Las garras de Lorelei

Amando de Ossorio pohrávající si s germánskou mytologií nezapomíná takřka nic ze svého templářského umu, ale kvalit slepoušů nedosahuje. I přesto se jedná o kvalitní zářez do mohutné větve španělského eurohorroru. Více: http://blog.obitus.cz/2008/06/amando-de-ossorio-las-garras-de-lorelei.html (14.06.2008)

Kouzelný horror vycházející z poetiky Hammeru. Část filmu se odehrává v jakoby časově neurčité době, připomínající 18.-19.století. Jen obří nákladní lodě, plavící se za doprovodu melancholických tónů po řece, a motorka připomenou, že se jedná o století 20. Černý kočár s rudými závěsy skrývající tajemnou postavu se naopak jakoby vyloupne z temného středověku. Španělé sáhli po germánské mytologii - Lorelei (v závěru se proměňující ve valkýru), Sirgurd ( evokuje Siegfrieda), poklad Nibelungů, Valhala, Wotan... - a namíchali báječný koktejl romantiky, tajemna, krve a dobrodružství. Ženy jsou zde krásné, gore efekty patřičně šťavnaté (za vytrhávání srdce a leptání kyselinou by se ani sám velký Fulci nestyděl) a bestie se ukáže jen na tak dlouho, aby nepůsobila komicky. Legenda o Lorelei je zde připomenuta i jako příběh známý v básnickém podání Heinea Heinricha. Bazén s dívkami a hudba doprovázející záběry na internátní školu jsou připomínkou uvolněných 60.let. Konec jsem čekal trochu jiný, ale takhle to je asi nejlepší. (14.06.2012)

V dnešní době by tenhle film příliš neobstál, ale vzhledem k době vzniku musím říci, že byť je příšerka gumová, tak je šikovně skrývána kameramanem, že dokáže i slušně napínat svým pařátem, kterým trhá na kusy především pěkné ženské ( Prsa, srdce ), máme zde tedy i obstojné gore a o pěkné ženy také není nouze. Nenudil jsem se, nestyděl jsem se a netrápil jsem se, tedy čtyřhvězdí na místě. 70% (04.04.2015)

Ve stejném roce, ve kterém natočil Amando de Ossorio třetí (a zřejmě nejslabší) film o nemrtvých templářích a ultra-levné béčko o upířích čarodějnicích, Night of the Sorcerers, se pochlapil a natočil i výborný Las Garras de Lorelei... Příběh je inspirován starověkým mýtem o krásné dívce žijící v jeskyni pod Rýnem... V noci se dívka mění v krvelačné monstrum (dosti podobné monstru z Creature from the Black Lagoon), které napadá bezbranné lidi, aby jim vyrvala srdce z těla, které potřebuje sníst, aby prodloužila svou vlastní existenci... Las Garras de Lorelei je skvělý film, ve kterém se kombinuje napětí s erotičnem a pěknými gore scénami... Je sice fakt, že by ve filmu mohlo být mnohem víc odhalených těl (přece jenom se podstatná část filmu odehrává na dívčím internátu), ale co už, člověk nemůže mít všechno... Každopádně všem fanouškům eurohororů 70-tých let musím tenhle kus (už jen pro skvělou atmosféru) doporučit... (26.02.2012)

Che, tak to je brak braků! Španělé točí na motivy německé mytologie! Barevné, kýčovité, naivní, pitomoučké, trapné atd.! Nicméně, asi zatím nejlepší z Ossoriových filmových odpadků. Je třeba dát si nejméně tři piva, či litr vína, vypnout mozek a dívat se na gumového ještěra, která drásá vyštafírované slečny, jež má chránit neohrožený Tony Kendall (ve skutečnosti italský herec Luciano Stella). Z hlubin Rýnu vystupuje (pouze plavkami oděná!) Lorelei v podání Židovky Helgy Sternové, která se tu ovšem - kupodivu - nesvléká. Zábavné na tomto filmu je rozhodně právě to, co je nechtěné. Zaslouženě za tři... (07.11.2013)