Joker

Strhující studie upachtěného snaživce a otloukánka. I když zprvu vystupuje jako „vysmátý” klaun v morálně a sociálně se hroutícím městě. Propast mezi smetánkou a obyčejnými lidmi je hlubší a hlubší. On musí brát podřadné joby, občas mu při čísle mezi dětmi na nemocničním oddělení vyklouzne revolver, byt sdílí se svou nemocnou matkou a živí v sobě jeden velký sen: být bavičem ve vlastní stand-up show. Ulice šedivého Gothamu ho ale od jeho snu vzdalují a zasazují mu jednu ránu za druhou. Stejně jako lidé okolo, kterým je pro smích, přitom se mají jeho vtipům smát. Než se z něj ovšem stane ikonický záporák, dojde k několika zajímavým zvratům, které jej dostanou na naprostý okraj. Ruku v ruce s tím jde skutečnost, že ti mocní a bohatí začali pošlapávat oblast duševního zdraví a problematiku celkově zanedbávají a nehodlají do ní sypat peníze. A náš antihrdina tak ze statusu „ten s psychickou poruchou” přechází na „toho s neléčenou psychickou poruchou”. A pak se stane cosi v metru (výborně mrazivá sekvence) a už není cesty návratu. Obzvlášť když ještě rozpoznává lži v rodinné historii. Režisér Todd Phillips chtěl po několika komediích zkusit něco serióznějšího, nicméně své Týpky a zbraně odvyprávěl hrozně nezajímavě. Joker je naopak trefou do černého (i když některé pasáže jsou zbytečně moc doslovné). Je špinavý, je drsný, psychologický a nesází na velké akční scény. Zdaleka nejde o snadnou podívanou pro typického comicsového diváka. Snímek o zrodu jednoho monstra vyniká nepříjemnou atmosférou, nabízí několik syrových momentů (kupříkladu skvostná scéna v bytě při návštěvě dvou bývalých kolegů) a nápaditých detailů. Phillips nechává prostor divákům na to, aby si sami interpretovali vývoj hlavní postavy. Na ní pak vše stojí. Sledovat Phoenixův herecký výkon je skrz naskrz vyložený požitek. Výrazně zhubnul, jeho nezvladatelné vlny smíchu jsou děsivé, gesta naprosto přesná, zlomenému hrdinovi věříme prakticky každý detail. Herecký Oscar bude ve správných rukou. (03.10.2019)

Je fajn vidět, že i ve světě superhrdinů lze natočit film prakticky bez superhrdinů, nadpřirozenosti a rychlé akce. Joker těží z divácké znalosti prostředí Gothamu a Batmanova dětství, kdy na těchto základech dokáže vystavět působivé, depresivní drama o zrodu zoufalého šílence. Nevím, jestli si Joaquin Phoenix jde přímo pro Oscara, ale Heath Ledger se rozhodně v hrobě neobrací. 8/10 (24.11.2019)

Tenhle film mi ze všeho nejvíc přípomíná anální sex - Do prdele to nepatří, jelikož tam můžeš narazit na pořádnou sračku a navíc kousek vedle je lehčí cesta, každopádně to tam ale pasuje a někomu se to i zvráceně líbí v tom, jak je to jiný. No a Joker je přesně to samý. Když to budu brát z pohledu fanatický milovnice komiksů a velký fanynky Jokera tak budu rozhodně nasraná doběla (což umí málokterá bambusačka takhle změnit barvu) , jelikož skoro všechno co dělalo Jokera Jokerem je vlastně v prdeli. Místo geniální, i když šílený, mysli tu máme mysl prostě a jasně chorou, která má do geniální stejně daleko jako já do kozatý blondýny. Z šílenýho chechotu kterej vždy byl známkou Jokera a který ho s chutí používal, je choroba za kterou se navíc stydí a snaží se jí potlačit a největší průser...chvilka napětí...tenhle Joker není ani trochu vtipnej. Z postavy, která vždy měla dokonale zvrácenej humor tu máme týpka, kterej touží být vtipnej, ale je tak kolosálně trapnej, že to psychicky bolí každýho v jeho okolí. No a na druhou stranu tu máme husto-kruto-přísnej příběh o ubohý lidský trosce, který začne okázale mrdat a po kouskách se stává čím dál víc jebnutým jedincem, dokonale zahraný Joaquinem Phoenixem, kterej jasně všem nahlas řekl, že Oscar bude jeho a na předávání sošek ostatní ani nemusí chodit páč mu nesahají po kokot. Takže co s tím? Potlačím fanynku v sobě a odpustím, že z legendární postavy udělali vlastně hroznýho debila, díky dokonalému herectví Phoenixe? Hele vole, asi tak půl napůl. (08.10.2019)

Že je to v Hollywoodu s originalitou scénářů tristní, to víme už dlouho. Ale dosud se to projevovalo hlavně v oblasti popcornové zábavy, kde je už 10 let přemarvelováno a o inteligentní sci-fi skoro nezavadíte. Tento film je ale jiný. Snaží se být něčím víc než comicsovou blbostí, snaží se být seriózním psychologickým dramatem či snad dokonce uměním, ale zůstalo jen u té snahy. Je to comicsová blbost bez akce. Není to popcornová zábava, není to umění, je to... nemám to slovo rád... midcult. Má to sice hezky temnou atmosféru, ale taky stejně ploché a předvídatelné postavy jako normální comicsové filmy. Je to vlastně jako Nolanův Batman, ale bez Batmana a bez akce. Jestli je tohle začátek nějakého nového trendu, kdy stačí odstranit z tuctové comicsové blbosti akční scény a jako mávnutím kouzelného proutku vznikne film, který bude sbírat filmové ceny a vyhrávat festivaly (v porotě MFF v Benátkách asi seděli taky klauni, Zlatý lev pro Jokera je pro mě naprosté WTF), tak asi nad Hollywoodem úplně zlomím hůl. Že comicsy zničily kvalitní popcornovou zábavu, na to už jsem si zvykl, ale jestli zničí i seriózní mainstream, bude to katastrofa. Jakýkoli Oscar pro tento film bude klaunství. Ale při pohledu na 92% koukám, že cílovce stačí fakt málo. Co přijde příště? Sociální drama o Supermanovi pracujícím jako dělník na stavbě a snažícím se vyjít s výplatou? Tomu určitě děti z CSFD dají aspoň 95%. (03.10.2019)

Ve svém jádru nejnebezpečnější midcult posledních let. Herecky naprosto sebejistý, režijně průměrný (to i ve Starsky a Hutchovi měl Phillips více stylu), scénáristicky pak naprosto podprůměrný, vykrádající své vzory od Taxikáře přes Krále komedie až po Network. Na druhou stranu, současný zeitgest (v USA i v Evropě) to zachytilo velice přesvědčivě. (06.10.2019)