Vyšší moc

Pomalé tempo filmu, a dlouhé meditativní záběry na horská panorama, podbarvené Bachovými motivy, umožňuje divákovi dumat nad poselstvím a symbolikou filmu během samotné projekce, aniž by mu bralo možnost se naplno ponořit do dramatu samotných postav. Symbolika laviny je klíčová - jeden zdánlivě drobný prohřešek spouští postupně se nabalující vlnu vypjatých dialogů, které postupně odkrývají daleko hlouběji prorostlé kořeny skutečných problémů (nejen) obyvatelů hotelového pokoje s číslem 413 (4-1=3). Evropský filmový art is not dead. 80% (08.02.2015)

Zajímavá vztahovka natočená jako psychologické drama rodiny vytržené ze stereotypu domácí rutiny a vystavené zkoušce důvěry. Nedá se jí upřít smysl pro atmosféru daný střihem a výběrem hudebních motivů, stejně jako slušné herectví neokoukaných herců ze severu a konec konců ani schopnost místy tnout do živého. Čtvrtou hvězdičku ale nakonec přece jen nedám, protože místy se Östlund ztrácí v intelektuálních tezích, místo aby věcně charakterizoval problémy partnerského života. Někteří diváci včetně mě budou tak trochu tápat, co chtěl dejme tomu autor sdělit pěším sestupem hotelových hostů serpentýnami z hor vstříc civilizaci. Pokud je celý konflikt postaven na historce s lavinou, pak režisérovi uniká mnoho z lidské psychologie i z toho, co tvoří fundament partnerských vztahů. Podobná příhoda patří do kategorie těch, co dokážou naštvat, ale tak jako klesne zvířený lavinový sníh, opadnou záhy i emoce a střízlivě uvažující člověk se jim bude jenom smát. Mnohonásobně větší nebezpečí pro partnerskou soudržnost tvoří hysterický výlev sebelítosti, malosti a pohrdání sebou samým, jaký předvedl filmový hrdina tváří v tvář manželce. Patří k těm, co můžou navždy změnit pohled na partnera a snadno zničit perspektivu dalšího soužití. Mimochodem, i z hlediska dramatické stavby bylo pro film mnohem lepší nechat diváka balancovat v jeho sympatiích pro aktéry příběhu a nechat ho na vážkách, na čí stranu se nakonec přiklonit. Do zmíněné scény snímek nutil k přemýšlení, pak už jen k zaujímání postojů. Pokud bych byl ochoten pohlížet na lavinovou historku jako na katalyzátor dlouhodobě doutnající nespokojenosti, kdy stokrát nic umořilo osla a jedna jiskra dokáže nečekaně zapálit sud prachu, dávaly by mnohem víc smysl reakce i skutky všech členů rodiny. K tomu mi ale Östlund nedal žádné indicie a patrně to myslel přesně tak, jak to natočil. Celkový dojem: 60 %. (07.10.2014)

Dnes žijeme vo svete v ktorom je mužská časť populácie neustále konfrontovaná s rastúcou samostatnosťou a kompetenciami ženskej časti. Argument, že je muž vyťažený v práci už dávno nie je relevantný, pretože žena často buduje vlastnú kariéru a do toho sa stíha starať o domácnosť aj potomstvo. Pre moderného muža sú tieto fakty často spúšťačom pocitov frustrácie a pochybností o vlastnom mužstve a postavení v rodine a aj spoločnosti. Myslím, že veľmi často práve tento fakt, ktorý so sebou civilizácia a emancipácia priniesla, je príčinou partnerských kríz a rozchodov. Niekto by si mohol povedať, že manžel bol neschopný a žena hysterická a malicherná. Alebo z iného uhlu mohla manželka vyzerať zodpovedná a schopná oproti zbabelému manželovi. Pravda je všade a nikde, pretože sa za tým skrýva o mnoho viac. Emancipácia priniesla zo sebou mnohé pozitíva, ale stavia ženy do rolí nadľudí, ktorí musia zvládať všetky ťažkosti všedného života a zároveň byť dokonalé matky a manželky, upravené, sexi a seriózne zároveň. Takýto tlak zapríčiní akurát to, že sú ženy často podráždené a zbytočne posadnuté pocitom kontroly nad celým svetom, ktorý tvorí pre ne práca partner a deti. Muži sú vnímaní ako rovnocenní, ale sami sa často cítia nerešpektovaní až kastrovaní ženou, ktorá je stavaná na úroveň hlavy rodiny. V prípade hlavných hrdinov bola situácia vyhrotená tým, že medzi nimi evidentne viazla komunikácia a neboli schopní tolerovať vzájomné nedostatky. Manželku sklamalo jednanie manžela a naopak jeho zase ponižovalo, ako manželka rozoberala situáciu pred priateľmi, keď on by najradšej zamietol celú vec pod koberec. On nebol schopný priznať svoju vinu a ona nechcela ustúpiť ani o milimeter a naďalej v ňom živila pocit neschopnosti. Všetko mohlo dopadnúť lepšie, keby vzťah nebol narušený, možno by sa všetko odohralo inak, alebo by spolu našli nejaké riešenie. Lenže za daných okolností mala žena pocit, že muž, ktorého si vybrala skrátka nie je schopný zaistiť bezpečnosť jej a ani jej detí. Manžel prepadal pocitu sebaľútosti a odmietal prijať za celú situáciu zodpovednosť. Ako ďaleko asi je schopné takéto manželstvo fungovať? Nehľadiac na to, že dve deti nejavili skoro žiadne známky rešpektu voči rodičom a ich rozhodnutiam, do konca sa snažili prevziať kontrolu nad situáciou, pretože necítili autoritu a správanie rodičov sa im zdalo absurdné. Všetko toto a ešte o mnoho viac, absolútne geniálne sfilmované s tiesnivou atmosférou a bravúrne použitou hudbou ( od tejto chvíle mi vyvstane snímok pri každom posluchu Vivaldiho ) a o nič horšou kamerou. Prostredie horského hotela uprostred zasnežených kopcov evokovalo pocit, že niet úniku a lavína bola ako kríza neúprosne devastujúca všetko čo sa jej postaví do cesty. Myslím, že koľko divákov, toľko názorov a dojmov. Vo svojom žánri vynikajúce a musím doporučiť. (27.08.2015)

Těžce psychologická záležitost, která se však díky přehnaně artovému zpracování tváří až zbytečně snobsky. Ono známé "méně je někdy více" by zde platilo dvojnásob. Druhá půlka totiž jede už pouze ze setrvačnosti, kterou umocňují předlouhé statické záběry bez hudebního podkresu, pokud tedy nepočítám nahodilé miniúryvky Vivaldiho Four Seasons. Závěr sice s výhradami beru, ale atmosféře a průběhu by rozhodně více slušel nějaký - řekněme - méně konvenční. 70% (02.02.2015)

Drama ukazující klasickou vztahovou situaci, ke které může během života dojít kdykoliv. Otec je většinu času v práci, jede s rodinou na dovolenou, ale tam se to zkomplikuje. Nejdříve hysterčí otec, poté matka, děti se bojí o jejich vztah a rodinní přátelé si kvůli tomu svůj vztah také začínají komplikovat. Nemůžu říct, že bych se u filmu vyloženě nudil, ale zábava to taky úplně nebyla. Hysterický pláč otce nebyl úplně dobře zahraný, ale scéna s autobusem to pak celé trochu zachránila. Uklízeč byl top, na takové postavičky narazíte vždycky. 70% (25.02.2021)