Who am I - žádný systém není bezpečný

Hackerské filmy vždycky vítám (tím spíš, že skoro vůbec nevznikají...) a tady se nám rozjela výborná a poutavá jízda z Německa. Hlavní čtyřka hackerů se shodou náhod dají dokupy a od malých akciček se postupně prohackují až k obrovským akcím. Není to vyloženě hra na kočku a myš, jak by si člověk vzhledem k žánru řekl, a nějaké policejní stíhání jde bokem, ale naopak se film soustředí na to, jak se chce malá skupina dostat do povědomí lidí a dostat uznání od největšího hackera na darkwebu. Vše ale samozřejmě nejde, jak má, a tak se dostáváme do perfektního kolotoče, kterému nechybí akce, chytré nápady, výborné postavy a hlavně nespočet twistů, které z filmu dělají diváckou lahůdku, jenž už od začátku chytne a do konce nepustí. A finální zvrat, přechytračení protivníků a dokonce i diváka je vlastně víc než vítaný. Pecka. A Elyas MBarek v hlavní roli (Fakjů pane učiteli) je taky příjemná radost. (19.05.2024)

Celkem klasická zápletka „jak se neudusit soustem, které po ukousnutí poněkud nabobtnalo“ zasazená do hackerského prostředí, v rámci kterého sice nepřináší ohledně motivace a technik nic moc objevného, ale zároveň na něm neparazituje, protože je dokáže zobrazit lépe, než bývá v kraji zvykem. Už to, jakou váhu přikládá sociálnímu inženýrství v opozici k rychlým prstům je hodně poučené. A když jsme u těch rychlých prstů – v jedné subdisciplíně je Who Am I Bystrozraký mezi slepými. Většina mnou zaznamenaných filmařských pokusů převést zběsilé bušení do klávesnice na nějaký atraktivní vizuální tvar, který by divákovi zároveň napovídal, co se zrovna děje, končila u trapností typu praskajících virtuálních řetězů a rozpadajících se vrat. Tady je prostředí šedé zóny a symboly penetračních technik tak povedené, že si je pravděpodobně budu pamatovat i v době, kdy se mi zápletka dávno vykouří z hlavy. Asi by šlo zaškodit ohledně toho, který ze závěrečných veletočů je na předchozí děj naroubován čistě a který jen tak přibitý, ale proč trápit prima film. (18.06.2015)

Tak napřed musím říct, že téma hackerství mě odjakživa fascinuje a uvádí v nadšení a že jsem už dlouho takhle povedený film o hackerech neviděla (pokud vůbec). Takže totální nadšení. Nebylo tam nic, co by mě nějak vyrthlo z plynutí s dějem, bylo to akční, napínavé a dokonce i poučné. Nové pro mě bylo to spojení virtuální a reálné reality - tedy doteď jsem si jaksi myslela, že hackeři jsou akční zásadně jenom skrzevá počítače:) Taky procesy, které se děly v počítači, byly velmi pěkně zobrazeny, takže jim porozuměl i člověk, který se v tom vůbec nevyzná. Hudbu, které normálně vyhýbám, jsem tady velice ocenila, hodila se úplně dokonale a i poslouchat se to dalo:)) Konec měl super gradaci a já jsem z toho prostě celá nadšená, takže proto dávám i pátou. (25.08.2016)

To se zas jednou projevil německý cit pro film v plné kráse, jen co je pravda. Nevím, co je na tom horší, jestli celé to totálně umělé působení, účinkem se totálně míjející snaha být cool nebo snad překombinovaný scénář. Ale ne, už asi vím - vysoká míra realističnosti - jako například, že Berlín je taková jedna větší vesnice, kde hlavní hrdina tu samou holku potká kdekoli, kam vyrazí zachlastat, setkání dvou hackerských es na veřejně prospěšných pracích, nebo totální žánrová chuťovka, kdy první hackingová akce toho pablba v hlavní roli obnáší odpojit se u cílového počítače z jedné wifi sítě a připojit se manuálně na jinou - to jsem málem spadl z křesla. Zřejmě do Německa nedávno dorazili i nějací přičmoudlí scénáristé a odborníci na hacking. No, jen tak dál, soudruzi, příště bych poprosil třeba nějaké ambiciózní scifi. (03.05.2017)

Hackerský film v německém podání se vydařil. Má to dobré tempo a styl, milostná linka to dle mého kazila, ale nakonec se to hodilo. Herci i hudba skvělá. Závěr je zde naprosto luxusní. Nebudu to tady déle rozepisovat a spoilerovat prostě si to pusťte pokud vám počítač a internet není cizí. Hodnocení: 87/100. (20.03.2021)