Mulholland Drive

David Lynch je stále ve formě. Přibližně dvě hodiny sledujete "normální" příběh a ve zbylém času Lynch všechno převrátí naruby. Hlava mi šla kolem...Tenhle film jsem videl den před Štědrým večerem, a tak mohu zodpovědně prohlásit, že báječnější Vánoce jsem nezažil. Kdo viděl, ten mě chápe...P.S.: Veškeré výklady, které se objevily (a i jedna "oficiální verze", která je mnohými považována za tu správnou - stačí se podívat na internetu), si nechte od cesty. Naprosto mě nezajímají - "Mulholland Drive" totiž bravurně funguje bez vysvětlování. Je totiž o atmosféře a emocích. (31.10.2006)

Mulholland Drive je jako lucidní sen. Vypadá skoro jako realita, ale sem tam se objeví něco, co vám připomene, že se to neděje, že nejste úplně při smyslech, a že nemáte moc nad tím, co se kolem vás děje. Ať už jsou to podivné hlášky, bizarní postavy, nečekané události či černé kafe. Lucidní sny jsou často nepříjemné. Snažíte se z nich vzbudit, protože víte, že to je jen sen. Ale ono to nejde. Tak se snažíte ten sen pochopit, dát mu nějaký smysl. Po Mulhollandu budete určitě nějakou chvilku tápat. Budete ten smysl hledat. Za chvilku si uvědomíte, že už tomu přicházíte na kloub. Že zápletka je hmatatelná a že to nakonec přece jen dá smysl. Najdete tu nit, a budete se jí spokojeně držet. Budete sami sebe poplácávat po zádech za to, jak jste dobří. Ten prapodivný sen přece dává smysl, a vy jste ten smysl odhalili. Tak už si jen spokojeně žmouláte s nití v ruce a čekáte, kdy dojdete na konec. To se ale nestane, protože dříve či později se ta nit prostě přetrnhe. Ve snu je to ta chvíle, kdy stojíte nazí před tabulí nebo naprosto oblečení v sauně. Z těch snů se ale vždycky probudíte. Jen Mulholland Drive můžete s těmi naprosto stejnými a rozporuplnými pocity sledovat dokola a dokola. (13.05.2007)

Dalsi narez od Lynche, kterej tentokrat trochu ustoupil od psycho stylu, jako je treba v Ohni se mnou pojd a vic propracoval pribeh, takze je stravitelnejsi. Vetsinu casu se jedna o takovou jakoby detektivku, kde ovsem nechybi jedinecna Lynchova atmosfera a ponura hudba. Ale je tu silene mnozstvi postav. Kdyz film skoncil, tak jsem si uvedomil dve veci. Za prve, film jsem pochopil, nechci tvrdit, ze jsem pochopil uplne vsechno, spoustu postav Lynch nedoresi, ale aspon jsem chapal, co se to deje, az do konce filmu. A za druhe, Lynch podle me to obrovske mnozstvi postav pouzil proto, aby odlakal od hlavniho pribehu, ale ve skutecnosti spousta postav nema nejakej vyraznejsi vliv na pribeh, ale jen dokresluji tajemnou atmosferu. Opet jsem zcela spokojen, protoze malo kerymu filmu se podari udrzet divakovo pozornost 150 minut a ani na moment nenudit. Btw. vetsina Lynchovo filmu jsou v podstate dramata a jsou dost hruzostrasny, takze si myslim, ze kdyby natocil cistokrevnej horor, rozdejchal by to jen malokdo. (01.02.2005)

Nedávno mi jeden zdejší kolega vyprávěl o filmu Mulholland Drive, divně se ošíval a opakoval "Já to nechápu!" Přišlo mi to trochu směšné, ale teď jsem to viděl a mám úplně stejné příznaky. Při vší skromnosti si nemyslím, že jsem intelektuálně úplně na odpis, ale opravdu jsem nepochopil, o co tam jde. Jsou tam dvě paranoidní ženy, které se chovají nepravděpodobným způsobem, muž, prskající kávu, kolabující zpěvačka s nejkrásnějším hlasem, jaký jsem kdy v životě slyšel a tajemný muž ve stetsonu, který se objevuje a mizí jako dědeček Hříbeček. Jak to vše spolu souvisí a proč, vůbec nechápu. To se mi ještě nestalo, nemá to precedens, takže jakékoli hodnocení je nemožné. Neboli X % (06.04.2005)

Řeknu to na rovinu, Lynch je modla, nikdo mu nerozumí a mnozí ho milují. Teda tu a tam se vyskytne někdo, kdo podá jakýs takýs výklad některého filmu, ale tvrdím, že je to Sisyfovská práce, protože všechny ty odbočky, kličky a hračičky ve skutečnosti nic neznamenají, je to tam čistě pro plezír, ať se lidi zapotěj, takže ve výkladech je pravda všechno a nic. Na to kašlu, kde je nějaké sdělení? Už Tolstoj říkal, že aby něco bylo umění, musí to být srozumitelné bez vysvětlování, bez ostatního díla, bez postupu na nějakou "vyšší " pseudoúroveň. A co ty vysoký hodnocení a slastný hýkání nad mistrem? Připomíná to kubistický obraz z filmu Sedm, který John Doe obrátil a nikdo si toho nevšiml... (18.11.2005)