Semestr

Luxusní náhled do života dvou (vesměs) sympatických lidí, navíc tak originálně pojatý, že po dvou dílech jsem z toho měl husí kůži. Navíc je scénář nasáklý popkulturou mojí generace a při každém dalším slibném nápadu jsem zíral, jak se Adamovi Sedlákovi podařilo neskutečně trefně udeřit na hlavičku. Minisérie mě začala tak bavit, že jsem si jí šetřil jak jsem mohl, až jsem přes zkouškové úplně zapomněl, že jsem to nestihl dokoukat. První dva díly jsou takové oťukávací, divák si musí zvyknout na ono hutné tempo, ale pak se to tak neskutečně rozjede až jsem nečekal, že se něco takového dá udržet po 6 dílů. A jestli něco Adam Sedlák fakt umí, tak jsou to ty konce dílů. Semestr ftw. (25.01.2017)

Formálně progresivní počin, trefně reflektující život a způsob komunikace a myšlení dnešních mileniálů. Šest exkurzí do odosobnělých ploch počítačů je zároveň zdatným cvičením ve vnímavosti, kdy každá epizoda představuje skutečně náročný divácký zážitek, jelikož se na obrazovce odehrává několik akcí najednou. Naprosto skvělý produkt dnešní doby, v němž se odcizení stává módním trendem a zároveň zdrcující vztahovka gradující do smutné reality. (15.01.2017)

Nehodnotitelný a ze všech stran snadno napadnutelný Semestr je ponejvíce důsledné naplnění veškerých představitelných stereotypů halící se za generační výpověď. Podle všeho je natolik realistický, až z toho nejde vyvodit nic skutečně druhovýznamového, co by vedlo k nějakému většímu divákově nepohodlí. Celý seriál se víceméně jen do závěru bezkonfliktně překulí, aniž by díl co díl na sebe nenabaloval klišé počínaje prací v kavárně, konče zahleděností se do filmové vědy. Nevím, jestli mě štve víc to, že se to realitě až moc připodobňuje, nebo to, že tvůrcům nebylo záhodno jít o poznání alternativnější - autorsky odvážnější - cestou. S každou další epizodou to pak vypadá jen jako otrocké odškrtávání položek (lajky, skajpy, srdíčka). _ Ale i tak jsem rád, že to vzniklo. (05.03.2017)

Od první do poslední epizody jsem se sice nedokázal zbavit pocitu, že hrdinové Semestru žijí v nějakém podivném světě, v němž já jsem nikdy nežil a dost pravděpodobně ani žít nebudu, nicméně to naštěstí neznamenalo, že by mě nezajímalo, co je potká. Právě naopak. Trochu škoda je, že scénář postavy hned na začátku tak zaškatulkoval, ale na druhou stranu herci byli schopní, poradili si s tím a většina toho, co říkají a jak to říkají, působí díky jejich výkonům opravdu přirozeně. (17.12.2016)

Asi nejvíc žeru ty Ufajry a fakt, že voba maj fakticky svoje profily tady na ČSFD a zrzka je ještě ke všemu aktivní! (Sorry za stalking.) Bechdel test není Bechdelův. Hejtuju fetky, stíhačky a moralizující pozérky. O to kouzelnější je, že jsem úplně stejné prokrastinující pako jako Damián a radši se podívám na striptýz holky s umělejma prsama, než abych komunikoval se svojí zrzavou fiflenou, která chytá deprese z toho, že její máti má rakovinu, že její vymatlaná kámoška s mozkem z kokainu to dotáhla bez nějakýho vlastního zapříčinění do Paříže (není o co stát) a že její nejlepší kámoš, gay, má sex častějš než ona sama. Stejně tak kouzelná je forma vyprávění týhle vztahovky na dálku s postavama, který sice považuju za uvěřitelný, protože se minimálně v Damiánovi celej vidím, ale za zbytečně dohnaný do extrému, protože nevěřím tomu, že by žádná byť sebevymaštěnější pipka opustila svojí matku, která bojuje s rakem, jen proto, aby v Berlíně u svýho kluka dělala někde bůhvíco za job. Zajímalo by mě, jak hořká ta pilule s mailem z minulosti byla, když si ta nána zrzavá vybavila, kolik toho mohla v Praze prohulit a prošňupat ^_^ V každým případě po formální stránce zajímavej počin mladýho ansámblu, herecky (aspoň co se týče Amálie a Damiána) uvěřitelný, režijně v několika epizodách překvapivě silný, a to bez ohledu na to, jak lehký nebo těžký takovýhle dopisní zpracování přes skype mohlo nebo nemuselo být. Easter eggy beru. Digguju pohled na současný vzdělání, sám jsem si po pěti semestrech vejšky řek to samý a šel do toho Utrechtu. Respekt český (filmový / televizní) omladině, do budoucna přeju spoustu úspěchů. První a poslední epizoda nejslabší, byť poslední má vtipnej epilog po vypnutí počítače a přechodem formy, kterej mě ve výsledku pobavil. Samotná pointa je přesto nejslabším článkem samotnýho seriálu a potřebovala by buď prohloubit třeba úmrtím matky, nebo opuštěním Damiána; nebo třeba kompletním překopáním. Ale to už je na jinou diskuzi. Peace out, virtuální živote - jsem rád, že nepatřím k těmhle mileniálům, moje soušl sítě sice jsou, ale spíš jen tak k tomu, abych na Vánoce popřál happy holidays, takže spousta z toho života na fejsbuku a snapchatu a bůhvíkde mi trochu unikala :) (21.12.2016)