Obsahy(1)
Duše a tělo jedno jsou a minulost se vlévá do přítomnosti... Po tragické smrti matky zůstává Olga se svým otcem. Ten se uzavřel do sebe a jen těžko hledá cestu ke své dceři, a mnohdy ji vlastně ani nehledá. Olga vyčítá otci jeho způsoby, cynismus, nezdravé jídlo a alkohol a stále více se odcizuje. Otec ví, že dcera jí čím dál tím méně. Vážnost situace se ukáže, až když Olga zkolabuje a musí nastoupit léčbu. Psycholožka Anna vnímá velmi citlivě Olgu i jejího otce a nabídne jim pomoc… Její komunikaci s mrtvými se oba vysmějí. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (46)
Dnes podhodnocujem. Komédia to bola leda tak čierna. Dej bol zbytočný a bizarný. Film mal pre mňa dva klady: poľštinu a neskutočne výstižný názov. Ale po odchode z kina som dlho rozmýšľal, kedy naposledy som mal pri filme tak neodbytný pocit straty času. Pluhy v komentári všetko vystihol. Febiofest 2016. ()
Co to jako kurva mělo být?! Jediné co mě udrželo dodívat se až do konce byl můj "Janek ze 4 tankistů a psa" a ano byl to ten obtloustlý otec anorektické dcery. Stejně pořád nechápu, že jsem to vydržela...Byla to naprostá pííí*oidní rádoby umělecká kravina...Zase jednou naprosto promarněný čas. Za mě 30% ()
3* obsah filmu mi přišel tak šíleně absurdní, že jsem se musel na Tělo podívat. Žánrově ho nedokázu zařadit a přijde mi hodně experimentální a trošku mysteriózní, hlavně co se týče samotného Polska. Proč taky neléčit duši trochou spiritismu, když to jinak nejde. Ve výsledku hodně zvláštní film s bizarním atmosférou, která v sobě skloubí depresi s nenápadným absurdním humorem. Prostě typická podivná festivalovka ;-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Poláci psychologické filmy umí a tento to jen potvrzuje. Zpočátku se mi moc dobře nedívalo na téměř samé ošklivé, anorektické a vyšinuté typy, ale nakonec mě to vtáhlo a pointa byla parádní. Sám život je vlastně natolik mystický, že žádnou umělou mystiku ani nepotřebuje. Jen se mu člověk musí chtít otevřít. ()
Ačkoli je téma poněkud pochmurné, ne-li přímo depresivní, režisérka s ním naložila neuvěřitelně jemně a laskavě. Trocha absurdity a lidské přirozenosti totiž vždy skvěle rozehřeje bledou realitu, do které jsou ústřední postavy uvrženy. Dobře stylizované záběry spolu s velmi slušným herectvím vytvořily perfektní klima pro hořký, místy úsměvný příběh dvou zcela odlišných figur, které k sobě znovu hledají cestu. Závěr se však dostavil příliš rychle. 8/10 [KVIFF 2015] ()
Galerie (18)
Photo © Jacek Drygała
Reklama