Sedím na konári a je mi dobre

Včera jsem si zase jednou připomněla v TV tento výborný film. Mám ráda Jakubiskovu poetiku a výtvarnost, ale v některých jeho jiných filmech je převálcována roztahaností děje a nejasností postav. V 80. letech byl Polívka mým velkým oblíbencem, zvláště na divadle, ale zde mu to také velmi sedlo. I ostatní herecké výkony byly výborné, plus muzika, výtvarnost a i zajímavý a dokonce napínavý děj. Z dalších Jakubiskových filmů mám ráda Perinbabu / hlavní role výborná G. Masina / a Tisícročnú včelu. (30.04.2013)

Sedím na konári a je mi nějak šoufl... Když jsem v roce 69 četl v lidové knihovně scénář Jakubiskova filmu "Vtáčkovia, siroty a blázni", litoval jsem, že ho asi ještě dlouho neuvidím. "Sedím na konári..." se mu zdánlivě podobá, ale za 20 let se hodně změnilo. Polívkovu dikci (jakési pitvoření jazykem), grimasy (pitvoření tváří) a prostocviky (pitovření tělem), které jsme obdivovali v divadle Na Provázku, se už přejedly, a stejně tak ani Jakubisko nedokázal znovu vstoupit do stejné vody. Vznikl tak jakýsi (pa)tvar - pojem "magický realismus" bych raději vyhradil Jihoameričanům, ti to mají v krvi -, jakási pohádka pro dospělé, či lépe dospívající... Snad nejpodnětnější mi přišlo několikeré zobrazení nášlapné miny, divák mohl uhadoval, kdo na ni šlápne (dle železného zákona: když se ve filmu ukáže mina, musí na ni někdo šlápnout). Správně jsem tipoval Macháčka, protože to patří k jeho rolím... A tak zas sedím na konári a je mi trochu líp. (08.03.2016)

Příběh je dobrý, dnes už se to tolik nevnímá, ale v roce 1989 i odvážný vzhledem k chmurnému pohledu na poválečná léta. Požitek kazí postsynchronní dabing především českých herců, Polívka se s tím popral dobře, ale Pavelku i Hrubešovou měli kvůli jiným hlasům radši obsadit pravými Slováky. Obsazení všech rolí je jinak fajn, Deana Horváthová je bezchybná (a taky velmi atraktivní), pobavilo mě obsazení váženého herce Macháčka do role prdící svině pošťáka. Hudba Petra Hapky samozřejmě tradičně dodává momentům silnější vyznění, než se podařilo režisérovi natočit - a to je vlastně i důvod mého slabšího hodnocení, kvůli dabingu a někdy ne úplně jasně pochopitelnému chování postav jsem při repríze nedokázal úplně podlehnout ději a nadšení. (26.02.2023)

Myslím si, že je třeba danou dobu zažít, aby se mi snímek mohl alespoň trošičku líbit. Já, naštěstí, v dané době nebyl ještě ani v plánu, a to zdaleka ne. Bolka Polívku mám jako herce neskutečně rád. V tomhle snímku mi ale nepopsatelně vadil. Film mi vůbec nesedl. Měl takovou prazvláštní atmosféru, jako kdyby byl pan režisér během natáčení poprvé na hříbkách, nevzal si s sebou houbového průvodce a jen odhadoval, jak hříbek vypadá. Úplně mi tam neseděl ani zvuk. Přišlo mi to, jako by se dodával později, ale to může být pouze můj prazvláštní pocit. Příběh je hrozně zmatený. Dvě hrozně nesympatické postavy, jako by bez cíle pajdají světem. Tenhle film bych nedoporučil vidět ani svému potenciálnímu nepříteli. Šílené, nudné a celkově neuvěřitelně debilní. Jestli tohle bylo vážně cílem, tak potom je pan Jakubisko opravdu genius. (07.07.2014)

Hodně zajímavý film a výborná one man show Bolka Polívky. Ale není to film co by dokázal udržet pozornost diváka po celou dobu. Je moc roztříštěný a v podstatě bez gradace. Sice sází jednu vcelku zajímavou scénu za druhou a jako vždy u Jakubiska perfektně propracované kulisy, ale ty jeho podobenstva jsou docela blbě stravitelná. A u Markéty Hrubešové nevím jestli je poklonou to že v sedmnácti vypadala uplně stejně jako ve třiceti. (22.11.2008)