Kryštůfek Robin

Christopher Robin nie je klasickým rodinným filmom. Je pomalý, z veľkej časti smutný a pojednáva o veciach vzdialených pre detské publikum. Celý film však pôsobí ako keby sa o kormidlo preťahovali Forster-autor a Forster-najatý remeselník. V oboch prípadoch to funguje na výbornú, no pohromade sa to bohužiaľ bije. Na rozdiel od projektov s podobnými problémami má však tento obrovskú výhodu. Emočne veľmi dobre funguje (áno, aj slzička ukvapla) a v jednotlivostiach je parádny. Dokonca takým spôsobom, že sa mu takmer úplne darí zahnať pachuť nad nešťastnou dramaturgiou. 7/10 (07.09.2018)

Obávám se, že pokud měl film skutečně jen těch 100 minut, tak pocitově vyzněl tak na trojnásobek. Ano, animace postaviček byla skvělá a sedla do toho všeho, ale... Jinak to nebylo nic objevného. Klasická premisa, že rodina je důležitější než práce, natahovaná prostředkem filmu okopírovaném z Where the Wild Things Are. Nějak netuším, co přesně mělo být cílem filmu, protože vás ujišťuji, že raději, než tenhle přespříliš natahovaný film, vážně vezměte své blízké a vyjeďte si s nimi na nějakou expudici - což je asi právě pointou filmu. A to je, vážení, co? Paradox. --- 2,5* (03.11.2019)

Nikdy jsem nemiloval medvídka Pú, ale o to více jsem si tento film zamiloval. Výborný Ewan McGregor ve filmu, který je o navracení se k dětství. K radostnému období hraní, kdy hranice neexistovaly, pouze ty, které jsme si vymyslely. Film s tímto skutečně excelentně pracuje a tu vyvolává dojetí, melancholii, tu radost z dětinskosti, která najednou nepůsobí kýčovitě, ale naopak se stává pramenem znovuobjevené radosti, na kterou jsme již dávno skrze dospělé starosti zapomněli. A je moc fajn, že tento film nesklouzává jen k té dětské rovině, ale vrací se i zpět do dospělosti, kde reflektuje dětské poznání, díky kterému i v dospělosti můžeme najít řešení dříve neřešitelných problémů. 75% (01.08.2019)

Těžko se tomu věří, ale nevyvolalo to u mě žádné emoce. Když tu čtu, kolik lidí film dojal, říkám si, že je něco špatně. Asi pro mě málo vtipné, málo dojemné, málo roztomilé, málo....prostě nějak všeho málo. Pú je vyloženě jedna z nejvíc depresivních filmových postav ever! Možná je to jen moc dospělé. (09.08.2019)

Podobně jako u Alenky v říši divů, se i zde rozhodli jít tvůrci cestou hraného pokračování, kdy Kryštůfek Robin dospěl a po dvaceti letech se opět shledává s Medvídkem Pú a ostatními zvířátky ze Stokorcového lesa. Samotný koncept mi přijde skvělý, kdy musí Robin navíc bojovat s tím, co je pro něj v životě důležité... ale jeho postava je bohužel strašně nesnesitelná. Snímky o nerudných dospělácích se dají udělat daleko lépe (např. Muž jménem Otto), kdy mi přišlo, že role McGregorovi ani nesedí. Medvídek Pú je na druhou stranu naprosto skvělý, ať už po stránce animace nebo perliček, které vypustí. Skoro všechno co poví, má nějaký smysl a člověk se tomu musí zasmát. Hlavní problém je ale ve scénáři, ve kterém se věci dějí náhodou a  protože to scénář prostě požaduje. Nepůsobí to přirozeně a třeba linka se sousedem se pak zcela vytratila. Scénky s Pú si možná i někdy znovu pustím, ale film jako celek ne. Bohužel se to veze na vlně hollywoodské lenosti, kdy radši ždímají známé věci... a ke všemu bez rozmyslu, než aby zkusili přijít s něčím novým. Hodnocení: 45 % (24.04.2023)