Do boje

Francouzští odboráři vs. nadnárodní koncern s hlavním stanem v Německu. Asi největší devízou filmu je vyváženost. Je sice pravda, že Brizé trochu straní zaměstnancům, ale na druhou stranu člověk pohnutky šéfů chápe a i přes stávající smlouvu do určité míry schvaluje. Parádní byli i herci, kteří nejspíš dostali určitou volnost a o to víc se do svých rolí položili, což platí především pro vynikajícího Lindona. Autenticitu podporovala i ruční kamera či ukřičenost, kterou sice obyčejně moc nemusím, ale k francouzským odborům neodmyslitelně patří. A tak jediné, co mi celkový dojem pokazilo, byl samotný závěr, ke kterému se nijak neschylovalo a působil tu jako pěst na oko. Každopádně výborná věc a už vím, co bude Středulova banda na svých slezinách promítat. 80% (31.05.2019)

Tak taketo filmy mam rad - automobilka podpise dohodu zo zamestnancami na x rokov, potom sa ma vyroba skoncit ... a zamestnanci bojuju za zachranu svojej prace, lebo si s firmou stotožnili svoje zivobytie. Stefan Brize ako reziser tymto natocil svoj najlepsi film, ktory ma perfektne tempo, namakane dialogy, kde obycajne prevazuju, ale zaroven o nieco ide ... skoda ze z hercov som nikoho nepoznal a ten zaver bol trochu ... pripaleny. Za mna vsak hovorim jednoznacne, ze taketo filmy mam rad : 78 % (20.06.2020)

Jde o tzv. rétorické drama, což diváky moc netáhne , protože připomíná schůzi. Ale přesto jde o inteligentní politický film se silným napětím ve vzduchu o práci, o lidských právech a současném světě. V této válce režisér nenavrhuje řešení, je vzdává hold těm, kdo bojují. Toto zavírání prosperujících firem patřících nadnárodním korporacím v chudých regionech je běžné. V tomto filmu nejde managementu o sociální důsledky, ale o své akcionáře. Přitom francouzská továrna je prosperující. Němečtí manažeři uvádějí jako důvod, že továrna nemůže na trhu konkurovat. Dle francouzských zákonů mají němečtí majitelé povinnost továrnu nabídnout k prodeji, ale zákon už neříká, že každému žadateli. Dostali by totiž na trhu přímého konkurenta. Ve hře je také ohrožené odstupné ohrožené nejednotností protestujících. Chvílemi jsem měl dojem sociální reportáže. A ubíjející je, že žádná ze stran nemá nové nápady a film se dostane do smyčky. Ať stojíte politicky nalevo či napravo, kolovrátek hesel "Musíme zůstat jednotní" vás jistě umoří. (16.06.2019)

Tak nejak si nedokážem predstaviť, že by podobný film natočil niekto iný ako Francúzi. Každopádne je to BOMBA - a vôbec nerozumiem tomu, prečo to v Prahe premietalo iba jedno kino - aj to v Radotíne - a jediný krát (preto som 21. čo hodnotí a 1. kto komentuje!) DO BOJA! by pritom mal byť POVINNÝ film na školách alebo kde... Konverzačná dráma o štrajku robotníkov z automobilky, ktorú chcú majitelia koncernu zatvoriť kvôli "nekonkurencieschopnosti" - rozumej dividendám akcionárov nižším, než bola ich predstava - s neuveriteľným vnútorným napätím, ktorej správne načasované filmové momenty dávajú strhujúcu silu. Surová realistickosť a ohromujúca civilnosť hereckých prejavov aj dialógov DO BOJA! pôsobí až dojmom dokumentárneho filmu, čo ešte podtrhuje skutočnosť, že mnohé postavy hrajú akosi samy seba. Ukazuje, že pevným postojom a jednotou je možné niečoho dosiahnuť aj drvivú skutočnosť, že proti nenásytným oligarchom, ktorí na svojich zlatých lodiach zdivočelého kapitalizmu ženú svet do záhuby, aj tak tých 99 % menej šťastných, "obyčajných" ľudí, zmôže iba málo. Obidva póly sú zázračne vyvážené a na konci sa môžete rozhodnúť, ktorému z nich sa chcete prikloniť. Osobne som zostal nerozhodný - tak bojovať alebo je to márne, zabojovať trošku, symbolicky a potom ustúpiť, dohodnúť sa, poddať, kým sú na nás dobrí ? Takýto otvorený prístup nútiaci diváka vyliezť z ulity k aktivite, zamysleniu, je veľmi podobný nedávnemu ZJAVENIU, kde takisto plejádu fantastických hercov viedol charizmatický Vincent Lindon. Tohoto francúzskeho Mela Gibsona sledujem odteraz ako ostriež! Inak k celkovému dojmu z filmu okrem prvotriednej filmárčiny, schválne pôsobiacej neučesaným dojmom: Toto je to, čo čaká aj nás, keď skončí konjunktúra. A tá veru rozhodne jedného dňa skončí, milí priatelia - a ten deň už nemôže byť veľmi ďaleko... Preto DO BOJA! - alebo radšej nie ? (07.03.2019)

Každý, kdo má nějaké podnikové akcie, ví, že jeho práva, jsou na úrovni práv zaměstnanců, ne-li níže. Všecho mají v rukou manažéři: rozhodování i peníze. Po roce 1980 jsem si koupil na kupon akcie ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU - NEJVĚTŠÍ PILA V ČESKÉ REPUBLICE. Posléze mi tato společnost nabídla odkup, a když jsem odmítl, tak mi je jednoduše sebrala. Skončil jsem na dlažbě jako zaměstnanci Perrin Industries či mnoho dalších u nás. S odborářským bojem nemám zkušenosti, ani nevím, zda tu něco takového je. Film "Ve válce" (nikoli heslo "Do boje") popisuje válečné nasazení aktivistů (jakási veřejná guerilla) za zpětné získání statutu "zaměstnanec", na který nemají nárok, protože by se jinak celý kapitalistický systém musel okamžitě zhroutit. Jakékoli "morální ospravedlnění" je jen věcí rétoriky. (11.09.2020)