Přes kosti mrtvých

Společně s In the Fade nejlepší zážitek z KVIFF. Když se řekne Polsko, vybaví se mi pánbíčkáři a nekvalitní čokoláda. Agniezska Holland tento můj osobní mýtus rychle smetla ze stolu. Pokot je totiž snímek absolutně obrovského světového měřítka, troufám si říct řemeslně lepší než polovina americké produkce na světě. No, čím bych začla. Co pochválím na prvním místě jsou skvostné exteriéry, hlavní herečka, následně vedlejší herci, dokonalá kamera i střih a do toho kulervoucí soundtracky. Pokot je takový film, který mě hřál u srdce tou všudypřítomnou poctivostí, snahou a pílí. Řemeslně je to opravdu vrcholová záležitost a co se týče příběhu, já jako milovnice zvířat jsem se v tomto tématu našla. Navíc zdejší černý humor nemá jedinou chybu a potěšila i vtipná role pana Krobota. Závěr a rozkrytí bylo vzhledem k dlouhé stopáži možná trošku zbrklé, ale to mi nezkazilo tenhle jedinečný různožánrový zážitek. KVIFF 2017 (28.07.2017)

Agnieszka Holland má svoje remeslo zvládnuté na výbornú a jej Hoříci Ker milujem. Je to skúsená filmárka, bezprostredná a veľmi milá pani. Avšak, tento mysteriózno-detektívno-dramatický experiment o týraní a zabíjaní zvieratok v Poľsku sa nepodaril, či už po scénaristickej, hereckej alebo príbehovej stránke. Po prvých 20 minútach vám je jasné, ako sa to celé bude odohrávať ďalej a kto je vrahom, ak nemáte za sebou lobotomiu. Takže poteší krásny hudobný úvod a nádherné scenérie z Klodzkej kotliny, malá rola Miroslava Krobota a to je asi tak všetko. Neviem, za čo si Anežka odniesla Strieborného medveďa z Berlinale resp. kde porotcovia nechali hlavu. Som sklamaný. 4/10 (09.03.2017)

Tohle se bohužel Agnieszce Holland moc nepovedlo. Filmu absolutně chybí jakýkoliv tah na branku a je de facto jakýmsi slepencem krásných záběrů na krajinu v okolí Kladska (to je jeden z lepších prvků) a poněkud excetrických hereckých výkonů, které občas nedávají moc smysl. Kromě toho celkovému dojmu nepřidává ani fakt, že některým hercům v originále prostě není docela často rozumět (film jsem viděl v kině v Polsku a potvrdil mi to i známý Polák, se kterým jsem na filmu byl) a to zdaleka neplatí jen pro vtipnou polštinu Miroslava Krobota. (25.03.2017)

Hovado lovec podnikatel, hovado pytlák, ultra hovado kněz, hovado předseda, liknavé policejní hovada. Muž je tu zkrátka jen za legislativou kryté šovinistické hovado, dokud se postupně neobjeví pár podivínů, co se postaví na stranu fauny a občas hysterčící divoženky Janiny. Způsob, jakým jsou profilovány postavy a styl, kterým jsou žánry lepeny do nějaké soudržného celku, kulhají za vizuální stránkou a morálními stanovisky mimo překračování Rubikonu. Takhle se to přejde jak genocida lesáka rumělkového.. Apropo, co tam zkouřený olomócký entomolog pěje House of the Rising Sun, když tam patřilo žuchty čvachty piškumpré od Kukury z Trháku! (11.12.2023)

Že já to odkládal takovou dobu... nejenže Polácí umí, co do technickej stránky filmu, ale samotná tématika filmu je mi natolik blízká, že s Dušejkovou a její neustále mařenou touhou po lepším a milostivějším světě víc než soucítím. Škoda jen, že ne každého film zasáhne tam, kam by by zasáhnout chtěl - nejlépe se dle mého uchytí tam, kde už tolik duchovní osvěty potřeba není. Druhá strana mnohdy bohužel neuvidí víc, než pošahanou Dušejkovou a rozpolcený snímek o hovně... pro mě osobně rozhodně zapamatování hodný kousek, který budu šířit v nejlepší víře všude tam, kde pocítím šanci v jeho vlídné přijetí! (20.11.2019)