Reklama

Reklama

Pán prstenů: Prsteny moci - Série 1

(série)
Trailer 1
USA, 2022, 9 h 17 min (Minutáž: 65–72 min)

Epizody(8)

Videa (9)

Trailer 1

Recenze (152)

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Jako mi se to moc líbilo, alespoň subjektivně... Hlavně technická stránka a efekty jsou na seriál prostě dechberoucí. Ale objektivně? Nesahá to filmovým Pánům prstenů a ni Hobitovi od Petera Jacksona ani po kotníky. Jak říkám, mně se to líbilo (kromě epizody sedm, která je opravdu o ničem) - i když jsem čekal více akce a méně vaty. Objektivně chápu, že se někomu nelíbilo pomalé tempo vyprávění a spousta linek.. Ovšem i tak nechápu odpaďáky, kteří dali odpad aniž to viděli, což je moc smutné, protože odpad si tento (ať už je jakýkoli) rozhodně nezaslouží. A navíc, proč tomu někdo dal osmkrát odpad! To jako masochisticky sledoval všech osm epizod od začátku až do konce? Pochybuju, příště dejte laskavě odpad jen jeden, pokud se vám to nelíbilo, nebo to aspoň hezky zrecenzujte. Takový ten Psychorův odpad bez vysvětlení fakt neberu... Ale ještě k seriálu- první dvě epizody takové poznávací, nic moc se neděje, ale Ok- potom následují víceméně stejné epizody a vrcholí to skvělou epizodou šest, která je i pro místní škarohlídy snad dostatečně akční. Bohužel hned další epizoda je naprosto o ničem, ale poslední epizoda celý seriál zachrání a navnadí na další serií, doufám, že nebude nudná. I tak ale musím vyzdvihnout odvahu natočit seriál Pán Prstenů, a i když to má hluchá místa a někteří herci mi tam neseděli v jejich rolích, tak za mě pět prstenů moci ...95% ()

montongery 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

První série svým pomalým tempem a nádhernou audio-vizuální stránkou tvoří skvělý úvod a představení světa, ve kterém se odehrává děj (do toho zahrnuji i bezchybný soundtrack). V tomto směru nejde absolutně nic vytknout. Velké plus je za obrovské množství detailů, které asi běžnému divákovi utečou. Např. rozdíly v mluvě jednotlivých ras, architektura Numenóru, kdy každá část reflektuje jiný umělecký sloh a jinou dobu, dialogy přesně přepsané z knih aj. A spousty drobných odkazů na jiné Tolkienovy přilběhy a události -  labutí lodička Galadriel, socha Luthien, pes Huan atd. Pátou hvězdu jsem po velkém váhání nedal, protože se mi zdálo, že občas pokulhával scénář v ději (kdy nějaké významné události byli odbyté až naivně rychle na úkor pomalejšiho tempa, či nějaké rádoby chytré dialogy byly až nadbytečné) a scénář postav se mi také tolik nelíbil, kdy je vidět, že dílo až moc reflektuje dnešní dobu (např. střih u elfů jak z barber shopu 21.století atd.) a navíc postavy nejsou vykreslené tak hluboko, jak bych si představoval a působí tak nějak ploše. Uvidíme, jak to půjde dál, tento seriál se asi bude muset hodnotit jako celek po natočení všech řad, protože mám pocit, že každá série bude mít absolutně jiné tempo a jinou vypravěčskou strukturu. Jinak porovnávat s Jacksonem a jeho trilogií asi nemá vůbec smysl, jelikož se tu adoptují pouze až akademické dodatky na pár stránkách a ne nějaký příběh, který byl vydán v klasické hutné románové podobě. Navíc formát film vs. seriál je také o něčem jiném.. Takže i přes občasné neduhy musím před tvůrci smeknout, protože úkol určitě neměli lehký. ()

