Režie:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrají:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (více)VOD (7)
Obsahy(2)
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života. Tým budující tuto obří stavbu vede Roy McBride (Brad Pitt). Astronautem se stal díky svému otci (Tommy Lee Jones), jenž byl velitelem výzkumné expedice projektu Lima. I jejím úkolem bylo pátrat po vyspělém mimozemském životě a před dvaceti lety zmizela kdesi v hloubi vesmíru. Nyní je Země postižena řadou nečekaných katastrof, které zasáhnou i stavbu obří antény. Americké zpravodajské služby se domnívají, že Royův otec stále žije a ohrožení Země má původ v explozích, ke kterým dochází u planety Neptun a souvisí s projektem Lima. Roy je vyslán na vesmírnou misi vedoucí přes Měsíc a Mars až k vnějšímu okraji sluneční soustavy, aby zde otce našel. Jeho cesta však odhalí tajemství zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (993)
Žádná sci-fi, ale sonda do nitra zlomeného muže, který neví, odkud a kam kráčí a vlastně jen doufá, že najde něco, co mu ukáže cestu. Klidně i zpátky na začátek. Pittova osobní zpověď v úchvatných kulisách, která se ale klidně mohla natočit někde v chatě a být o cestě na blízkou horu. Že z toho nakonec tvůrci udělali "malý krůček pro lidstvo" s vlnami ničícími celou zemi, to už je druhá věc. Ale vnitřně jsem se naladil a nakonec mi to spojení dvou žánrů vlastně vůbec nevadilo. ()
Psychologický rozbor mysle astronauta, který nemá vyspořádanej vztah s mrtvým (?) otcem. Žádný sci-fi biják, ale chytře napsaná, sebereflexní monologová spověď Pittovy postavy o vnitřních pochybách nad smyslem absolutní oddanosti práci za cenu odklonění se od cesty, kterou člověka směruje jeho srdce. Cestování vesmírem, i když hezky víceúrovňově pojaté, to celé “pouze” vizuálně zatraktivňuje a dodává tomu kouzelný filozofický rozměr. Finále může skalní sci-fisty, čekající velké věci, dokonce trochu sklamat. Blízký bratříček Chazellova First Mana, který byl ale emocionálnější a křehčejší. ()
Nejsou mi úplně sympatické filmy, které se tváří, jako kdyby sežraly Šalamounovo hovno, a pak vytáhnou scénu, které jako by vypadla z nějakého totálního béčka. Tak kurňa, mám filmy, v nichž hrdina naskakuje v poslední sekundě do odpichující se rakety, případně si udělá štít ze solárního panelu a s odrazem propluje skrz prstenec Neptunu od jedné vesmírné lodě ke druhé. A pak mám filmy, kde se hloubavě filosofuje nad údělem lidské existence. Ale míchat by se to nemělo. Uznat musím, že Ad Astra krásně vypadá a krásně zní, řada scén má úžasnou atmosféru a v první polovičce jsem byl v podstatě nadšený. Pak se ale ty různé rušivé nesmysly začnou vršit tak moc, že prostě zásadně ubírají zážitku a nejsem schopný je ignorovat. Vše podtrhuje voiceover Brada Pitta, který je fakt napřesdržku. Ten film by pro mě dával mnohem větší smysl, kdyby tam ty niterné průpovídky nebyly, neboť bych si hrdinovo počínání osvětlil sám mnohem přesvědčivěji. Takhle celý film působí jako jen průměrně chytrý člověk, který chce vzbudit dojem génia. Dokáže operovat chytře znějícími větičkami, ale celému sdělení chybí nějaký hlubší koherentní smysl a v závěru z něj vypadne banální YOLO. Film, který by strašně moc chtěl, ale nejde mu to. ()
Ad Astra je divácky opravdu o něco těžším kouskem. Je proto celkem pochopitelné, že se pohybuje s hodnocením dost nízko (oproti třeba Rambovi, který přes svou jednoduchost jde trochu více na ruku). Až po přílet na Mars se přitom umně podbízí zajímavými scénami ve vesmíru a vykreslováním světa, který v budoucnosti funguje. Díky tomu dokáže vložit do děje vnitřní monology postavy, vizuálně působivé přestřelky na Měsíci, nebo scénu s opicemi. Možná by to mohlo působit trochu jako sázka na nejistotu nebo fakt, že tvůrci vlastně neví, co chtějí točit. Ale mně to všechno do sebe krásně zapadalo a minimálně 60%-70% snímku je naprosto dokonalých. Potom však přijde prapodivný přesun do poslední rakety a neuspokojivý závěr, kde se úplně nepodařilo ukočírovat hlavní myšlenku. Ta skepse, která pramení z víry, že ve vesmíru je/není nějaký další život je ale skvělá. Navíc je docela pěkně vykreslen psychologický profil jak Roye (Brad Pitt), tak jeho otce (Tommy Lee Jones) - ten možná žije, a možná ne. Každopádně dává pochopit motivacím a je dobře napsaný. Škoda, že se to nepovedlo v závěru ukočírovat více. ()
9/10 Meditativní scifi zážitek, ve kterém mě (100% přesný) Brad Pitt vzal na cestu, na jejímž konci jsem zůstal zcela opařen a beze slov. Audiovizuání porno. Prostý scénář, zaobalen do komplexního myšlenkového pochodu, jenž funguje jen v případě, zda přistoupíte na jeho hru. A já dychtivě souhlasil. ()
Galerie (35)
Photo © 20th Century Fox
Zajímavosti (22)
- Film měl mít premiéru 24. května 2019, a to na filmovém festivalu v Cannes, představení filmu bylo ale zrušeno. (ČSFD)
- James Gray a kameraman Hoyte Van Hoytema se inspirovali autentickými záběry ze skutečných letů do vesmíru. (ČSFD)
- Složka s informacemi o jaderných zbraních určených k likvidaci projektu Lima nese označení „52B“. B-52 je označení vojenského letadla firmy Boeing, které v roce 1952 poprvé vzlétlo jako nosič jaderných zbraní USA. (awful)
Reklama