Bábovky

O ženách pro ženy. Mozaika znázorňující dámy i dívky z různých společenských vrstev a jejich trápení. Muži jsou tu vlastně vykresleni jen jako ti, co potíže způsobují, případně je umocňují. I přesto se na to koukalo fajn. Vesměs to bylo uvěřitelné, byť s místy přivřenýma očima, své si odvedla hudba, která takřka neutichá a samozřejmě tu byly výborné herečky, které o s přehledem táhly. Zejména Lenka Vlasáková s Janou Plodkovou byly perfektní. Jen nečekejte, že se zasmějete. Taclík tu sice má pár lehce komediálních kreací a scéna u lodiček koutky roztáhne, ale jinak se jedná o čistokrevné drama. Každopádně povedlo se. 75% (26.09.2021)

Vztahový propletenec, kdy se všechny postavy střetnou v jednom velkém finále. Nejvýraznějšími postavami byli Jana Plodková a Marek Taclík. Ty se zde starali o komediální linku. Celé to rozbíjeli a osvěžovali. K mému podivu to nebyly žádné stupidní a lacinnné fórky. Nebylo vůbec špatné a na nedělní večer mi to sedlo. (10.06.2022)

Technicky jsou Bábovky celkem OK a celou dobu mě to v podstatě bavilo sledovat, ale po zhlédnutí jsem si stejně řekl: "A co jako?". Scénář a psychologie postav je za mě jedno velké NE. Postavy jsou ve směs naprosto černobíle vykreslení blbci, kteří opakovaně dělají chyby, ale v závěru se změní o 180 stupňů k lepšímu. A to mě fakt neba. Rozporuplný pocit, ale spíš někde u slabšího průměru. (21.06.2021)

Nejprve to pozitivní. Mozaika jakýchsi mikropříběhů je dobrým (samozřejmě jinde mnohokrát viděným) nápadem. Sledovat se dají díky solidnímu řemeslu a zvoleným pražským lokacím. Rovněž herci zmiňované příběhy drží nad vodou. Ovšem pod vodu je tlačí jejich prázdný a povrchní obsah, který se s realitou kolikrát naprosto míjí. Uchopit to celé zhruba tak, že jsme všichni propojeni a že je tohle celé ze života... proboha, vůbec není. Tvůrci se vzhlédli v zaoceánských mozaikách, jenže zvolili zoufale okoukané a slabé příběhy, které dohromady příliš nefungují. A navíc je jich opravdu hodně, takže třeba linie Langmajer-Vlasáková je úplně prázdná a nedotažená. Ano, je to přehledné a divák ví, co sleduje a proč to sleduje, ale jednotlivým příběhům chybí napětí, vtip, dílčí pointa. Potěší snad jen linie Plodkové a Taclíka, kdy ona to dobře sehrála a on je docela vtipný. Což se třeba vůbec nedá říct o Pauhofové a Vetchém. Nejen na nich je vidět, jak je to celé strašlivě špatně vymyšlené. A raději nerýpu do té téměř permanentní kýčovité orchestrální hudby. Snaživý režisér Rudolf Havlík nicméně ode mě dostává konstantně tři hvězdy, tak ho ani tentokrát nezklamu. (27.09.2021)

Úhledné pískoviště osudů 6 žen (a jedné dívky), a samozřejmě i na muže osud pamatoval, kde uplácané bábovičky drží pěkný tvar. A rozplesknou se až v samotném závěru, kdy se pískoviště má nějak uhrabat a formičky se mají sklidit. Talentovaný režisér Rudolf Havlík realizoval se scenáristkou a spisovatelkou Radkou Třeštíkovou dohromady propletenec, kterému vévodí plejáda herců, kteří utkví v paměti. Rostislav Novák ml. prožije paralelní milostný vztah, Jana Plodková vydělává peníze pro svého neurvalého pasáka Marka Taclíka, Denisa Biskupová hraje šestnáctiletou dívku, která je vězněm ve zlaté kleci, když si její vysoce postavení a vysoce vytížení rodiče na ni nikdy neudělají čas, načež úzkostlivě před ní tají její biologickou matku, zdravotnice Lenka Vlasáková se paradoxně dozvídá nelichotivou diagnózu o svém zdravotním stavu, načež jednu domácnost sdílí s dcerou, které hlídá jejího potomka. Do toho hraje optimisticky živelná hudba Ondřeje Konvičky, ačkoliv vlastně moc optimistický dějový obsah divák do svých bulev nedostane. Občas je důvod k zasmání, to když Marek Taclík prokládá své výstupy početnou řadou hlášek, v drtivé většině se ale jedná o film ne až tak veselý, zajímavě dramaticky posazený. Slabiny se najdou. Erotika ve filmu je moc prudérní, taková Plodková v podvazcích umí provokovat, ačkoliv se na přetřes dostane prostituce i nevěra. Herci jsou v intimních chvilkách oblečení a kus nahé kůže ukáže jen Kristýna Podzimková. Naprostou slabinu představuje závěrečné vyvrcholení, kdy mapování jednotlivých osudů dojde ke svému cíli a naplnění, a avizované propojení postav, respektive, jakým způsobem měly jednotlivé postavy k sobě vazbu, je zdárně vyhotoveno. Určitě chtělo na závěrečném vyřešení více a nápaditěji zapracovat. Závěr byl vyloženě neuspokojivý. Než se ale tak stalo, tak film bodoval tvůrčím způsobem uvědoměle, nenuceným způsobem si podmanil emoční křivku, sem tam i bránici. Hlavně vznikl neotřelý český film, co si držel kvalitními nástroji diváckou pozornost. 8/10 (05.10.2021)