Reklama

Kaka 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Dávat tomu jednu hvězdu proto, že je to aktuálně trendy - to by připomínalo doby Titanicu a to by moudré rozhodně nebylo. Avšak dokážu pochopit extrémní rozhořčení skalních fandů ságy, protože seriálový Pán Prstenů je sice esteticky vcelku působivý, místy díky pohledné kameře a slušné práci s hudbou i jakž takž epický, ovšem scenáristicky je to vata na entou a když už se má něco dít, tak se Prsteny moci tváří jako mix Indyho, Harryho Pottera a Twilight ságy. Herecky, obsahově - selhání. Technicky něco, na čem se dá stavět a pracovat v druhé sérii, ale aby dvojka nebyla fiasko, musela by podstoupit razantní ozdravnou kůru a její tvůrci mnoho věcí kompletně překopat. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Svět Pána prstenů po právu zůstává jedním z nejmilovanějších světů v dějinách popkultury, skvostnosti literárních děl J. R. R. Tolkiena se poté dokázala vyrovnat i filmová trilogie Petera Jacksona. Navazující trilogie Hobit poté sice v součtu na úspěch jedné z nejuznávanějších filmových trilogií všech dob nenavázala, přesto si trilogie Hobit našla dostatek fanoušků, kteří tou dobou žili v tom, že na další adaptace Tolkienových děl i díky přísnému dohledu Tolkienových dědiců jen tak nedojde. Jenže časy se mění, dědic střídá dědice a s ním i přístup k rodinnému zlatu. Netflix měl sice zájem o novou adaptaci známé trilogie, Tolkienovým dědicům se ovšem více zamlouval nápad Amazon Prime o seriálu, který se odehrává v 2. věku Středozemě, tisíce let před události Pána prstenů. Neskutečné produkční náklady, které v rámci 1. série vyšli na 715 milionů dolarů, zároveň ovšem i kontroverze spojená s castingem Afroameričana do role elfa, náznaky o tom, že si seriál na rozdíl od zdrojových materiálů půjde krapet svou vlastní cestou a především obavy ze stran věrných Tolkienovců. Look How They Massacred My Boy? Zas tak lehké to není. Především díky neskutečným nákladům by byl hřích, kdyby Prsteny moci nevypadali epicky. Síla Prstenů moci tak tkví ve fantastickém vizuálu, nadstandartní audiovizuální formě a především ve správně velkolepém soundtracku. Tvůrce hudby k trilogiím Pán prstenů a Hobit Howard Shore sice vytvořil hlavní melodii seriálu, o zbytek soundtracku se ovšem postaral Bear McCreary. Každou další z osmi epizod to poté působí dojmem, že McCreary si váží své pozice a nejen, že výtečně kráčí ve stopách Shorea, ale dodává parádní hudební melodie, které se skutečně díl od dílu zlepšují a zlepšují. McCreary ještě není ve světě filmových skladatelů tolik profláknutý a Prsteny moci dokazují, že je to hřích. Tvůrcům se kouzlo a poutavost světa Středozemě daří bravurně zachytit, Středozem se představuje v období, které několik sérií bez problému utáhne. I když má tedy 1. série seriálu především problém v tempu, kdy se toho v součtu vlastně tolik nestane. Některé postavy se alespoň prozatím dokážou nějak prokreslit, jiné s tím ovšem mají závažný problém. Na stejném principu fungují paralelní linky, kdy jsou některé o poznání záživnější, některé naopak tolik ne. Linku s Hobity (nebo spíše jejich plemenem Chluponohými) nahoru tahá záhadná identita cizince z oblak v podání Daniela Weymana, kdy je ovšem paradoxně linka s Chluponohými časem méně nesnesitelná a více zajímavá. Samotní Chluponozí totiž po čase přestanou být tak děsně nesnesitelní, člověk by ovšem stejně radši v ten moment trávil čas třeba se skvěle vyobrazenými trpaslíky či linku s Númenorejci. J. A. Bayona, Wayne Che Yip a Charlotte Brändström jako režiséři přinejmenším odvedli slušnou práci. Charlotte Brändström si (nejlepší) šestou epizodou ihned vyslouží pozornost, aby jí hned ztratila následující (nejhorší sedmou epizodou), J. A. Bayona nadále dokazuje, že dokáže z audiovizuálu vymlátit maximum a Yip působí jako tvůrce, který umí vést jednotlivé scény, především ty dialogové. Na druhou stranu je to ovšem pořád většinu času jen solidně odvedená práce, kdyby tomuto seriálu přeci jen prospěl trochu zajímavější a výraznější uchopení. Takový Miguel Sapochnik by se po chopení těch nejlepších epizod Hry o trůny a Rodu Draka mohl aspoň na chvíli stavit. Právě při srovnávání s aktuálním Rodem Draka mají poté Prsteny moci ten problém, že Prsteny moci sice mají výhodu ve větší velkoleposti, v rámci práci se scénářem a jednotlivý postavami Rod Draka vyhrává na plné čáře. Všechna ta vizuální velkolepost je přeci jen krapet k ničemu, když člověka u Prstenů moci po 8 epizodách ze zhruba 20 hlavních postav zajímá tak jedna čtvrtina. V těch nejzásadnějších momentech ovšem přeci jen emoce fungují, některé postavy se skutečně zdárně a zajímavě vykreslují a minimálně potenciál do budoucna tam jednoduše je. Tempo je do budoucna velký problém, o tom není sporu. Výhoda ovšem je v tom, že tvůrci již dopředu dle svých slov tuší směr, kterým se tento seriál vydá a skončí, dá se tudíž snadno věřit tomu, že tvůrci přesně vědí, co dělají a že rozpočet bude časem vidět víc a víc. Prsteny moci sice vypadají velkolepě jako průměrný blockbuster s 200-milionovým rozpočtem, za tak šílenou částku by ovšem člověk pořád přeci jen čekal krapet víc. Samotní Tolkienovci ovšem budou mít nejspíš problém i nadále. I kdyby se tvůrci chtěli věrně držet materiálů od Tolkiena, například na takový Silmarillion jako takový práva nemají. I proto se tudíž musejí vydat vlastní cestou, která v kdekom vyvolá nádech podivné fanfikce. Je to ovšem automaticky špatně? Už obě trilogie Petera Jacksona nebyli Tolkienovým materiálům úplně věrně (těžko se dá věřit tomu, že by pana profesora Jacksonovy filmy uspokojili), tady se ovšem jde o kus dál. A leckomu jen prostě stačí, že je zpátky ve Středozemi, tvůrci zatím nedělají tak velké přešlapy, které by mohli zničit odkaz původního světa a problém je tak například v tom, že je těžké se bát o postavy, které se dožijí minimálně Posledního spojenectví elfů a lidí. Spousta lidí poté nemůže strpět fakt, že elfa Arondira hraje portorikánský herec Ismael Enrique Cruz Córdova. Backlash ohledně tohoto rozhodnutí nešlo nezaznamenat a v mnoha případech šlo o ten moment, kdy lidé nad seriálem předčasně zlomili hůl. Minimálně je Arondir ovšem jednou z nejzajímavějších postav, které seriál představil. A ano, casting se dá zpochybňovat dle zdrojového materiálu od Tolkiena. Jenže v době, kdy psychopatický šotek se zásobou atomovek má neustále potřebu si něco dokazovat a v době, kdy musíme trpět Petra Fialu na pozici premiéra, je mi osobně jeden černý elf úplně u prdele. Xenofobové všech zemí, vyližte si prdel. Důležitější je přeci jen fakt, že se Tolkienovu poetiku alespoň částečně podařilo přesunout i sem.  Prsteny moci zatím nepatří mezi nejlepší seriály současnosti a pořád se tak úplně nechytá na seriálovou konkurenci v žánru moderních fantasy seriálů, ten seriál má ovšem přesto dost pozitivních aspektů a především není tou tragédií, kterou mnozí předem predikovali. Nyní jen stačí doufat, že až do pár let dorazí 2. série, dosavadní nedostatky zmizí a seriál naplno využije svůj potenciál. Zatím je to pořád jen velmi fajn.... () (méně) (více)

