Režie:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrají:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (více)VOD (7)
Obsahy(2)
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života. Tým budující tuto obří stavbu vede Roy McBride (Brad Pitt). Astronautem se stal díky svému otci (Tommy Lee Jones), jenž byl velitelem výzkumné expedice projektu Lima. I jejím úkolem bylo pátrat po vyspělém mimozemském životě a před dvaceti lety zmizela kdesi v hloubi vesmíru. Nyní je Země postižena řadou nečekaných katastrof, které zasáhnou i stavbu obří antény. Americké zpravodajské služby se domnívají, že Royův otec stále žije a ohrožení Země má původ v explozích, ke kterým dochází u planety Neptun a souvisí s projektem Lima. Roy je vyslán na vesmírnou misi vedoucí přes Měsíc a Mars až k vnějšímu okraji sluneční soustavy, aby zde otce našel. Jeho cesta však odhalí tajemství zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (993)
Omlouvám se fanouškům, protože film je to moc hezky natočený a je vidět, že to není úplná blbost. Ale je to fakt tak strašná nuda a to skoro po celou dobu. Je pravda, že já tyhle vesmírné filmy v drtivé většině případů moc nemusím, ale tohle bylo teda fakt úplně o ničem. Dávám jednu extra hvězdu za efekty s dobrými hereckými výkony, ale i tak to stačí jen na 2 hvězdy. 45-50% ()
Brad Pitt je borec. To už samozřejmě víme dlouho. Já osobně doufal, že zazáří i v pokladnách, zvláštně po skvělém dojmu, jež zanechal v Tenkrát v Hollywoodu. Ovšem ani Brad není všemocný, což ale neznamená, že by se pořád nesnažil a pořád nedokazoval, jak na to stále má a je hrozně cool. A v takřka meditativní jízdě Jamese Graye toto všechno zanechal. Do filmu se patrně hodně sahalo a Ad Astra rozhodně bude TEN snímek, u kterého si postesknu, že už se dnes příliš nevydávají režisérské sestřihy (studia ví dobře proč). Protože si dovedu představit, že film měl tři hodiny a nebyla tam žádná honička s piráty. I přes to když vím, že Foxové byli občas rázní (Josh Trank by mohl vyprávět), pořád měli koule natáčet podobné originální středně drahé filmy, o jejichž budoucí existenci se po dalším nákupu Disneyho hrozně bojím. 2 hodiny utekly jako voda a zanechaly silný dojem. Je to pro vesmírné filmy po relativním neúspěchu Prvního člověka a tohoto filmu stopka? Myslím, že odpověď na tuto otázku se dozvíme velmi brzy a nám fanouškům se líbit nebude. Ale díky, Brade. ()
Vesmírná Oddysea, Sunshine nebo Interstellar se sice nekonají, ale Brad Pitt svým pobytem ve vesmíru rozhodně nezklame. James Gray natočil zajímavé dobrodružné scífko, které na první pohled vypadá velmi skromně, ale při bližším ohledání jsou jeho předností právě dokonalá atmosféra vesmíru a důraz na hlavní postavu. 70% ()
Po technickej stránke nie je filmu snáď čo vytknúť. Úžasné zábery temných galaxií, hlboká čierna vesmírna farba, obrázky z Mesiaca, či Marsu, vízia blízkej budúcnosti a cestovania naprieč galaxiami, to je niečo, čo ma nikdy neprestane baviť, pokiaľ sa filmu ujme precízny tím na podobné vizionárske práce. Myslím si však, že film bol zničený jeho scenárom, ktorý nemá takmer žiadnu súdržnosť. Príbeh je skutočne slabý a nerozvinutý, až som mal pocit, že scenár bol napísaný tak, aby len zaplnil miesto pre tie úžasné audio-vizuálne sci-fi orgie. Herci miestami nemajú čo hrať, príbeh odsýpa pomaly a záver to tiež nijak nezachránil. Za mňa sklamanie. 55%. ()
Psychologický rozbor mysle astronauta, který nemá vyspořádanej vztah s mrtvým (?) otcem. Žádný sci-fi biják, ale chytře napsaná, sebereflexní monologová spověď Pittovy postavy o vnitřních pochybách nad smyslem absolutní oddanosti práci za cenu odklonění se od cesty, kterou člověka směruje jeho srdce. Cestování vesmírem, i když hezky víceúrovňově pojaté, to celé “pouze” vizuálně zatraktivňuje a dodává tomu kouzelný filozofický rozměr. Finále může skalní sci-fisty, čekající velké věci, dokonce trochu sklamat. Blízký bratříček Chazellova First Mana, který byl ale emocionálnější a křehčejší. ()
Galerie (35)
Photo © 20th Century Fox
Zajímavosti (22)
- Vzdálenost od kráteru Tycho (kde Roy přistane na Měsíci) do centra Farside (kde se nachází „Cepheus“) je zhruba 2 700 km. Pokud by se Royův rover pohyboval zobrazenou rychlostí a nepředpokládali bychom žádné zastávky, trvalo by pár dní, než se tam dostane. (klukluka)
- Většina scén ve stavu beztíže se točila téměř bez počítačových efektů. Tvůrci tedy museli být vynalézaví. Pro scény ve stavu beztíže připravili dva natáčecí ateliéry – jeden svislý a druhý vodorovný. Na svislém place byli herci upoutáni na kabelech, zatímco na tom vodorovném byli upevněni vzhůru nohama na pohybující se plošině. [Zdroj: Fandimefilmu.cz] (Kinofil)
- „Snažili jsme se udělat něco jako bajku či mýtus ve vesmíru. Jedna z věcí, co mě štvala na Ad Astře bylo, když lidé říkali: ‚No ve skutečnosti by jeho vlasy v nulové gravitaci poletovaly a nebyl by schopný proletět prstenci planety.‘ To je pro mě dost hloupá úroveň kritiky. Taky nečtete mýtus o Ikarovi a neříkáte si ‚S voskem na peří by se létat nedalo.‘ Samozřejmě to je pravda, ale všechno to jsou v podstatě metafory. Chápal jsem to tak, že jsme se snažili udělat něco mytického, skoro jako bajku,” prohlásil James Gray, když se na film snesla kritika kvůli vědeckým nepřesnostem. (Duoscop)
Reklama