Po bouři

Umimachi Diary se mi sice líbilo o něco málo více (nemluvě o Daremo Shiranai), ale i v tomto filmu Koreeda dokazuje, že je špička mezi současnými režiséry a scénáristy. Je zvláštní, jak moc film může být zajímavý, i když v podstatě postrádá příběh a jen se věnuje pohledu na život několika postav a studii jejich charakterů. Abe Hiroshi si tady tentokrát zahrál takového budižkničemu. Ale přestože jeho postava má do líbivosti daleko a je spíš špatné povahy, dokáže být zároveň velmi lidská a něčím si nás i možná získá. Spojuje se tady mistrné umění tvorby Koreedy a herecký um Abeho, takže není divu, že výsledek je skvělý. Velmi zaujala i babička, kterou hraje Kiki Kirin. Název filmu Umi yori mo Mada Fukaku (doslova "hlouběji než je samotné moře") je právě součástí výroku této postavy, která je v tomto filmu jako matka hlavní postavy svým způsobem středobodem celé rodiny a zároveň středobodem filmu. ~(4,2★)~ (19.10.2016)

Zrejme jeden z jeho najlepších filmov. /I keď mám dojem, že ide vždy o konkrétnu náladu a asociácie, ktoré s Kore-edovými filmami zakaždým prepojíme./ O uzavretom čase. Jeho strádaní. A ako sa to zrkadlí medzi generáciami. Pričom nachádzame častú podobnosť. Na druhej strane klasická rodinná dráma. Skvele napísaný mužský hrdina, fandíte mu po celú dobu, i keď looser, vtipné situácie mu dodávajú šarm a zároveň chápeme márnosť jeho túžob a prečo ho ďalšie postavy zavrhujú. A ako tak nejak nikam nesmeruje a nezmení sa... /I keď na konci rozprávkovo vidíme záblesk čiastočného "happyendu"/. Vo filme zaznieva kopa skvelých výrokov, akoby z "múdrej knihy", čo autor často i ironicky podotkne, a predsa sú vo svojej prostote pravdivé. Je dobré, že sa film, oproti starším kúskom, zbavil sentimentálnej hudby. Je škoda, že sposob akým je natočený viac nesúznie s obsahom. (07.10.2016)

Civilna studia jedneho zkrachovanca. Je prijemne vidiet, ze aj v Japonsku ziju taki ludia. Prilis casto ich vo filmoch neukazuju. Hlavny hrdina je zahrany perfektne. Na jednej strane sympatak a zaroven chlapik, ktoreho by ste najradsej preplieskali, aby sa spamätal aj ked viete, ze to je bez sance. Zvlastne je, ze sa pribeh prilis nevyvinie, ale iba nam predstaví jedneho luzra a jeho zivotnu situaciu a to je vsetko. Na druhej strane je prijemne, ze tu chybaju akekolvek vyhrotene situacie. Nikto nezomiera ani nic podobne. Aj ked ta beznadej situacie hlavneho hrdinu je snad este horsia ako keby tam niekto chcipal. Vysledkom je zvlastny citlivy film s pomalym tempom, na ktory ked sa naladite, tak sa oplati vidiet. P.S: Obsah co tu je uvedeny, prakticky zhrnul dej celeho filmu. 7/10. (29.01.2017)

Chvíli jsem si zvykal na hodně pomalé tempo a někdy i delší scény s „absencí“ hudby a nemůžu říct, že bych občas nevnímal spády do (menších) hluchších míst, ale ve finále to byla moc příjemná zkušenost s japonským rodinným dramatem ze současnosti... Takový obyčejný příběh se zajímavými postavami, především tou hlavní s aktuálně neobyčejnou prací soukromého detektiva, konající tuto profesi z důvodu čerpání zkušeností pro psaní románu. Bavilo mě sledovat Hirošiho Abeho, jednak tento herec dodal své postavě příjemně civilní charisma a pak jsem také ocenil, jak komplexně máme možnost hlavního hrdinu vnímat, pokud jde vedle náhledu do obou profesí o rozebírání jeho minulosti a vykreslení vztahů k mnoha členům rodiny od matky přes bývalou manželku až po syna. Vzájemný vztah synka s tátou spěje zcela přirozeně bez patosu k nevtíravě dojímavým momentům a působil na mě často pozitivním dojmem. Líbí se mi, když název filmu ukrývá ve finále víc významů a také, že po oné bouři přírodní i vztahové vnímám na konci i nepřehlédnutelné světýlko naděje. Pěkný malý delší filmeček, také s množstvím krásně barevných záběrů. [75%] (18.05.2023)

„PROČ MŮJ ŽIVOT DOPADL TAKTO?...“ /// Lidi. Lidi mluví... („Dneska je vedro.“ „Ještě že jsem si vzal krátký rukáv“...). Rjota. Rjota je ztracená existence. A právě dorazil ukrást (nenápadně, jen tak mimochodem) něco (cokoliv) svojí matce. Mluví. A čas (ten filmovej) neběží... Rjota šmíruje (dělá pro detektivní agenturu). Rjota šmíruje i svoji bejvalku. Taky sází, ale hlavně mu dělá starost ta bejvalka. Kurva to je zábava... (jde vylepovat plakáty kočky. Ztracený.... čtyřnohý...) A bouře se blíží... Drama z rodinnýho života, který nevyřeší ani tajfun. Ten s číslem 24. Nuda. Nuda. Nuda. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na bejvalku nežárlím. Jsem jen zodpovědnej... 2.) Děti mě navštěvujou často. Vždycky prosmejčej byt... 3.) Thx za titule „fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (15.01.2019)