Zničeni láskou

Francouzský film o tom, že i ředitel věznice může šukat se svými svěřenkyněmi a klidně se i do jedné z nich zamilovat. Jasně, následky si ponese sám, ale nějak zásadně mu to nejspíš nevadí. Tohle je film "Zničeni láskou", který je hodně předvídatelný, ale zase na vás stejně chvílemi doveden zapůsobit tou tíživou atmosférou toho, že přichází něco špatné. (27.03.2017)

Každá národní kinematografie má svoje stěžejní téma. Nepřekvapí, že u Francouzů je to láska ve všech podobách - včetně těch zakázaných. Zničení láskou ale trpí jedním záasadním problémem - totiž že ve filmu o spalující vášni skutečná vášeň jaksi chybí. Vztah mezi Annou a Jeanem je naprosto nevěrohodný, ti dva k sobě prostě nepasují, není z nich cítit jiskření, chemie, nic. Několikrát se můžeme podívat na jejich soulož (mimochodem, zajímalo by mě, jak je možné v takovém vězení s tolika zaměstnanci a kamerovými systémy najít tolik času a prostoru pro tolikeré hrátky), pokaždé jí ale chybí zanícení. Anna škemrá, že by chtěla znovu, potřetí, počtvrté, ještě jednou, ale celou dobu vypadá, že se nudí a nebaví ji to. Příběh je vyprávěný z chladného odstupu, jako kdybychom sledovali strohé soudní přelíčení. Zcela tak vyšumí motiv z Faidry, kterou Anna čte, o relativizaci viníka a oběti, protože k rozměrům antické tragédie má snímek hodně daleko. Lze si proto najít nějaké sympatie alespoň pro jednoho z nich. Alespoň že Adèle Exarchopoulosová je výborná. Možná ne přesně trefená, protože určitě není démonickou femme fatale, ale co by pobláznila o tolik staršího chlapa s rodinou, spíš něžnou zranitelnou laní s vyplašeným pohledem. Po Životu Adele má ale za sebou další zajímavou roli. (02.03.2018)

Film mě zaujal svým skvělým názvem a námětem, především ale obsazením - Adèle Exarchopoulos v roli Anny Amari je zde absolutně bezchybná a z každého záběru na ni jsem šel do mdlob. Myslím, že mi zatím v žádném jiném filmu tolik nelíbila. Přišlo mi zajímavé, že se člověk vůbec nedozví, za co vlastně sedí ve vězení. Jediný moment, který trochu dovoluje nahlédnout do její minulosti, přijde v 27. minutě, kdy Jean zaslechne několik slov ze soudní síně, kam ho ochranka nepustí: "Slečna Amari mi připomíná mnoho dnešních žen, které se zdají být zmateny jejich přeerotizovanými těly. Horečně touží po stabilním citovém životě. Tato velká, nebezpečná propast symbolizuje ztrátu základů celé generace. Tímto navrhuji trest odnětí svobody v trvání deseti 10 až 12 let." (Nakonec dostane 9 let a člověk se může jen domýšlet, co asi mohla spáchat, že dostala tak přísný trest). Z toho filmu jsem měl pocit, že se Adèle Exarchopoulos skoro mohu dotknout, je jí všude plno, bezmezně si nárokuje veškerou pozornost pro sebe, a svou tělesností doslova připravuje o rozum - najít pochopení pro Jeana, kterému zcela rozvrátí život, je tak moc samozřejmé. Byl jsem dokonce téměř v pokušení mu závidět, že mohl prožít něco takového - navzdory ceně, kterou za to zaplatil. Ano, i já jsem se nechal zničit přeerotizovaným tělem Anny. Jinak výtky stran údajně nevěrohodného děje či nepřesvědčivého herectví mi přijdou malicherné, a celkově mi přijde, že je ten film nedoceněný. Kdyby člověk na ČSFD viděl % filmu teprve tehdy, až by sám hodnotil, jsem si jistý, že by zde ten film v modrém nebyl - lidi se prostě strašně dají ovlivnit hodnocením ostatních. (01.07.2018)

Taká priemerná romantická jednohubka, akých sa špeciálne vo Francúzsku točí mrte veľa. Možno o niečo originálnejšie zasadenie príbehu do väzenského prostredia, ale tá atmosféra mi tam akosi chýbala. A podstatné je, že ženská predstaviteľka výrazne herecky predčila svojho mužského partnera, ktorému som neveril ani nos medzi očami, nie to ešte nejaké vášne alebo niečo podobné. 55 % (10.09.2018)

Mě se to jako líbilo. Chápu, že mé hodnocení je hodně ovlivněno pohledem na Adele. Já se mu totiž vůbec nedivím, ruku na srdce, kdo by dokázal odolal. Nějak nám vyrostla od doby, kdy jako náctiletá zkoumala nejenom svou sexuální identitu, do velmi krásné ženy. Zároveň mě v podstatě přinutila ignorovat ty blbosti, co v tom filmu jsou. Kde jako berou tolik prostoru se potkávat pořád o samotě ve věznici? Beru to jako krásnou studii vývoje vztahu a vlivu, který může mít každý z nás na osobu, kterou má skutečně rád. Pro ni a pro potřebu být s ní, dokážeme obětovat skoro cokoliv. (07.03.2022)