Stroszek

Osud Bruna a jeho srdečného přítele, pana Scheitze s jejich nezaměnitelnou otevřeností, naivitou a bezelstnou touhou po řádné akceptaci ve společnosti se vryje divákům na dlouho do paměti. Film je podivuhodný svou skličující upřímností a autenticitou. Není divu, že může popostrčit labilní povahy, aby si omotaly šňůru kolem krku. (28.10.2011)

Ako v Nemecku, tak v Amerike, alebo ako máme svoj osud málo v rukách, respektíve vďaka vlastnej povahe a určitým neľahkým životným rozhodnutiam možno práve až moc, to už záleží na divákovi. Strozsek stojí na autentickom výkone hlavného predstaviteľa, ktorému budete mať chuť po celý čas oholiť bokombrady, poriadne ho ostrihať a učesať, aby vás pohľad naňho neiritoval. Herzoga si tu možno budete pliesť s R.W. Fassbinderom, čo je samozrejme výborná vizitka. Strozsek obsahuje viacero výnimočných, absurdne krutých, či vtipných scén a patrí k tomu najlešpiemu, čo som v subžánri drám o sockách kedy videl. 90%. (05.09.2019)

Trojice západoněmeckých ztracenců se vydá do Ameriky za vidinou lepšího života, aniž by tušili, že z bludného kruhu hořkosti se nelze vyhrabat. Snímkem se line silná atmosféra lidského odcizení, což podtrhuje přítomnost Bruna S. v titulní roli (přestože jde o neherce, jeho přirozenost je dosti výmluvná sama o sobě). V druhé části snímku se s ubíhajícími minutami stupňuje deprese až do bizarních mezí. Ač se na začátku zdá, že Stroszek je poměrně konvenční drama, naprosto bláznivý závěr nás z tohoto dojmu razantně vytrhne. Tančící kuře budu mít v hlavě ještě dlouho po zhlédnutí! (26.04.2018)

.........Díky Faye mám v mé paměti zafixován další výstřelek v podobě herzogova dramatu. Začáteční pomalý rozjezd na evropské pevnině přechází po příjezdu za velkou louži do hustého a šmrncovního rytmu. V závěru, kdy nešťastný Bruno přijde o svůj mobilní dům, už jenom při veřejné aukci lapáte po dechu a v posledních sekundách filmu nezbývá nic jiného, než jen udiveně zírat na slepici, která hraje na piáno a současně stepuje......... (24.05.2007)

Zrovna pro mě prapodivný neherec Bruno S. (a na to vezměte jed, že o této skutečnosti nesvědčí jen nevybělený chrup) svým nezvyklým frázováním, provázeným skelným pohledem, neopakovatelným způsobem objevil Ameriku... Nutno dodat, že mu byl v jeho objevování nablízku Werner Herzog, jehož filmy se tak nějak dobře pozorují, ačkoli se v nich povětšinou nenastřádají žádné příjemné chvilky, takže informace, že se po zhlédnutí Stroszeka oběsil zpěvák Joy Division, mě vlastně ani nepřekvapila... (03.11.2013)