VanTom 

všechny recenze uživatele

Uff, těžké nějak sesumírovat své pocity z první sezóny… Jako nejít o tolik milovaný svět (knihy jsem nicméně nikdy nečetl), bylo by to jednodušší, produkčně takto výpravné, líbezné fantasy nenachází moc konkurenci. Po uspávacích prvních dvou epizodách se široce rozmáchlé dějové linky přece jen vyvrbily a k něčemu nasměřovaly, většina postav jakousi osobnost také ukázala (ovšem jen málokterá si získala sympatie – Durin, Nori, celkem Elrond). Jenže "líné", povrchní, divné (třeba krátící se čas elfům kvůli nemocnému stromu vs. mithril?!) nelogičnosti a hlouposti ve scénářích či ostudné zpomalovačky (hořící kůň v E7, šmarjá) chvílemi bolely, to bohužel. Občas, a postupem spíše častěji, se však dařilo vykřesat hezké momenty, hovory, hudební motivy a připomenout náladu Jacksonovy filmové trilogie. Rozhodně nad Prsteny moci hůl nelámu – i když po rozležení zatím nad průměr nepůjdu. ()

Galerie (805)

Zajímavosti (31)

  • Během rozhovoru Saurona (Charlie Vickers) a Galadriel (Morfydd Clark) na raftu Sauron říká, že on jediný vidí světlo, které je Galadriel. Její oči v tom okamžiku svítí světlem Valinoru, stejně jako oči Cate Blanchett ve filmech Petera Jacksona, během nichž byly použity speciální světla pro dosažení žádaného efektu. (spacemaster)
  • Název třetí epizody Adar je elfské slovo, které znamená „otec“. (spacemaster)
  • Halbrand (Charlie Vickers) ve vězení říká Galadriel (Morfydd Clark), aby zjistila, čeho se její protivník nejvíce obává, aby to mohla použít proti němu. To je přesně taktika, kterou Sauron použil proti Númenorcům, aby je zničil, a také taktika, kterou se řídil, když vykoval Prsteny moci a rozdělil je mezi lidi, trpaslíky a elfy, jen aby posléze vykoval Jeden prsten, který jim vládne. (spacemaster)

Reklama

Reklama