Zničeni láskou

Mě se to jako líbilo. Chápu, že mé hodnocení je hodně ovlivněno pohledem na Adele. Já se mu totiž vůbec nedivím, ruku na srdce, kdo by dokázal odolal. Nějak nám vyrostla od doby, kdy jako náctiletá zkoumala nejenom svou sexuální identitu, do velmi krásné ženy. Zároveň mě v podstatě přinutila ignorovat ty blbosti, co v tom filmu jsou. Kde jako berou tolik prostoru se potkávat pořád o samotě ve věznici? Beru to jako krásnou studii vývoje vztahu a vlivu, který může mít každý z nás na osobu, kterou má skutečně rád. Pro ni a pro potřebu být s ní, dokážeme obětovat skoro cokoliv. (07.03.2022)

Scénář je poměrně jednoduchý, lze ho zařadit do jakékoliv jiné instituce, ale ten francouzský pel, kdy na mě prýštila nejen chemie těch dvou osob, to je pro ně tak typické, že bych to poznala i beze zvuku a titulků. To nevlastní každá země. A jen tak mimochodem, neznám zamilovaného člověka, který by jednal naprosto smysluplně..........to jen tak na okraj. (18.01.2018)

příběh chlapa, kterému zalil testosteron mozek.Vášeň tam moc nebyla jen takové pronásledování stalkera.Adéle zaškatulkovali do témat se sexuální tématikou:lesbická tématika,nahá těla,nahý sex, blízké záběry na její sexy obličej....I herečky stárnou.Ani takový sexsymbol jakým byla v mládí Catherine Deneuve nestavěla jen na svém sexapealu. (03.03.2020)

Příběh mohl být zpracován mnohem lépe. Herečka do role vězenkyně byla skvěle vybrána a své role se zhostila na výtečnou, bohužel herec do role ředitele vůbec nesedí a z jeho strany je to zahráno nepříliš uvěřitelně. Poměr mohl začít uvěřitelnějším způsobem. Úplně tam nesedí ani vztah s manželkou a přehnané používání chytrých telefonů. Jinak prostředí věznice je vykresleno dobře, napětí postupně stoupá a vášeň a emoce tam nechybí. (16.04.2017)

Film mě zaujal svým skvělým názvem a námětem, především ale obsazením - Adèle Exarchopoulos v roli Anny Amari je zde absolutně bezchybná a z každého záběru na ni jsem šel do mdlob. Myslím, že mi zatím v žádném jiném filmu tolik nelíbila. Přišlo mi zajímavé, že se člověk vůbec nedozví, za co vlastně sedí ve vězení. Jediný moment, který trochu dovoluje nahlédnout do její minulosti, přijde v 27. minutě, kdy Jean zaslechne několik slov ze soudní síně, kam ho ochranka nepustí: "Slečna Amari mi připomíná mnoho dnešních žen, které se zdají být zmateny jejich přeerotizovanými těly. Horečně touží po stabilním citovém životě. Tato velká, nebezpečná propast symbolizuje ztrátu základů celé generace. Tímto navrhuji trest odnětí svobody v trvání deseti 10 až 12 let." (Nakonec dostane 9 let a člověk se může jen domýšlet, co asi mohla spáchat, že dostala tak přísný trest). Z toho filmu jsem měl pocit, že se Adèle Exarchopoulos skoro mohu dotknout, je jí všude plno, bezmezně si nárokuje veškerou pozornost pro sebe, a svou tělesností doslova připravuje o rozum - najít pochopení pro Jeana, kterému zcela rozvrátí život, je tak moc samozřejmé. Byl jsem dokonce téměř v pokušení mu závidět, že mohl prožít něco takového - navzdory ceně, kterou za to zaplatil. Ano, i já jsem se nechal zničit přeerotizovaným tělem Anny. Jinak výtky stran údajně nevěrohodného děje či nepřesvědčivého herectví mi přijdou malicherné, a celkově mi přijde, že je ten film nedoceněný. Kdyby člověk na ČSFD viděl % filmu teprve tehdy, až by sám hodnotil, jsem si jistý, že by zde ten film v modrém nebyl - lidi se prostě strašně dají ovlivnit hodnocením ostatních. (01.07.2018)