Zabijáci rozkvetlého měsíce

Nakonec mě to mile překvapilo. Měl jsem z toho trochu strach z důvodu dlouhé stopáže a pro mě ne úplně zajímavé volby tématu. Film sice má pomalé tempo, ale ani chvíli se u něj nenudíte. O to děsivější je to, že je na základě skutečné události. Jak je v něm zmíněno, lidská chamtivost nezná hranic, a to se tu projevilo. Kmen Osedžů sice na svém území začátkem minulého století objevil ropu, což jim přineslo značné bohatství. Zároveň tím ale na sebe seslali jakousi kletbu, protože se na ně pak všichni vrhli jako hladoví supi, Každý bílý chtěl kousek pro sebe a postupně je začali kvůli majetku vraždit. Možná by jim to i prošlo, kdyby to někteří nedělali moc okatě. Sledujeme tu příběh Ernesta, který se po návratu z války ožení s jednou z indiánek a díky tomu zbohatne. Dostane se tím ale do spárů svého nenasytného strýce, který se ze situace snaží vyždímat maximum. Začne dlouhá vlna zabíjení, která už nejde ututlat. A všechno by možná prošlo bez povšimnutí, kdyby se situací nezačala zabývat federální vláda. Její tým vyšetřovatelů tomu rychle přijde na kloub a chce strýčkovi v podání Roberta De Nira zatnout tipec. Bude ale někdo z jeho blízkých ochotný u soudu vypovídat? Hlavně bych chtěl pochválit výkon DiCapria. Sice tu hraje takového prosťáčka, ale hraje to opravdu věrohodně a procítěně. "Musíš to podepsat!" (12.12.2023)

Během těch 206 minut jsem si pokládal otázku, pro koho Marty tak dlouhé filmy v dnešní době točí. Dnešní zrychlená generace se délky musí zaleknout a pokud jim (což se jednou reálně stane) jednou DiCaprio a De Niro nebudou nic říkat, nezbyde než dojít ke zjištění, že to točí pro nás – pro dnešní filmové fanoušky. Tak ten film totiž opravdu působí. Je natočen profesionálním milovníkem filmové techniky pro milovníky filmu, kteří si dokáží rochnit v každém detailu, který je jakkoliv atypický. Je teda pravda, že první hodina a půl byla hodně plonková, a byť ten námět je hodně jednoznačný, dostával jsem se do něj dost těžce. Pak se to ale zlomilo a já si začal užívat jakoukoliv mimiku De Nira a DiCapria, kterou na place předvádí. DiCaprio navíc vychytal svojí mluvu k dokonalosti a v obou případech tu své postavy rozjely pecky tak závratným tempem, že ve druhé polovině filmu jsem si je začal doslova užívat. A to i přesto, že jeden byl labilní psychopat a druhý debil – takže nikdo, komu byste začali vysloveně fandit. Epilog je pak učiněný pomyslný bonbonek na filmu, který je sice zatraceně dlouhý, ale umí být i zatraceně dobrý. (17.01.2024)

V rovině pohledu na k záhubě odsouzenou komunitu hutné, teskné, od režiséra typicky kousavé a chvílemi strhující. Ve stejně výrazné rovině rodinné ságy ze starých nedobrých časů ale ve všech ohledech slabší. Charakteristika ústředního trojlístku je totiž téměř od začátku jasně daná, mezi řádky je toho skryto jen málo a ve chvíli, kdy se přestane před divákem halit i poslední detail, je hotovo. Od té chvíle už nedává smysl důvěra konkrétních vztahů a tím pádem ani motivace zásadních činů v posledním aktu. A tím spíš pak nerozumím, proč tenhle měsíc kvete půlčtvrté hodiny, když by se všechny pohnutky i pointy vešly do dvou a nepřišel bych o významy ani hloubku. Čímž se dostávám k tomu, jak moc Scorsese miluje rozhazovačnost a formální rozmazlenost. Tam, kde má být stádo, je několik stovek krav, kde má být davová scéna, jsou lidi od obzoru k obzoru a tak (hlavně v úvodu) pořád dokola. I DiCaprio je tentokrát až nadužívaný a možnosti jeho zlomeného výrazu, jakkoli jindy dokonale funkčního, přetíženy, protože je divákovi téměř cpán před oči ve všech emocionálních extrémech. Chápu opájení se možnostmi kinematografie, ale na rozdíl od daleko chytřejšího Irčana, podobně rozvážné a opatrně jedovaté americké vzpomínky, tenhle kotouč podruhé už roztáčet nebudu. (15.12.2023)

Neuveriteľné herecké výkony na čele s Dicapriom, ktorého som miestami nespoznával. 206 minút je síce veľa, ale nie natoľko, aby si neobsedel v kine. Počas nich sa Scorsesemu podarilo fantasticky vykresliť jednotlivé postavy a ich motívy. Rozbeh je trochu slabší a niektoré scény by sa mohli prestrihať, ale od pasáže po svadbe to perfektne ubehlo. (18.10.2023)

Scorsese je nepochybně režisérská legenda, která i mě ve většině filmů baví a rozhodně nenatočil film za tři hvězdičky. Ačkoliv tak od zhlédnutí cítím potřebu, že bych chtěl a vlastně i měl alibisticky šáhnout po sedmičce, ta nuda co jsem u filmu v kině prožíval mi to zkrátka nedovolí. Když pominu fakt, že si režisér podojil Apple o 200 mega a natočil film, který v dnešní době nemá v kinech obdoby (na což si pravidelně stěžuji) a zároveň na sebe nikdy nemohl vydělat, skutečně nechápu, že Marty nebyl tak soudný a nepřinesl divákovi buď nějakou o hodinu kratší verzi nebo rozmáchlejší minisérii (totéž cítím u Babylonu a jsem rád, že Ridley toho svého Napoleona nejdříve pokrátil). Žijeme v době dlouhých filmů a občas mi přijde, že se v tom tvůrci vyloženě předhání. Toto téma si stopáž nepochybně zaslouží, jedná se zjevně o vytoužený příběh svého tvůrce, který jej dlouho toužil zadaptovat a já věděl, že to chci vidět, jen jsem zkrátka netušil (ačkoliv kulturu kolem Indiánů obecně nevyhledávám), že Killers of the Flower Moon, film stejně tak dlouhý jako jeho název, mě tak moc může míjet. A je mi to líto. Jsem rád, že jsem tento zážitek podstoupil v kině a Leovi asi budu fandit v dalších úspěších na ceremoniálech, ovšem nedovedu si představit, že bych na snímek ještě někdy znovu dokázal koukat. (05.11.2023)