Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Gaetano di VentimigliaHrají:
Marie Ault, Arthur Chesney, Malcolm Keen, Ivor Novello, Alfred Hitchcock, Reginald Gardiner, June Tripp, Alma Reville, Eve GrayObsahy(1)
Rodina podezřívá svého podnájemníka z toho, že je obávaným vrahem, který si každé úterý vybírá svoji novou oběť mezi blondýnkami. Podnájemník se chová vskutku podezřele, a navíc přesně odpovídá vrahovu popisu...
Filmem PŘÍŠERNÝ HOST na sebe Alfred Hitchcock poprvé upoutal pozornost diváků. Již v tomto raném díle se režisérovi podařilo vytvořit věrohodnou atmosféru ohrožení a dokonale vystihnout prostředí mlhavých londýnských zákoutí. Napětí filmu je založeno především na přesně vyváženém a rychlém rytmu vyprávění. (Quentin T.)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
Parádní záležitost. Nečekal jsem to nějak moc dobré ale nakonec paráda. Ten herec v roli vraha byl neuvěřitelnej, jeho pohled byl vražednej. A celej příběh se mi líbil. Viděl jsem několik remaků a ty nebyly ani z půlky tak dobré. Hitchcock dokonale vytvořil atmosféru. Sice je škoda té občas divné barvy co film vrhá, a i ty pokusy o humor či co to bylo do filmu moc neseděly. Ale Jinak paráda. ()
Užívejte jednu vraždu týdně, nejlépe večer. Hitchcock opravdu dokazuje, že i bez zvuku a ještě mladý byl mistr stylu. Příšerný host je dost možná nejlepší němý film, který jsem viděl, a ačkoliv novátorské techniky vyprávění jsou tím pro snímek určujícím, nelze opomenout ani dominující hudební doprovod (dnes večer v Artu až možná příliš dominující a uším nepříjemně hlasitý), do detailu korespondující s dějem na plátně. Velice dobré herecké výkony spíše málo nápadných herců (tuto výjimku nepotvrzuje Ivor Novello, jehož si AH vybral velmi dobře). Visions of light 2011, 9. listopadu ()
Tenhle němý film mi přišel hodně odlišný od těch německých nebo amerických, ale to je jenom dobře. Má hodně skvělých míst, např. geniální tajemná atmosféra v době Lodgerova příchodu a jeho zakuklený vzhled připomínající trochu Maxe Schrecka. Celkové napětí bylo také dobré a záhada, kdo že je to vlastně ten Příšerný host jakbysmet. Bohužel se tam objevilo pár brzdících míst - vlastně většina těch interiérových scén, kde se nic moc nedělo. ()
První film v němž se Hitchcock projevil ve své vyzrálejší thrillerové formě! Jedná se v podstatě o souboj dvou silných osobností – detektiva a podezřelého z vražd mladých dívek. Děj mi tak trochu připomněl Langova Mabusse, nedosahuje však jeho prokreslenosti postav (je to jistě i výrazně kratší stopáží), a vůbec celý děj v porovnání s oním německým veledílem působí trochu ploše, důraz klade na romantickou linii. To však nemění nic na tom, že si tu budoucí mistr filmové hrůzy a známý technický hračička Hitchcock vyzkoušel několik zajímavých nápadů. (např. nechal hlavního hrdinu chodit v prvním patře po skle a snímal ho z dolního podlaží, čímž se mu daří vizuálně navodit pocit hluku) ()
Podezřívavý páreček domácích s přelétavou dcerou, její neotesaný nápadník policista, na ulicích řádící novodobý Jack Rozparovač a jeden tajemný nájemník... Hitchcockův teprve třetí film (on sám ho ale označil za vůbec první hitchcockovský), ale už tady je jasně poznat, proč bude jednou obdivován. Příběh prolezlý napětím nakonec už i obsahuje jeho nejoblíbenější téma, které prostupuje většinu pozdější tvorby. __ Co je na filmu vyjímečné, je jeho výborná čitelnost. Pomocí vizualních nápadů a svým typickým střihem vytvořil scény, u kterých jsem častokrát zapomínal, že postavy na obrazovce vlastně nemluví (a nebylo to dík textovým kartám, kterých je velmi skromný počet). Talent se projevil i při práci s herci, kteří přehrávají jen minimálně a třeba uhrančivý Ivor Novello je nezapomenutelný. Ve výsledku by tak "Lodger" nemohl být lepší, ani kdyby byl mluvený. Jestli film nějaké chyby obsahuje, pak jdou na vrub scénáři, ne zpracování. Je jich ale naprosto minimální počet. __ Z Hitchcocka by se stala uznávaná legenda, i kdyby nikdy nepřišel zvukový film. ___ 90% ()
Galerie (50)
Photo © Piccadilly Pictures Ltd.
Zajímavosti (8)
- První film, ve kterém si Hitchcock zahrál cameo - objeví se jako vydavatel novin a muž v davu. (Němi)
- Hitchcock chtěl původně nejednoznačný konec, ale studio to nepovolilo. (Kulmon)
- Film byl natočen na motivy stejnojmenné novely od Marie Belloc Lowndes z roku 1913. Jednalo se o první knihu, která nabízela řešení záhady okolo Jacka Rozparovače. (Kulmon)
Reklama