Správná posádka

Americký hrdina. Tak bych asi nazval já oslavný opus o amerických kosmonautech, kteří v době studené války letěli do vesmíru přesoutěžit Sovětský Svaz a dokázat že Amerika je lepší, jelikož je svobodná. Předlouhý film nám to popisuje pěkně od začátku, jak jsou ti chlapi tvrdí, nemají strach, neselžou tam, kde jiní ano, vypijou sud kořalky a stojí na nohou atd. Do toho nám hraje taková ta hudba, jako když akční hrdina vybíhá z ohně s dítětem v náručí. Nános patosu byl v osmdesátých letech povinnou složkou kinematografie a americký divák byl doslova "fedrován" nacionalismem. Emoční masáž hesly, vlajkami, plačící hrdé manželky stojící nad hroby hrdinů padlých za vlast, nekonečná autorita prezidenta, zkrátka všechno dobré co USA ztělesňují pro svět. Dnes je ale jiná doba, na hladinu "jezírka Dobra" vyplavalo už mnoho páchnoucích škraloupů a zobrazení USA jako obránce míru a prosperity pokulhává a vyvolává úšklebek. Tento film tím ztrácí na věrohodnosti a stává se pouhou agitkou. Jediné, co zůstává, je výpověď o praštěné době studené války, na pokraji jaderné katastrofy, kdy stačilo málo,a už bych tento komentář nemohl napsat. Takové svědectví by ovšem mohlo být natočené civilnější formou a ne jako lepší Top Gun. 60% (29.09.2012)

Správna posádka je zaujímavý, výborne obsadený a nesmierne dlhý film. Chápem, že si našiel mnohých nadšených obdivovateľov. Zaoberá sa históriou pokorenia mystickej hranice rýchlosti zvuku i projektom Mercury, ktorý mal znížiť zaostávanie Američanov v dobýjaní kozmu. Príjemne ma prekvapilo obsadenie, v ktorom som podľa mena poznal iba Eda Harrisa, ale postupne som si spomenul na zaujímavé filmy, v ktorých som videl hrať jeho kolegov (Sama Sheparda, Scotta Glenna, Dennisa Quaida a Freda Warda). Dĺžka filmu, napriek kvalite nakrútenia, bola pre mňa problémom a dopozeral som ho asi na tri krát. Štyri hviezdičky by odo mňa dostal až po prestrihaní trimovacími nožničkami. (18.09.2011)

Snímek P.Kaufmana se snaží být, co do věrohodnosti, realisticky natočenou filmovou poctou americkému vesmírnému programu. Mapuje ho od jeho prvopočátků, přes sérii nezdarů, obtíží, malé řadové úspěchy, až konečně po první slavné lety kosmických lodí s lidskou posádkou. Film je také pochopitelně dle očekávání zářnou oslavou věčné lidské touhy dokázat něco nového, mimořádného, být první a nejlepší, která celé lidstvo žene neustále dál a dál. Nikdy ale nesklouzává do laciného patetismu! Jako červená nit se ale celým příběhem táhne připomínka nikdy nekončící lidské přirozenosti hledat si mezi sebou své vlastní nové vzory a opěvované hrdiny. Ve 40 letech minulého století jimi byli piloti vysokorychlostních nadzvukových letadel. Postupem času, s příchodem kosmického věku, svou výsadní pozici ale museli chtě-nechtě nedobrovolně přenechat novým miláčkům vrtkavé společnosti. Astronauti se stali národními hrdiny, a kdysi tolik obdivovaní letci upadli do nezáviděníhodného ústraní. Přízeň davu je ovšem nestálá, a jaké míry publicity se těší současní astronauti, ví každý z nás ..... musí vybuchnout raketoplán, aby si vůbec někdo ještě vzpoměl, že mezi námi jsou stále lidé snažící se překonávat lidské možnosti a hranice ..... teď už mají lidé ovšem své nové hrdiny ... (25.10.2004)

Film by se sice mel zabejvat celym americkym vesmirnym programem, ale ja jsem teda videl neco jinyho. Prvni hodinu se film totiz venuje bande pilotu, co se poflakujou v nejaky prdeli nekde v pousti, sem tam se nekdo proleti letadlem a snazi se prekonat rychlost zvuku. Ne, ze by to s vesmirnym programem vubec nesouviselo, nejdriv samozrejme museli vymyslet jak letet rychle, ale stejne tak by se film tim padem moh venovat vymejsleni letadel a podobne. No nicmene po trosku utahany hodince, ktera slouzi hlavne jako predstavovacka vetsiny postav, se film konecne presune k samotnejm pripravam k letu do vesmiru. Pak to zacne bejt zajimavy, ruzny prapodivny testovani pilotu, nekolik vtipnejch scen na tema rusove nas zas predbehli a prvni neuspesny starty raket. Pak se to samozrejme zacne darit a par hlavnich hrdinu se do vesmiru vyda. Zarazilo me, ze se film nevenuje i dalsim dulezitejm vecem, treba letu na mesic a podobne, ale to je tim, ze spis nez na vesmirnej program se film zameruje na jednotlivy postavy a tudiz nevypravi o tom, kde nebyli. Ale je to trochu skoda, posledni pulhodinu uz film tak nejak nema co vypravet a tak sme nuceny sledoval nejakyho zapadlyho pilota nekde v prdeli, co na nej vsichni tak nak zapomneli, pritom zamerit se na Apollo a jak to bejvaly vesmirny hrdinove sledujou, by nemuselo bejt marny. Ale nicmene na trihodinovej film v podstate bez akce, kde se vetsinou jen mluvi a do toho je par zaberu na lety, tak je docela sviznej a nenudici, k cemuz taky prispiva docela chytlava hudba, ktera by ale mohla hrat castejc a hlavne vynikajici sestava hercu. Potesil me namakanej Scott Glenn, typicky mladej machrujici Dennis Quaid, mladej a v porovnani se svym partakem neskutecne vysokej Goldblum a tradicne perfektni Harris, zde navic jeste s necim, cemu se da rikat vlasy. Naopak treba pritomnost takovyho Henriksena fakt nechapu, na par zaberech se tvari nepritomne a nerekne ani jedno slovo. Celkove rozhodne zajimavy, misty sice utahany, ale i tak si to 5* zaslouzi. Ale ze bych to musel videt znovu, to asi ne. (06.01.2009)

Hodně razantní režijní delikatesa s velmi zvláštní, meditativní, byť dramatickou aurou. O dukladné Kaufmanově režii, která nic nebere na lehkou váhu, by se dalo rozepisovat třeba celý den. Já vypíchnu precizní práci ve vykreslování vztahu pilotů a austronautů a jejich manželek (Ed Harris a Mary Jo Deschanel anebo Sam Shepard a Barbara Heshey) - tam Kaufman narazil na ředu skutečně skvělých momentů. A nebojte se té délky, dejte si to klidně na tři díly, nic tím nezkázíte. Tenhle nejhutnější casting osmdesátých let je tzv. MUST WATCH. (17.01.2017)