Zabiják & bodyguard

Patrick Hughes má slušně našlápnuto - po povedených třetích Expendables přihazuje do kotle s anarchisticky nevycválaným akčním buddy-movie, kde se v hláškování předhání vrchní motherfucker s Deadpoolem, a do toho si střihnou i nejlepší automobilovou (lodní, motorkovou) honičku za dlouhé roky. Je radost na to koukat, a vzbuzuje chuť hned si ji ještě párkrát přetočit znovu. Zbytek akce pak sází spíš na invenční využívání prostředí a humor, než na vymazlenou a dokonale provedenou choreografii - což je dobře, Reynolds ani už dost obstarožní Jackson nejsou zrovna Donnie Yen s Keanu Reevesem, a ty kung fu otočky a vysokokadenční odpravování záporáků na jeden záběr by jim tu nikdo nevěřil. A humor v jejich scénách funguje na výbornou, stejně jako nakousnutí jejich milostného života (Salma je po dlouhé době zase kvalitní šelma). Kde už to tolik nefunguje, jsou všechny scény zasazující jejich praštěnou road movie do širšího příběhu, který je do kontrastu se zbytkem seriózní až nepříjemně hodně. Režisér si evidentně nebyl úplně jistý v kramflecích a zabrzdil s nadsázkou právě tam, kde na ní měl přitlačit co nejvíc - Gary Oldman by se intenzivnějšího přehrávání v roli uberevil psychotického diktátora jistě zhostit dokázal výborně, kdyby mu k tomu scénář a režisér dali možnost. 8/10 (14.01.2018)

Měl jsem z toho strach, protože můj někdejší oblíbenec Reynolds už drahnou dobu točí jednu srágoru za druhou a jednou bude souzen za svoje brutální zločiny na poli komiksových filmů (GREEN LANTERN, R.I.P.D., DEADPOOL). A letos mě už stihl zklamat s ŽIVOT. Ale vyloupla se z toho pohodová buddy movie podle klasické šablony. S ucházející ústřední dvojkou, sice ne tak vtipná, jak by chtěla, zato s dobře natočenou, pěkně fyzickou akcí, kde akorát zatahá za oko pár okatě počítačových explozí. A nechybí ani jedno z mých nejoblíbenějších akčních klišé, přepadení kolony! Hned bych dal Hughesovi prachy na pokračování nebo nějaký další akčňák. (7/10) (16.09.2017)

Kdybych mi bylo dvanáct a film bych viděl v sobotu večer na Nově, byl bych nadšen. Jenomže dvanáct mi už dávno není a film jsem viděl v kině. Shane Black, který zásadně ovlivnil podobu moderních buddy movies, pochopil, že pokud chcete filmy jako Smrtonosná zbraň točit dneska, nesmíte se/je brát vážně (viz třetí Iron Man nebo Správní chlapi). Náběhy k sebereflexi jsou sice i v Zabijákovi a bodyguardovi (i když hranice mezi „je to hrozně debilní, vy to víte a my víme, že to víte“ a prostým „je to hrozně debilní“ je někdy hodně tenká), ale film s nimi pracuje hrozně nedůsledně. Vedle takřka parodických scén (za Michaelem probíhá apokalypsa, zatímco on nerušeně pokračuje ve svém monologu) jsou zde momenty prosté nadsázky, které mají být dojemné nebo, v horším případě, vypovídat o pseudofiktivních válečných zločinech (linie s Dukovičem mi vzhledem ke kontextu přišla dost nevkusná). Stejnou krizí identity trpí i postavy. Občas se chovají jako osoby poučené žánrovými klišé, ale v řadě jiných ohledů jen předvídatelně následují konvence a dělají hloupé chyby. Vyprávění zas a znovu ztrácí spád vinou neúspěšné snahy zlidštit oba hrdiny pomocí jejich vztahu s drahou polovičkou a víceméně seriózního vysvětlování toho, jak se z nich stali lidé, kterými jsou (naprosto mimo je svým velevážným tónem třeba flashback s Dariovou první vraždou). Tohle neustálé vztahově-poradenské mudrování, dokonce i v okamžicích, kdy hrdiny znatelně tlačí čas, není obratně zakomponované do probíhající akce a jen natahuje stopáž – hlavní dějová linie se jakoby zastaví, aby se pánové mohli nimrat ve svých pocitech a trochu si zafňukat. Tempo je tak notně nevyrovnané a film se zdá být mnohem delším. Úroveň hodně zvedají dlouhé akční sekvence v Amsterdamu a Haagu, které jsou sice strašlivě sestříhané a vyprávění nikam neposunou (tedy kromě toho, že se postavy přesunou z jednoho místa na druhé), ale mají patřičný drajv a vtip. Pak ovšem přichází nezvládnutý (trikově, scenáristicky, herecky) závěrečný akt, který v podstatě popírá předchozích sto minut (vše se nakonec vyřeší úplně jiným způsobem, než k němuž příběh celou dobu směřoval) a celý film míří strmě do háje. Zabiják & bodyguard by mohla být výborná high-concept akce s dvojicí charismatických herců (z nichž filmu skutečně kraluje Jackson) a devadesátkovým feelingem, jenomže to by nesměla svou béčkovou přepálenost tak neobratně obhajovat a dodávat si na důležitosti způsobem, který zabíjí veškerou zábavu. 50% (18.08.2017)

A co ta délka Patricku Hughesi? Pro podobnou "zápletku" by přeci bohatě stačila svižná hoďka a půl. Málokdy to napíšu, ale akce je tady prostě hrozně moc a to myslím v negativním smyslu. Některé honičky jsou docela fajn. Například ta na lodi nebo s Fordem, ale celkový dojem z filmu je spíš takový, že jsem z něčeho podobného jako divák asi už vyrost. Přitom se nedá říct, že by ústřední duo nebylo solidně zvoleno. Jak Ryan tak Samuel mají solidní vyřídilku a dostatek slovních nápadů aby se mohli špičkovat po většinu filmu. Trošku tomu ubližuje, že hlavní záporák jen nečině sedí a čeká na vyjádření tribunálu. Holt nikdy člověk nedostane co si zamane, ale tohle nejde označit jinak než za lehký průměr i v rámci žánru. 60% (08.12.2017)