Kiseidžú: Sei no kakuricu

Podobne ako SAO jedno z najviac precenovanych a overhypnutych anime. Niekedy je tazke uchopit a popisat koncept urciteho filmu/serialu, to vsak nie je tento pripad. Shinichi Izumi je obycajny teenager, ktoremu sa do tela dostane parazit a napriek prvotnym instiktom sa obidva druhy musia naucit kooperovat. Prva polka serialu sa zameriava na suboje, ktore su pekne graficky spracovane, ale nijak extremne napadite alebo originalne a Schinichiho vyrovnavanie sa s dehumanizaciou, ktora prisla s Migiho vplyvom na jeho mozog. Druha polovica serialu je taktiez zaplnena subojmi, avsak druhy motiv je ludstvo a nasa planeta, kde sa kontempluje o nasom vplyve na ostatne organizmy, prirodu a rovnavahe, ktoru narusujeme. Dej ubieha rychlo a nenudi, ale serial sa cely cas udrziava na hladine priemernosti, neposkytol mi ani jeden moment, ktory by ma vyraznejsie zaujal, ocaril,alebo prinutil sa zamysliet. (26.04.2015)

Pomineme-li, že se postavy občas chovají dost nelogicky, že některé (Murano!) jsou jen výplň času, že Shinichi na veřejnosti skáče z oken vysokých budov aniž by se mu něco stalo a ze dne na den má dokonalou fyzičku a nikomu to nepřijde vůbec divné, jedná se o docela povedenou podívanou. I navzdory tomu, že hlavní náplní prakticky všech dílů je jedno a to samé - objeví se parasite a Shinichi ho musí zneškodnit. Ale naštěstí to není jenom bezhlavá mlátička; je zde také hodně dobře zapojená psychologie hlavního hrdiny, má to atmosféru, místy je to napínavé jak trenky a seriál se snaží pořád přicházet s něčím novým, takže stereotyp se nekoná. Na druhou stranu zároveň ale bohužel nemůžu popřít, že občas to prostě nuda je, některé věci jsou fakt nelogické a poslední díl je naprostý výsměch, takže plné hodnocení nedám ani náhodou. Nicméně i tak po všech těch Pupách, Tokyo Ghoulech a podobných blbostech za poslední dobu je Parasyte příjemným závanem svěžího vzduchu hororového žánru. Jinak animace je docela pěkná, hlavně bojové scény jsou dobře propracované, soundtrack nevýrazný, na uřvaný opening si člověk časem zvykne a ending se mi moc nelíbil. 7,5/10 (19.02.2015)

Výborná interpretácia Iwaakiho satiry na ľudskú spoločnosť. Štúdio Madhouse iba opäť raz potvrdzuje svoju poprednú pozíciu na trhu. Kým hrdinovia, ako napríklad polo-ľudský Kaneki zo seriálu Tokyo Ghoul absolvujú náhly, takmer doslova instantný zvrat vo svojom uvažovaní, za Šiničiho charakterom z Parasyteu stojí komplexný, duševný vývoj, ktorý sa neraz vymkne spod jeho kontroly, no stále ostáva dokonale uveriteľným. Ďalší za zmienku stojaci aspekt, by sa dala označiť Šiničiho dozrievajúca súdržnosť s Migim, ktorá síce na začiatku pôsobí skôr žartovne, než aby bola myslenou vážne, v neskorších štádiách seriálu vyvráti všetky pôvodné očakávania. Hudobná stránka zrejme figuruje ako jediná oblasť, ku ktorej by som mal vecnejšie výhrady, avšak pretože si uvedomujem, že i tá dosiahla nezanedbateľný úspech, jedná sa teda iba o nepodstatný konflikt s mojimi osobnými preferenciami. Nemôžem prispieť inak, než plným hodnotením. (26.03.2015)

… ale nemuseli jste si, dámy a pánové z Madhouse, šetřit to nejlepší až na konec, když chudák Hromino někdy kolem dílu patnáctého už málem nevěřil tomu, že ze zpočátku slibné premisy bude vyždímáno něco víc než jen čím dál nezajímavější trable jednoho lůzra s parazity a jednou těžce otravnou spolužačkou. Málem nevěřil, však s hlavou vztyčenou hrdě do konce vytrval; a ve výsledku se dočkal velmi milého překvapení na mnoha frontách. Postava Šin'ičiho konečně projde opravdovým osobnostním vývojem a stane se postavou, jež má sympatie a není mi zcela lhostejná, jako tomu do té doby bylo (děsil jsem se toho, že Šin'iči zůstane druhým Kanekim); Murano nejen že přestane být tupou a otravnou stíhačkou, ale promění se v sympatickou, vyspělou dívčinu; a samotné dějové vyvrcholení je jednoznačně laděno více do míry intimna nežli epična, což v korespondenci s duševním vývojem hrdiny ústí v rozumné rozhodnutí, jež si zaslouží mé uznání. Nad tím, že by bylo anime hrozně deep a těžce filosofické, jak tu někteří zmiňují, bych ovšem polemizoval; naťukne se zde sice pár myšlenek. které stojí za zamyšlení, ale určitě nikterak složitých, neznámých či převratných. Převážně elektronická hudba je fajn a nečekaně dobře mi k duchu seriálu pasovala, kresba i animace byly taktéž slušné, akční pasáže nápadité a zajímavé (byť ne vždy), napětí seriál v klíčových momentech nepostrádal, leč hororem zdaleka nebyl. Budete-li tedy při sledování stejně jako já váhat nad tím, zda má cenu do konce vytrvat, vězte, že i přes slabou prostřední část to cenu má. Silné 3*. (06.04.2015)

Jednoho večera zaútočí na obyvatele země parazité, kteří se snaží ovládnout svého hostitele tak, že mu nosem, nebo ušima proniknou do mozku. Jeden takový se pokusil proniknout do těla studenta Shinichiho, bohužel neúspěšně a tak v rámci svého přežití musel vzít za vděk jeho pravou rukou. Tak došlo k tomu, že se neúspěšný parazit a jeho mladý hostitel museli naučit žít ve vzájemné symbiozé a spojit se ve snaze zaručující jejich společné přežití. Navíc jsou ostatními parazity považovány díky této své koexistenci za potencionálně nebezpečné a proto každý styk s jiným parazitem vede zpravidla k boji o přežití... Ano, asi to má své mouchy (viz. diskuze), ale atmosféru se dle mého pánům autorům udělat podařilo i když s takovou kvalitní předlohou se vcelku ani nedivím a tak i když to má nedostatky, nějak si neumím představit, že bych tomu po tom co jsem viděl dal jen 4*, protože napětím, atmosférou i dějem a jeho hloubkou, která sice rozsahu předlohy nedosahuje, to je zkrátka podle mě rozhodně víc než jen nadprůměrný počin a po celou dobu mě to neskutečně bavilo... 9,5/10 (14.11.2014)