Pomsta

Dovolím si malou poznámku, než se vrhnu k zhodnocení snímku - pokud jste předem viděli trailer, tak už jste viděli i 80% filmu a to včetně závěrečné scény. Přesně kvůli tomu už na trailery téměř nekoukám, ale když vám ho pustí v kině před jiným filmem, co máte dělat? Tvůrce takových ukázek je potřeba lynčovat, nic jiného. Na samotném snímku mě ale (kromě opravdu špatného střihu) mrzelo to, že jde o stoprocentně samoúčelnou vizuální podívanou. Přímočarý děj je totiž tak podmíněn snaze o atraktivní vzhled, že některé dílčí scény kvůli tomu opravdu nedávají žádný smysl a jsou ve filmu jen proto, aby režisérce umožnily ukázat nějaký ten pěkný záběr (hořící strom). Pak jsou zde scény, které sice také nedávají smysl, ale tentokrát aby sloužily jako berlička posunu děje - tak například jedna z mužských postav má nutkání prohlédnout si svůj zlomený nos v zrcadle, ale než aby se jednoduše podívala do jednoho ze zpětných zrcátek na svém vozidle, raději si zajde do kufru auta pro ruční kosmetické zrcátko, kvůli jehož odrazu prozradí svou pozici pomstychtivé hrdince. Malicherná blbina, že? Ale mně to přesto vrtalo hlavou. Kdyby tyhle nelogické detaily byly součástí drogových halucinací hlavní hrdinky, bylo by to něco jiného a omluvitelného, ale bohužel jsou prostoupeny celým filmem. Chápu, že Revenge nebylo zamýšleno jako sofistikovaný snímek, ale když je tak moc vidět, že na těchto přihlouplých berličkách stojí celé jeho fungování, tak ani zajímavý vizuál a elektronická hudba ho v mých očích nezachrání. (24.09.2018)

Rape revenge pohybující se někde mezi Iñárritovým Revenantem a Zarchiho I Spit on Your Grave, aniž by se ovšem blížilo něčemu z toho, co je pro tyhle snímky zajímavé. Coralie Fargeat se imho snaží stylistickou manýrou zapadnout do cool stylu New French Extremity (poněkud vágní kategorie, kterou vytvořil kritik James Quandt na základě určitých trendů ve francouzské kinematografii). Vizuální ladění se povrchně, leč nápadně podobá filmům Hélène Cattet & Bruna Forzaniho (psychedelická scéna mnohonásobného vnořeného snu hodně připomíná jednu část z filmu L'étrange couleur des larmes de ton corps) i Gaspara Noeho, a to včetně designu titulků. Ovšem naprosto bez jejich talentu. Velmi přímočarý děj nedává smysl ani psychologicky, ani technicky, ani metaforicky, ani v nadsázce a nefunguje ani jako komedie či záměrný guilty pleasure pastiš (jediný dobrý vtip je ten s plechovkou piva obtisknutým na kůži hrdinky). Fargeat buď vytvořila laciný chyták na diváky, kteří se nechávají unést pěkným vizuálem a rádoby sofistikovanými odkazy na béčkovou kinematografii, aniž by chápali, co je na ní a na jejích umělečtějších či ambicióznějších variacích opravdu zajímavé, nebo to prostě sama nechápe. Krev rozstříknutá na hrubých betonových stěnách luxusního bytu a designových přístrojích vypadá pěkně – asi tak stejně, jako vypadá pěkně třeba reklama na Sony nebo United Colors of Benetton. K tomu přidat populární retro-osmdesátkovou syntwave hudbu á la Refnovo Drive a cinefilní divácký medián bude hýkat blahem? No nevím. Revenge je především oproti všem předlohám, jimiž se zřejmě nechala inspirovat, uboze nenápaditá, což žádná stylistická manýra nepřekryje. New French Extremity, jako cokoli jiného, inspiruje také k produkci vyprázdněných druhořadých napodobenin. (12.01.2019)

Ako to napísať slušne... Najväčšiu pozornosť v tomto filme budí telo Talianky Matildy Anny Ingrid Lutz (Kruhy). Dobrou správou je, že hoci spočiatku pôsobí ako, nuž, ako to povedať slušne... no proste viete asi, čo myslím, tak proste dobrou správou je, že v priebehu filmu k nej získate isté sympatie a ku koncu dokonca také, že dosť veľké. Vyprahnutá výprava miesta, kde nikto nie je, tiež nie je od veci. Od tej nie je ani trojica zmrdov, ktorí si zaslúžia len to najhoršie a aj to dostanú. Potešia i nekompromisné krvavé momentky; nie som úchyl, ktorý si také veci užíva, ale proste do tohto typu filmu treba ísť naplno a nevystrihnúť najkrvavejšie pasáže. Tak tu sa naozaj nič nevystrihovalo, hoci musím uznať, že občas sa možno mohlo, lebo na niektorých miestach je krvi naozaj už príliš. (06.09.2018)

Abych byl upřímný, nejsem si jistý, co jsem shlédl, resp. co paní řezisérka chtěla natočit. Matoucí je totiž již zprvu vcelku decentní a v rámci mezí smysluplný začátek a poté obrovské množství artových vložek a scén. Kamera se buďto chová vilně s pozorováním nahých křivek jak slečny tak mužů až nekřesťansky dlouhou dobu, poté se líně babrá v téměř dekadentních a na pohled bolestivých momentek/vizáží zranění, aby to celé zakončila přírodní studií chování mravenců při setkání s jablkem, stromem či krví (nemluvím o chudákovi pavoukovi). Dalo by se říct, že tyto alegorie či zacházky plní pomalu více jak polovinu filmu, kde neskutečně kontrastující zbytek filmu je..inu, nelogické akční béčko bez špetky smyslu a s tunou neuvěřitelně absurdních a groteskních chvilek, při kterých obtížně zadržíte smích. Chlapík, kterého postihla nemilá událost s chodidlem, by zasloužil oskara za jeho obličejové kreace a rozhodně si budu pamatovat i na dodatečné (hlavně okrasné) využití plechovky od piva. Nesmyslů je tu jak žížal na chodníku po velmi vydatném dešti, což můj verdikt silně ovlivňuje. Věřím, že hodnocení se tu může velmi rozcházet: Spoustu Pomsta královsky zabaví, další várka jej určitě znechuceně odsoudí. Zůstanu zhruba na pomezí s 2* a doteď kroutím hlavou. (20.04.2018)

Film by se měl spíš jmenovat jak udělat s pár litry krve a trochou prachu z blondie redneck killer brunette. Pokud na film půjdete jako na komedii, odejdete prakticky bez výhrad spokojeni. Kde jinde najdete lidi, kteří dokážou krvácet celé hodiny množství krve, jenž by naplnilo Želivku. Pomocí plechovky si udělat úhledné tetování a ještě tím zacelit díru o velikosti sekvoje. Nechat si vytrhnout osmičku ostřelovačkou. Udělat lobotomii skrze oční důlek nožem zapůjčeným od Ramba. Místo obvazu používat potravinou fólii. Vytáhnout střep z nohy tak, že si strčím ruku až do pr... asi bych nikdy neskončil, nebýt toho, že i tento film má nějaký konec. Krásných 73% za komedii roku. Jestli to bylo myšleno vážně, strhněte si tak 73% (19.04.2018)