinovy klavirni koncert. :)) ()
Viděl jsem teda jen verzi hodina a půl, která je uložená ve Filmovém archivu a - ačkoli je pravda, že touto selekcí (nevím, nakolik byla zamýšlená a nakolik jde o poškozené části, které byly vyřazeny) film nabyl jisté zkratkovitosti a vynechává důležité scény, které pak musí divák zpětně rekonstruovat v hlavě - je taky fakt, že jsem byl moc rád, že to nebylo delší. Sice samozřejmě vím, proč je film tak důležitý z historického hlediska, ale faktem je, že Griffith natočil snímek, který sice předběhl dobu, ale rozhodně není nadčasový. Oproti proklamované novátorské montáži, bohaté výpravě a splétání vícera dějových linií, jsem si všiml i některých méně zjevných prvků. Režisér zřejmě jako první pracuje systematicky s návratnými motivy a používá střih jako dramatický prostředek (ke konci, kdy se dějové linie dostávají do fáze kolize, se střih zrychluje a skáče z jedné linie do druhé). Za zmínku stojí i otevřené násilí a erotika - v tak ranném filmu to jistě nebylo běžné. Ovšem tento pokus o míchání propojených příběhů, tak jak to dělává v současnosti Innaritu, trpí i poporodními problémy. Vypadá to, že střihač při proplétání dějových linií měl v jedné ruce nůžky a v druhé Becherovku. Krom toho, že paralelní děje nespojuje nic víc, než pouhá přítomnost intolerance, přechody mezi nimi jsou podle všeho téměř náhodné, určované maximálně hodně z rukávu tahanou asociací. Závěrečná katarze a uspokojivé rozřešení dějových linií (které by ještě k tomu do sebe nějak secvakly) se nekoná. Takže ve výšledku: převratný experiment - ano. Vynikající film - ani ne... ()
Mluvit o snímku z roku 1916 jako o velkofilmu, může nezasvěceným připadat jako hloupost, ale kdo viděl Intoleranci, ví o čem mluvím. Griffithové megalomnství je zde patrné skoro z každého záběru. Navíc Intelerance není jen o velikosti, ale také má solidní přiběh(y), Griffithův rukopis montáže, spoustu dalších vpodstatě objevných technik jako je například systém narace. I po 90 letech velice dobrý snímek s rychlým spádem, který stojí za to vidět nejen cinefilům. Out of the cradle, endlessly rocking... ()
Nie som odborník na rannú kinematografiu, ale dovolím si tvrdiť, že Griffith a jeho Intolerancia bola v mnohých smeroch prvá. Takže máme v jednom filme štyri príbehy, ktoré sa odohrávajú každý v inej dobe, sú prestrihávané priebežne a vrcholia súbežne v poslednej tretine filmu. Spája ich jedna myšlienka, je medzi nimi množstvo paralel a žiaden z príbehov by som nenazval jednoduchým (okrem Ukrižovania), dokonca by ich stavba obstála aj v dnešných časoch. Vrcholom je neskutočne monumentálne dobývanie Babylonských hradieb, z ktorých určite čerpali po takmer storočí Jackson alebo Scott. Je to základný pilier monumentalizmu. Film sa v závere neskutočne rozbehne, sme v napätí pri každom príbehu až do konca. Škoda kvality zachovanej verzie, občas je obraz vďaka čiernym rohom klasicky kruhový a častokrát poškrabaný. Nad prípravami, stavbou kulís, prípravou scenára a strihom sa tu rozplývať nebudem, to sa bude každý, kto film uvidí. ()
Galerie (10)
Photo © Triangle Film Corporation
Zajímavosti (40)
- Příjmy se ani zdaleka nepřiblížily vynaloženým investicím. Publikum v roce 1916 prostě nebylo na tříhodinové filmové produkce připraveno. Nepomohlo ani následné uvedení filmu jako dvojpředstavení. (džanik)
- Exteriérové stavby zůstaly stát ještě dlouho po dokončení filmu jako chlouba Hollywoodu. (Witta)
- Finančná strata filmu viedla producentov k tomu, aby obmedzili dovtedy rešpektovanú slobodu režijnej práce. (Raccoon.city)
Reklama