Podivnější než ráj

Odměřujeme si věčnost v laciných šatech ze sekáče mezi postelí, oknem a televizí. Když nás tahle Amerika přestane bavit, zaklejeme "Baszódj meg!" a vyrazíme na jih. Doufáme, že se vracíme do ráje, ale zjišťujeme, že jsme zase v pekle. Protože i na Floridě si je všechno navzájem podobné jak vykouřené Chesterfieldky a moře vzpurně studí a vrhá nám k nohám štěkající vlny. Pejsci na dostizích odnesou poslední peníze a tak nám zůstanou jen fotografie. Černobílé fotografie k básním Edwarda Dorna:"Čas je podstatnější než prostor. To je, skutečně, nejrozsáhlejší ze všech kategorií. Jinak řečeno je ho spousta. A samy věci protahuje, až splynou v jedinou, takže vidíš-li jednu věc, viděls je všechny." Jsme padlí andělé šedi a banality a v ráji už můžem být navždy jen cizinci. (18.12.2008)

Bože tohle žeru, minimum prostředků a maximum výsledků. Na dobrý film člověk potřebuje originální nápad a pak už jen kameru. Nejdražší na filmu bylo snad jen ukázat balík peněz, který Eva (Eszter Balint) dostala od neznámého dealera. Nic se tu neřekne přímo v dialogu, všechno je schováno jakoby pod povrchem. Pobavil mě i John Lurie, který neustále připomíná jak se mu nelíbí píseň I put a spell on you od Sreamin' Jay Hawkinse, kterou pro film sám vybral. Možná ne náhodou film svou atmosférou připomíná o deset let starší Alici ve městech od Wima Wenderse. (16.06.2009)

Byl jsem zvedavej, jestli se to po prvni tretine (viz komentar The New World) zvedne, ale bohuzel ne. Sice to vypada, ze se konecne neco zacne dit a kamaradi se vydavaj na cesty, ale v momente, kdy nekam dojedou, tak uz zase vsichni jen divne cumi, pripadne pronaseji nicim zajimavy dialogy. A takle se film tahne celou dobu, jde to od nikud nikam, vubec nic se nedeje, ale nenudi to. Asi nejslabsi Jarmuschovo film. (30.04.2009)

Kde by jiný režisér dávno zařval cut, tam jede Jarmusch nerušeně dál. To je jeho rukopis. Nechybí ani umělecky černobílá estetika a výstřední hudba. Při sledování tohoto nevšedního zobrazení všední prázdnoty třech tristních existencí můžou někomu padat víčka, ale moje pozornost byla po celou dobu udržována v jakési nepopsatelné fascinaci. Poťouchle ironická finálovka ji pak završila. Čirá magie melancholické esence Jarmuschova stylu. (06.04.2013)

Pri režiséroch, ktorých tvorba mi nezmenila život, cítim tendenciu, že sa mi najviac páčia ich začiatky. Stranger than paradise je v mojich očiach parádna bláznivá komédia. Aj keď ňou doslova nie je a ani nechce byť. Pozerať sa na partiu exemplárnych lúzrov, ktorí sa tvária dôležito a nič nerobia, je pre mňa zdrojom nevyčerpateľnej zábavy. No a ten záver na Floride, to je ako niečo zo Simpsonovcov. VIDENÉ ZNOVA: 7/18: Skutočne ide o jednu z najlepších komédií, aké som kedy videl, nič sa na veci nezmenilo...Jarmuschov suchý humor je unikátny. (19.06.2012)