Děda

Hodně slabé, chápu že chtěl režijní tým docílit jisté formy autenticity, což se svým způsobem i podařilo. Poměr dřev a herců však musí být nějakým způsobem vyvážený, což se tady pochopitelně nestalo. Valašský Katalánec Fero Segrado film neutáhl a Bolkova postava byla snad špatný vtip. Pustím si raději Cestu z města. (26.01.2018)

Film jsem shlédnul hlavně proto, že ho natočil Mejla, u kterého jsme v jeho studiu v Poličné natáčeli první desku s kapelou Mincing fury. Mejla se přes zvukařinu dostal až k filmové režii a jeho Děda je docela povedený příběh o pražských děckách, které jedou na prázdniny za dědou na Valašsko. Na půdě potom najdou staré dopisy od dědových předků, které si potom děti čtou a ve filmu se vytváří druhá historická rovina, do které jsou dopisy převyprávěny a mimo jiné popisují tradice a život, který se na Valašsku žil v době První světové války. Vkusně se obě roviny prolínají a vzájemně se nenarušují. Valašské nářečí také nevadí, akorát si myslím, že Mejla jako zvukař si film mohl lépe podchytit. I tak ale Děda stojí za shlédnutí, ale asi ne každý ho pobere. (30.03.2018)

Je to takový, no... Asi takhle, na jednu stranu se mi líbila krásná kamera a funkční poetická pohodová atmosféra vesnice, taky jsem se u toho moc nenudil a byl to příjemně strávený čas, jenže na tu druhou stranu to jde odnikud nikam, herecké výkony většinou za moc nestojí (hlavně děcka přehrávají), Polívka tu v podstatě nemá co hrát a role Čtvrtníčka je tu natolik mimo, že je neopodstatnitelná, chování dětí je naprosto nerealistické, nerealistické dialogy, zvuk je místy mizerný a když ho hudba přeřve (což se děje u čtení dopisů), tak rozumím tak každé třetí slovo a vůbec ta "dějová" linka s historickými dopisy je taky úplně o ničem a zbytečná (SPOILER pokud teda závěr neměl být jakože reinkarnace, ale to asi hodně fantazíruji KONEC SPOILERU), tajemství zelených dveří taky nepřinese nic zajímavého - ačkoli, nečekané to bylo, ale to jen proto, že ta "pointa" je úplně nahodilá - a teoreticky to ani nemuselo mít scénář. Dva lidi to napsali, tři (!!) zrežírovali a je to na tom znát, protože chvíli se to tváří jako komedie, pak zase jako poeticko-historický film, pak je z toho jenom poetický film, pak zase reklama na Valašsko... Takové krapet nekonzistentní mi to přijde, i když je jasné, o co se tvůrci snažili a je i vidět, že do toho dali srdce. A ono to na tom je hodně znát, ale stejně tomu chybí nějaký pořádný ksicht nebo aspoň jednoduchá dějová linka. Jestli je to fakt jen od Valachů pro Valachy, tak to nejsem schopný docenit, jelikož já Valašsku byl nejblíž když jsem byl ve Zlíně, každopádně pro mě to je další zajímavý pokus o český poetický film (kterých je tady sakra málo), který ale bohužel má taky dost mínusů, takže nadšený z něj být bohužel nemůžu. Proto ho tak ohodnotím průměrně, možná fakt lehoulince nadprůměrně, ale to u mě na počtu celých hvězdiček stejně moc nezmění. Btw, režisérské duo Gerlíková-Novotný ze všech těch historických scén udělali celý film jménem Tehdy spolu, trvá 75 minut, jsou v něm úplně ty stejné záběry, taky je to o Valašských tradicích, ale dějově je to o něčem jiném, aspoň co si pamatuji. Vskutku zajímavé využití recyklace záběrů... 3* (24.04.2021)

1* za pokus o pseudoumelecké zábery pre film určený Tv čumilom, inak ďalší slabý odvar toho čo za komunistickej kinematografie fungovalo a keďže tvorcovia s ničím novým nevedia prísť, zoberú si to staré, pomiešajú to z novými technológiami a pozerá to aj tak generácia čo kukala tie staré filmy. Že vás to baví nakrúcať podobné splašky. (06.01.2017)

Na filmu je vidět, s jakou upřímností do něj tvůrci šli, ale až na pár spolehlivých herců (Čtvrtníček a jeho dcera, slušně autentický Segrado) je snímek pouze klasickým slepencem hospodských historek, záběrů přírody a kontrastních scén s dětmi a dospělými, které jako kdyby vypadly z šumavské trilogie s Tomášem Holým. Zajímavé byly scény z Valaška před sto lety, ale zdržovaly děj, přepálily stopáž, neměly vyústění a slušely by víc spíše samostatnému dokumentu. 50%. (20.11.2019)