Můj takzvaný otec

Taková ta typicky severská pohodička. I když je vlastně v žánru drama (sám nedokážu objektivně posoudit, jestli je to dobře), tak jsem si tenhle film maximálně užíval. Jako místy až tragikomické hledání, toho svého vysněného otce. A ať je jakýkoliv, je přece můj, jaký pak copak. A to největší překvapení není rozhodně Michael, ale jeho filmová dcera Vera Vítali. Zahrála to moc dobře a ten její kukuč, ten si budu ještě hodně moc dlouho pamatovat. A ať ten film nakonec dopadne jakkoliv, každé dítě by mělo mít určitě svého otce. A ne jen jednou za třicet let . (11.06.2016)

Jak Tě mám Michaeli ráda, tak tyhle role neber. Mně jsi do ní nějak extra nepasoval a nebo jsem žádný podobný film s Tebou neviděla a mám Tě zafixovaného stále ještě z Millénia Takhle ani ryba ani rak. Ale šlapal jsi na pedál jak se dalo, to uznávám. Koho musím ovšem maximálně vynachválit, byla role Malin v podání Very Vitali, protože ona snad ani to těhotenství nehrála a pak Vera tou rolí skutečně žila a já jí to věřila, myslím, že to je pro diváka to nejpodstatnější. Jinak já přijít do bytu k Martinovi, tak bych zřejmě předčasně porodila. Pohodový, nenáročný snímek, kde to trochu skřípe ve scénáři a kde bych Michaela Nyqvista (a toho mám přitom v oblibě) přeobsadila někým jiným. Ty čtyři hvězdičky jsou na hraně. Vybalancoval to bezvadný soundtrack. (10.06.2016)

Podľa popisu k filmu som čakal niečo viac emocionálnejšieho, ale opak bol pravdou. Áno, severské filmy bývajú často chladné, ale tento si priam pýtal nejaké väčšie emócie a rozvoj citovej väzby medzi hlavnými postavami. Namiesto toho, dialógy bez akejkoľvek empatie, akoby sa rozhodovalo o tom či na obed bude šošovicová alebo fazuľová polievka. A pritom tu išlo o to najdôležitejšie - medziľudské vzťahy, vzájomná podpora a pochopenie. Neviem, nejako som dúfal v citovo vyzretejšie dielo. Ale aj tak treba uznať, že to bol zaujímavý film, keď už nie v sfére interného vývoja postáv, tak aspoň príbeh ako taký... (17.06.2016)

Co se týče emocí, tam to pro mě bylo zklamání, nezapůsobilo to na mě tak, jak bych si přála (což je otázka subjektivní). Snímek je to rozhodně zajímavý, tragikomický a bizarní až hrůza ("Pojď se obejmout, vždyť se budeme vídat dalších 18 let." :D Proč ne?). Po filmu jsem sáhla kvůli Michaelovi, který mě opět nepřekvapil zvláštností svojí role a svým výkonem, a Vitali vůbec neznám, o to příjemnějším pro mě byla překvapením. Průměr. (13.06.2016)

Já se musím přiznat, že jsem byl spokojen. Herci skvěle vybráni a i zahráli, ale musím vyzdvihnout výkon Michaela Nyqvista, takto jsem ho ještě hrát neviděl. Navíc příběh je asi klasickým odrazem dnešní, bohužel, smutné reality. A to je na tom to špatné. Ačkoliv je na konci naznačeno, že věci mají k lepšímu, tak i tak to není úplně tak, jak by mělo být. Akorát, co s tím? (03.09.2017)