La Princesse de Clèves
La principessa di Clèves
Kňažná de Cléves
Princess of Cleves
Režie:
Jean DelannoyKamera:
Henri AlekanHudba:
Georges AuricHrají:
Marina Vlady, Jean Marais, Jean-François Poron, Annie Ducaux, Lea Padovani, Raymond Gerôme, Jacques Hilling, Piéral, Louisette Rousseau, Hubert de Lapparent (více)Obsahy(1)
Příběh z prostředí francouzského královského dvora v polovině 16. století je plný intrik. Krásná paní de Clėves okouzlí vévodu de Nemouras. Ani on jí není lhostejný, avšak kněžna velmi ctí svého staršího manžela (kterému se vyznává z citů k jinému muži) a vévodu odmítá. Vévoda se však nevzdává a tak i nadále věnuje až nemístnou pozornost krásné kněžně. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy se k panu de Clėves donese nepravdivá pomluva, že kněžna vévodovi nakonec podlehla... Věci začnou mít rychlý spád... (Amala)
(více)Videa (1)
Recenze (30)
Nic proti Červené knihovně. Proti kované Červené knihovně. Ale přece jen bych čekal alespoň jiskru romanticko-dobrodružné podívané s nějakým tím života pudným emočním nábojem. Tady se mi dostalo jen unyle plynoucí zápletky plné trilkujících pánů, omdlévajících dam a moře a moře patetických vyznání... ()
Iba tuctová kostýmová konverzačka, v ktorej sa riešia záletnícke vzťahy a s nimi spojené nezaujímavé pokusy o dramatično. Nezaujme ani Jean Marais vo vedľajšej a pre neho trochu netypickej roli, ani množstvo postáv a mien, v ktorých sa divák ľahko stratí. Podobne ale ako v telenovelách, to nemá výraznejší dôsledok na jednoduchú, ale zato totálne preromantizovanú zápletku, ktorá končí značne prepísknuto. Pobavil snáď iba večne špehujúci trpaslík. ()
Přeslazené, patetické a taky zbytečně dlouhé. Divadelně kulisovité (v exteriérech si to vystačilo s filmařsky profláklou destinací zámku Chambord). Jediným plusem je Jean Marais v odlišné roli, než na jaké jsme zvyklí. Ovšem Marina Vlady mě nikdy moc nebrala a věčně uplakaný Jean-François Poron rozhodně nesplňuje ideál mužného romantického hrdiny. A pár pěkných náznaků dvorského intrikaření a dramat na základě skutečných událostí (například triumf ovdovělé Kateřiny Medicejské nad svou sokyní Dianou de Poitiers) to celé bohužel nezachrání. ()
Vaše Jasnosti kněžno de Cléves, dovoluji si vám sdělit, že nazvat vás krávou by bylo urážkou nevinného tura. Jinak brilantní pojednání na téma, že to, že se mohl přetrhnout kvůli cetce z tržnice, přičemž mu doma před nosem leží čtyřiadvacetikarátový diamant, člověk většinou pozná až když je pozdě. A film, který vzdor všem svým kvalitám, k nimž je nutno započítat i románovou předlohu paní de la Fayette, citlivě zadaptovanou Jeanem Cocteauem, ve své době zapadl. Diváci měli problémy přijmout Jeana Maraise v úplně jiné roli, než na jaké u něj byli zvyklí. Přestože se jí chopil tak, že filmovým kritikům vyráží zbraně a divákovi slova. ()
Pustil jsem si tenhle film s výhledem na romantické kostýmní drama a pokud jde o ty kostýmy a krásné ženy, tak mě moje volba nezklamala a za to uděluju Kněžně de Cléves jednu hvězdičku. To ostatní je ale jeden velký průšvih. Určitá část romantické literární tvorby mně ve své době učarovala a takového Hrbáče jsem si jako teenager přelouskal čtyřikrát a Tři mušketýry mám rád v knižní i filmové verzi. Jenže Kněžna de Cléves není ani tak romantická záležitost, jako spíš čistokrevná červená knihovna, proti které taková série o Angelice vyznívá jako realistické oskarové drama. Takhle nějak si představuju typický román pro služky z roku 1880 a vlastně ani ne tak typický, jako spíš nejbrakovější část téhle produkce. Je to strašně naivní, patetické a bere se to hrozně vážně. Celkový dojem: 25 %. ()
Reklama