Den začíná

Ak mi mal Le Jour se lève ukázať Carného cit pre vizuálnu stránku, pomocou cvičeného oka kameramana, čistého záberovania, klesajúcich poschodí a práce so svetlom a tieňom sa mu to podarilo. Ak mi mal ukázať typický príklad poetického realizmu, vďaka ťažkopádne vyrozprávanému, už tak banálnemu (resp. banálne podanému) melodramatickému príbehu, dojem z neho je jedným slovom unavený. Na thriller s prvkami neskoršieho žánru dokudrámy (perspektíva policajtov obkolesujúcich budovu, výpovede svedkov, zvolávanie posíl a rozháňanie davu) príliš dlhé a rozvláčne, na psychologický film, ktorý skúma príčiny v hrdinovom chovaní príliš málo prenikajúce do zákutí jeho mysle a pozadia osobnosti. Švihák Gabin to však našťastie utiahne z väčšej časti sám. 65% (11.02.2015)

Kdysi jsem viděl americký remake tohoto snímku, Long Night z roku 1947 s Henry Fondou v hlavní roli. Sice se mi líbil, ale originál je samozřejmě originál. Francouzi jsou v mnohých věcech otevřenější než Američani. Gabin je v hlavní roli samozřejmě fantiastický, délka je tak akorát, atmosféra taky super. (17.07.2013)

Gabin miluje dívku, na níž má negativní vliv charismatický lhář a podvodník, a v hádce tohoto muže Gabin zabije. Po oné vraždě se zabarikáduje ve svém bytě a divák se ve flashbacích dozvídá, co oné tragédii předcházelo.Sledovat mladého Jeana Gabina v roli chlapáckého , čestného dělňase je pro našince nevšední zážitek, vždyť filmy z jeho rané tvorby se u nás vůbec nevysílají. Scenář je dílem známého fr. básníka j. Prevérta, dialogy jsou mnohdy vtipné a Gabin okouzlující. (24.08.2003)

Žiadne nadšenie, skôr rozpaky charakterizujú moje druhé zhliadnutie klasického francúzskeho filmu. Gabin ma fascinuje predovšetkým v jeho neskorších filmoch. Zo zvyšku hercov stojí za zmienku slizká postava stvárnená Julesom Berrym. Aj na tomto filme som sa utvrdil v tom, že hodnotiť filmy iba podľa dávnych spomienok býva spravidla zradné. (18.05.2010)

Tomuhle druhu filmu se kdysi říkalo filmy pro pamětníky, ale správnější by bylo, už vzhledem k tomu, že éru konce 30. let nejspíš pamatuje už jen žalostná hrstka vyvolených, kterým navíc jejich paměť neslouží tak, jako dřív, napsat, že jde o film pro fanoušky filmové historie a milovníky muzeálních kousků. Rozumím tomu, že ve své době šlo o filmovými kritiky vyzdvihovanou záležitost a objektivně asi i o jeden z vrcholů filmové produkce příslušného roku, ale pokud Carného kousek hodnotím z hlediska zábavnosti, pak mi přinesl jen slušnou dávku nudy. Samozřejmě je možné psát o vytříbeném režijním stylu a hereckých výkonech, rozhodující je ale příběh a scénář, a ten rozpitvává banální milostný čtyřúhelník a je předvídatelný až běda. Jen málo filmů z oné éry u mě obstojí do té míry, že jim můžu dát aspoň průměrné hodnocení. Celkový dojem: 45 %. Jako detektivka nefuguje snímek vůbec už proto, že začíná vlastně od konce a nepřináší žádná podstatná odhalení... (22.06.2010)