Some Kind of Hate

Díky hned několika kvalitním kouskům posledních dní jsem si jistý, že na tenhle si příští týden nevzpomenu. Postavy mně byly nesympatické a úplně ukradené, takže i když se jakože pořád něco děje a krví se taky nešetří, o atmosféru film zakopne jen na začátku. Mě tento žiletka fest moc neuspokojil. 40% (20.09.2015)

Dopadlo to líp než jsem čekal. Film je jakoby rozdělenej do dvou částí z nichž každá se veze v jiným žánru. První část je spíš na dramatické lince a druhá část se vydala krvavější hororovou linkou. Zkřížením těchto žánrů vznikl poněkud zvláštní, nikoliv nudný film. Herci hrajou obstojně, skvěle je zvolená muzika a najde se tu i pár zajímavých a originálních vražd. Pravdou je, že " žiletková lejdy " mohla být vybraná líp. Ale celkově jsem si z tohoto filmu odnesl spíš pozitivní pocity. Slušnej průměr (22.11.2015)

Prvních 50 minut silně ubíjejících. Nesympatické postavy, ošuntělý low budget look, ale jakmile Sierra McCormick nastoupí na Revenge scénu je o krvavou zábavu vystaráno. Chválím originální způsob mordování a překvapivě hezky zpracovanou krev, kterou jsem nečekal vzhledem k celkovému looku filmu. Je to sice jeden z nejdivnějších hororů letošního roku, ale za ten slušný závěr si trojec zaslouží. Story 6/10, Atmosféra 4/10, Gore 7/10, Vizuál 4/10, Akce 4/10, Zábavnost 5/10 .55% (20.09.2015)

Kid a Leatherface v jednom filme? No, mohlo to dopadnúť aj horšie. Režisér (ktorého prostredné meno je Egypt!) sa sústredí skôr na gore, než atmosféru a prácu s postavami. Celé je to dosť nechutné, chladné, drsné a béčkarské, ale hlavný záporák (ktorý nie je záporákom?) má niečo do seba a jeho schopnosti ma potešili, hoci sa objavili v minulosti už vo viacerých snímkach (viď. „istá“ scéna z Detskej hry). (08.10.2018)

Řízné (pun intended). Opravdu velmi nepříjemný film, u kterého bude záležet především na tom, zda jeho záměrnou nepříjemnost budete ochotni akceptovat a přijmout za jeho plus. Some Kind of Hate je film o šikaně a jejích následcích, o nenávisti, která k šikaně vede, a také o nenávisti, která se z šikany rodí. Hlavním hrdinou je nesympatický uťáplý emař, který je napsán a zahrán tak přesvědčivě, že se divák nediví, že je šikaně vystavován. Jeho trýznitelé jsou nesympatičtí z podstaty věci a všechny ostatní postavy, které se ve filmu objeví, mají také nějakým způsobem máslo na hlavě. Je to opravdu přehlídka psychoušů a otravných charakterů, takže kdo potřebuje ve filmech s někým soucítit, má smůlu. Ale největší pošuk vůbec je Moira, nasraný pomstychtivý duch. Díky bohu za ní. Ta po nezbytném úvodu (který ovšem, pravda, mohl trvat o něco kratší dobu) rozpoutá povedenou, brutální a krvavou hororovou jízdu. Mortimer zde vymyslel docela originální způsob vraždění, díky čemuž by se Some Kind of Hate stal zajímavým příspěvkem k subžánru nadpřirozeného slasheru i bez těch sociálních přesahů. Snímek pro mě není úplně stoprocentní, zvlášť kvůli lehce nevyrovnanému tempu (první polovina je hlavně kvůli těm nesympatickým postavám občas vážně trochu těžce usledovatelná) a několika ne zcela přesvědčivě provedeným twistům (postava Kaitlin dějem propluje docela podivným způsobem). Přesto se kolem a kolem jedná o jeden ze zajímavějších letošních hororů, o osobitou a cílevědomou autorskou vizi začínajícího režiséra. V závěrečných titulcích avizované pokračování bych si rád nechal líbit. Moira by klidně mohla mít svou slasherovou frančízu, potenciál na ni má. (20.09.2015)