Raw

Pár drobných nechutností sa našlo, ale žeby som z nejakého olizovania očička, odhryznutia líčka či obhryzovania prstíka išiel odpadnúť, to asi sotva. Čakal som od toho viac teda. Nijaký veľký hororový kinozážitok som si z toho neodniesol. Dokonca to viac vnímam ako komédiu (scénka s vysmiatym dedkom v nemocnici pobavila ako už dlho nič). Asi najväčším plusom snímku tak ostáva to, že som po nekonečnej sérii duchárin konečne videl v kine niečo nevšedné. (09.04.2017)

To bylo divný ... :-D :-D Od půlky už mě to nudilo, do tý doby to ještě bylo nějak zajímavý ... Myšlenka, aha ...na konci se to nějak vysvětlilo, o co jde. Hm, šokující vůbec. A celkově to prostředí tý školy, lidi tam ...divný, ale ani ne v dobrým slova smyslu ... Ale tak něco to do sebe mělo, ale vlastně nevím co ... :-) 3/5 (09.06.2018)

Francouzi a Belgičani jsou v tomhle úchylové, o tom není pochyb. Nicméně to, jak byla ukázána vysoká škola, mi přišlo trapné a nevěřím moc tomu, že by to někde takto probíhalo. Aspoň já na vejšce nic takového nezažil. Co se týče příběhu, tak jeho největší slabinou je, že zhruba v půli vyloží karty a pak už nic nového, překvapivého nenabídne. Za tu atmosféru dám 2 hvězdy, ale jinak mě to minulo a docela i zklamalo. 40% (21.06.2017)

Francouzům vždy seděli tyhle podivně lehce zvrácené až uchylné náměty a já jim to vždy sežral i s navijákem. Hlavní hrdinka je vegetariánka, která jde na veterinářskou školu, kde je nucena sníst králičí ledvinku a od téhle chvíle se v ní začíná probouzet touha po mase, která vede až ke Kanibalismu. Originální námět, který obsahuje poměrně závažné témata ( Homosexualismus,anorexie,kanibalismus). Je to spíše psychologicky laděné, pár nechutností se zde však najde ( Dávení vlasů či scéna v posteli je docela humáč). Je to přesvědčivě zahrané, zručně natočené a vzhledem k tomu, že se film odehrává v prostředí školy, což je mi ve filmech většinou blízké jsem se nadmíru bavil po celou stopáž. Plusem jest i nečekané finální rozuzlení. Za mě Francie opět boduje.75% (26.05.2017)

Nemusím mít úplně všechno, říkal jsem si několikrát během projekce. Evropská černohumorná artovka o tom, jak dívka vstupující na vysokou školu poznává sebe samu a svou roli ve společnosti. A francouzská režisérka Julia Ducournau k tomu používá dost netypické cesty, ovšem ve výsledku je žensky jemná, intimní, autentická, neotřelá. Neuhne, když jde do tuhého, až na kost, chcete-li. Otázka, zda to divákovi stačí. Hlavní hrdinka, která mimochodem hraje skvěle, své stěžejní životní nástrahy řeší výhradně přes tělesno. Těch témat je přespříliš (šikana, kanibalismus, anorexie, homosexualita, vegetariánství), přesto onen rozklad příčetnosti hlavní hrdinky má něco do sebe. Holt Francie jiná. Zase. (11.06.2018)