Dívka

GIRL vypráví příběh o 15ti leté Laře, která se chce stát slavnou balerinou, je přijala na školu, kde jsou samé tanečnice, ale necítí se mezi nimi dobře, protože chce být vousatý chlap, možná dokonce hipster. Film nefunguje jak byl mohl, protože se scénáristé zaměřili na nepodstatné věci. Empatické s tolerantní mluvou to je. Obsahuje i nudistické scény. (30.05.2019)

Veľmi jemne a naturálne vykreslená transgender problematika. Je to peklo narodiť sa do cudzieho tela, pričom ani všetko pohodlie, podpora a komfort tohto sveta takémuto nešťastníkovi situáciu neuľahčia. Na druhú stranu ale mám pocit, že si to Lara sťažila aj sama. Práve v tak náročnom období sa ešte aj venovať baletu a náročným tréningom... Neviem, doktorom to malo skôr docvaknúť, buď jedno alebo druhé. Nič nie je bez obetí, hlavne tak významná a dôležitá vec v živote transgendera ako je zmena pohlavia. Silný nadpriemer. 85/100 (11.06.2019)

Předně musím říci, že se obdivuji laskavosti a pochopení otcovské figury, zde ztvárněné mně dosud naprosto neznámým (protože převážně divadelním) belgickým hercem Ariehem Worthalterem, nebojím se tvrzení, že nekonečná a ničím nepodmíněná rodičovská láska dostává skrze tuto postavu konkrétní tvář. Výkon mladičkého (v době premiéry mu bylo pouhých sedmnáct let) Victora Polstera v úloze Lary pak nelze nazvat než fenomenálním, a to minimálně pro tyto důvody: a) co jsem se dočetl, Polster sám není trans ženou, přesto Laru hraje s takovým vcítěním a v takovém nasazení, že mám problém uvěřit, že tuto roli hrál cis muž; b) film nevypraví tolika slovy, jako spíše mimikou, gesty a posturikou; vyprávět nonverbálně je za mě těžší hereckou prací, přesto lze z každého Lařina pohybu (těla i tváře) vyčíst tu bolest a to trápení, jež zakouší pro pomalost procesu změny pohlaví a jistou tělesnou nezakotvenost; c) v neposlední řadě (tak trochu to souvisí s bodem b)) musím pochválit Polsterovo taneční nadaní (pro něž byl velice pravděpodobně obsazen do titulní role), právě v baletu, resp. v jeho osvojení (à propos, nikde jinde jsem nezakusil tak intenzivně vědomí, že je balet tak náročným, že úspěch v něm může být doslova vykoupen krví) se smazává rozdíl mezi Larou jakožto fiktivní postavou a Victorem Polsterem jakožto jejím hereckým představitelem, oba se v potu tváře setkávají na poli tvrdého tréninku, každodenního a několikahodinového; považoval bych za neuctivé, kdybych na toto neupozornil. Na druhé straně musím chtě nechtě přiznat, že mě film nestrhl, ničím moc nepřekvapil, většina situací na mě působí tak nějak samozřejmě (napsaných a zrežírovaných na jistotu) - to však lze omluvit tím, že se jedná o debut. Nicméně, tak jako věřím ve výplň televizních programů - (pod)průměrné či lehce nadprůměrné americké komedie vysílané v podvečer přes víkend, u jejichž sledování se možná i pobavíte, ale za pár dnů nebudete vědět, o čem byly -, tak věřím i ve výplň festivalových programů - "jednorázovky", které určitě nejsou ztráta času, ale dlouho s vámi nezůstanou -, a Girl Lukase Dhonta je za mě jednou z nich. 70 % [dafilms] (31.08.2023)

Dhont išiel na vec odlišne, ako by jeden čakal a to aj v rámci toho, čo nazývame euro-artom. Od začiatku do konca sme nalepení na hlavnú postavu a tu je obrovskou výhodou, že chlapca okamžite vnímame ako dievča a tak vôbec nie je problém sa s jej pocitmi a situáciou stotožniť. No ale tá odlišnosť je najmä v tom, že konflikt sa odohráva predovšetkým v hlave a duši teenagerky a my sa na začiatku ocitáme in medias res, kedy je už dávno coming out minulosťou a my sledujeme každodenný život jedného teenagera v rámci rodiny, počas školy, hodín baletu a objavovania milostného života. Možno vďaka tomu pôsobí Dievča trochu monotónne, ale ako celok najmä veľmi uveriteľne a tu skutočne nejde o žiadnu uslzenú prvoplánovú kritiku nejakého nechápavého okolia, tu sme sa totiž ocitli na poli do hĺbky (nielen Larinej postavy) sa ponárajúcej psychologickej drámy. (21.02.2019)

Velmi silný film založený hlavně na psychologii a prožívání hlavní hrdinky, což naprosto stačí. Není potřeba žádná velká akce a líbivé pozlátko, jen úžasný Victor Polster a jeho bravurně zvládnutá role trans dívky procházející postupnou změnou pohlaví. Když se mi zrovna nesvíralo hrdlo nad Lařinými těžkostmi, žasla jsem nad hereckým výkonem hlavního protagonisty a jeho perfektním převtělením do tak náročné role. Lepší film zabývající se touto tematikou jsem neviděla. (25.11.2019)