Raw

Moc mě poslední dobou nebaví trend natočit film o dívčím dospívání, který čirou demenci a nesnesitelnost postav schovává za nálepku puberty. Raw ale solidně balancuje na tenké hranici mezi demencí a zábavným šílenstvím, přičemž občas přepadne na horší stranu (skákání do silnice) a občas na lepší (prst). Něco mi říká, že bych ten film měl nenávidět, protože je přesně tím příkladem zaprděného, rádoby šokujícího festival flicku, z něhož můžou omdlívat leda v Cannes, ale tentokrát mi to nějak nejde. Díky odpoutání od reality dost nepředvídatelný zážitek, který slušně dozrává. Jakoukoliv sociálně zainteresovanou interpretaci ale naprosto odmítám. (27.07.2017)

Ako sa vegetariánska panna stala požieračkou chlapov - doslova. Čakal som samoúčelný pseudoartový hnoj, dostal som sústredene rozprávaný a prekvapivo vrstevnatý film o dospievaní - len v tradícii Exorcistu či Carrie podaný cez extrémnu hyperbolu. Hlavná predstaviteľka je skvelá vo všetkých polohách, od vyoraného dievčatka až po agresívnu bitch. Gore poslabšie, ale aj tak ma teší predstava, ako si z toho hipsteri na festivaloch grcali do batohov. (10.07.2018)

Další hodně nechutná záležitost z Francie. Nečekal jsem, že mi bude až tak na blití. Při scéně s prstem, mi bylo víc hůř, než při nějaké brutální Gore scéně. Natočeno je to perfektně, hlavní představitelka opravdu hrála uvěřitelně. Nechutné scény jsou zde dost realistické. Hodně vážný, dost krvavý, nechutný film. Myslím, že KFC dlouho nenavštívím. Bon appétit. (06.09.2018)

Francouzi a Belgičani jsou v tomhle úchylové, o tom není pochyb. Nicméně to, jak byla ukázána vysoká škola, mi přišlo trapné a nevěřím moc tomu, že by to někde takto probíhalo. Aspoň já na vejšce nic takového nezažil. Co se týče příběhu, tak jeho největší slabinou je, že zhruba v půli vyloží karty a pak už nic nového, překvapivého nenabídne. Za tu atmosféru dám 2 hvězdy, ale jinak mě to minulo a docela i zklamalo. 40% (21.06.2017)

Aneb láska prochází žaludkem...... Režijní debut francouzské režisérky Julie Docornau, Raw, je relativně netradiční alternativa k žánru coming-of-age filmů, kde je motiv dospívání a ztráty nevinnosti až druhořadou složkou. Prvotní je zde totiž byť jednoduchá, zato nechutná premisa: mladá vegetariánka Justine začíná studovat na veterinární škole, kde shodou okolností studuje i její sestra – a jakožto nováček musí povinně podstoupit krvavý 'přijímací rituál', při němž je zároveň donucena sníst syrovou králičí ledvinu – důsledkem toho se v ní probudí nečekané a dosud nepoznané pudy: neutuchající hlad po syrovém mase. To může vyznít lehce absurdně, jenže Julie Docornau se navíc snaží Raw autenticky vybalancovat na pomezí psychologického dramatu o dospívání, což se jí daří na výbornou. Snímek tak uvažuje o krvežíznivé touze po mase/kanibalismu na úrovni jakési analogie či metafory k motivu dospívání, kde se zlomové životní momenty (první sex, nástup na vejšku, hledání vlastní identity) řeší výhradně skrze tělesné zážitky, a to častokrát velice extrémní a emočně destruktivní...... Nelze se taky moc čemu divit – Raw je již z principu koncipován jako neuvěřitelný sadomaso a silně živočišný film, který své protagonisty obnažuje až na kost (DOSLOVA) díky čemuž získal pověst filmu, u něhož diváci při projekci mnohdy buď utíkají ze sálu, anebo je popadají mdloby. Já sám musím uznat, že mám celkem dost nakoukáno, a viděl jsem všelicos – nicméně tady jsou častokrát vyobrazeny tak neskutečně explicitní scény, při jejichž sledování jsem buď odvracel zrak, anebo se mi chtělo upřímně zvracet – a naopak jsou zde i primárně na efekt dělané scény, které jakoby Julie Docornau točila na truc, jen aby dodržela tradice a obyčeje francouzské extremistické kinematografie – a tou je šokovat za každou cenu. Raw je tak ve výsledku extrémně provokativní a silně nekomfortní zážitek, který vám nejenom nebude po chuti, ale rovnou vám obrátí žaludek naruby. Jinak jde o delikátní žánrovou lahůdku, kterou si žádný filmový fajnšmekr nesmí zapomenout přidat na své menu. HLAD JE STOPRO ZARUČEN. Slabším povahám však radím si na filmovým jídelníčku objednat jiný pokrm. Garance Marillier je mimochodem doslova k sežrání...... [VERDIKT: 8,5 syrových flákot z 10. Nejlepší reklama na vegetariánství, co jsem za poslední dobu viděl. Hannibal Lecter může závidět 🥩] (30.10.2021)