Perché quelle strane gocce di sangue sul corpo di Jennifer?

Hneď začiatočná vražda bola efektná, ale čo sa dialo hneď po nej, mi prišlo dosť nezmyselné. Toto giallo hrá dosť na erotiku, čo zas, ale nie je u gialla samozrejme výnimkou, len tu je tej erotiky viacej ako sa očakáva. Len mi vadili niektoré zbytočné scény. A ľahostajnosť i neohrabanosť policajtov tu nebola veľmi vhodná a niekedy sa mi zdalo, že už zasahuje až do čierneho humoru. Je tu veľmi veľký okruh podozrivých a v tom vidím veľkú výhodu filmu, lebo roztočené to mal solídne. Mystérium okolo vraha je tu silné a naozaj mu to v tomto aj dosť dlho vychádza. E. Fenech bola krásna, zmyselná a zahrala z veľkou noblesou, ale o ostatných to žiaľ povedať nemôžem. A vraha som vôbec netušil, čo ma celkom prekvapilo, lebo často sa toto nestáva . Silne 3*. (07.11.2014)

Italský snímek „Perché quelle strane gocce di sangue sul corpo di Jennifer?“ je velmi příjemné giallo, které není tak tajemné, jak by si tvůrci přáli, ale stejně vydržíte až do konce, aby se odhalil ten, kdo je vrahem. A nakonec se odhalí. A kamera se celou dobu točí kolem krásné hlavní hrdinky. A na Edwige se prostě dobře kouká. Sama dokáže film skvěle utáhnout. (17.12.2018)

Opět jedno lehce nadprůměrné stylové giallo v hlavní roli s hvězdným párem tohoto subžánru Georgem Hiltonem a Edwige Fenech. Oba se společně objevili už v Martinově mistrovské excentrické prvotině "Strange Vice of Mrs. Wardh". Pro Fenech to byl v tomto subžánru už třetí zářez, pro Hiltona druhý, později si spolu ještě zahráli v "Tutti i colori del buio". Film má nádherné umístění a krásnou Massiho kameru (později už jako samostatný režisér), což je patrně nejsilnější článek tohoto filmu s tradičními giallo elementy. Massiho specializací byl pak cca za 1-2 roky především italský žánr poliziotteschi, nicméně i z tohoto filmu jsem měl tento dojem, a to z jeho některých úhlů kamery a některých sekvencí. Obraz a vizuální stránka filmu společně se skvěle zvolenou elegantní Nicolaiovou hudbou jsou skutečně nádherné a tak trochu v tomto žánru i neobvyklé. Činžovní dům a tajemný, šílený typicky černě oděný zabiják s gumovými rukavicemi a skalpelem, sadistické a obrazově nepříjemné, ale hlavně vynalézavé vraždy. Ta předposlední, památná, v rušných ulicích za bílého dne, kde pomalu došlo k lynči, byla hodně dobrá. Hraní je slabší, charaktery jednotlivých herců dobré, film ale obsahoval i nezbytnou dávku zdravého humoru, o to se postarala vtipná policejní dvojka. Smyslná Edwige Fenech, nejmenovaná královna gialla (ve filmu fotomodelka Jennifer), jako hrdinka nic moc, ale nebýt tam ona, tak se není pomalu na co koukat. Její obrazová přítomnost byla skutečně vyjímečná, a to když byla v nebezpečí nebo jen měla strach, tak v její tváři bylo stále něco kouzelného. Kdo je tedy zabiják a jaké jsou jeho motivy? Vzhledem k poměrně dostatečnému množství různých intrik, spiknutí a spletitostí s nekonečnými falešnými stopami a se spoustou podezřelých (kteří ale postupně odpadávají) to není téměř až do překvapivého konce jisté, což je dobře a což u tohoto druhu filmu vždy spolehlivě funguje. Děsivé, hrozivé, atmosferické, sexy, doporučeno nejen fanouškům žánru. Komentář zde jako čtvrtý v pořadí. (17.04.2010)

Slušné giallo so všetkým čo k tomu patrí (podarené vraždy, maskovaný vrah, pekné a často nahé slečny), navyše obohatené o komediálny prvok v podobe policajtov s nulovým IQ. Trochu zamrzí počet vrážd, hlavne z toho dôvodu, že prvé dve sú originálne a pre obete veľmi nepríjemné. Fanúšikom gialla však rozhodne doporučujem, pretože aj napriek veľkému množstvu rôznych logických kiksov je máloktoré giallo tak zábavné ako práve The Case of the Bloody Iris. (31.01.2008)

Generické giallo, ktoré, netuším prečo, sa tu teší takej pozitívnej odozve. Je to len spleť klišé a povinnej jazdy s nudným príbehom s nezaujímavou pointou, ktorú korení kvantum účelovosti. Jediné, čo zaujme, sú kamera a ako vždy nádherná Edwige Fenech - ale jedno i druhé sú viac menej žánrovým atribútom gialla, takže nič to nemení na tom, že ide o rutinu ťažkého kalibru... (13.09.2016)